Za jediný rok provedl Státní úřad inspekce práce téměř 19 tisíc kontrol. Téměř třetina z nich se zaměřila na nelegální zaměstnávání. Výsledek? 436 odhalených případů zastřeného zprostředkování a pokuty v souhrnné výši téměř 160 milionů korun.
A to je jen začátek. Ministerstvo financí označilo boj proti nelegální práci za jednu z hlavních priorit následujících let. Kontroly mají přitvrdit a firmy mohou čelit pokutám až deset milionů korun. V krajních případech hrozí i trestní odpovědnost a vězení.
Problém je v tom, že část zaměstnavatelů si ani neuvědomuje, že porušuje zákon.
Objednáte si službu. Dostanete zaměstnance
Nejčastější riziko dnes představuje takzvané zastřené agenturní zaměstnávání. Typicky ve výrobě, průmyslu nebo potravinářství, tedy v oborech, kde firmy dlouhodobě bojují s nedostatkem lidí.
Model je jednoduchý: firma si objedná službu. Místo hotového výstupu ale do provozu nastoupí pracovníci, kteří fakticky fungují jako běžní zaměstnanci. Pracují podle pokynů objednatele, jsou začleněni do směnného provozu a používají jeho vybavení.
Na papíře jde o dodávku služby. Ve skutečnosti ale může jít o nelegální zaměstnávání.
Problém často vzniká u zprostředkovatelů, kteří nemají potřebné oprávnění nebo neplní zákonné povinnosti – například neodvádějí sociální a zdravotní pojištění. Odpovědnost však nenese jen agentura. Sankce hrozí i firmě, která si pracovníky objednala.
Švarcsystém: vědomé riziko kvůli úsporám
Jiný typ rizika představuje takzvaný švarcsystém. Ten se netýká jen manuálních profesí, ale i manažerských pozic, IT specialistů nebo obchodních zástupců.
Firma využívá osoby samostatně výdělečně činné, které ale fakticky pracují jako zaměstnanci – mají pevnou pracovní dobu, pracují výhradně pro jednoho zadavatele a řídí se jeho pokyny. Rozdíl je pouze v tom, že nemají pracovní smlouvu.
Podle odhadů stát kvůli této formě nelegální práce přichází o desítky miliard korun ročně. I proto vláda plánuje posílení kontrol a zřízení specializované skupiny, která se bude práci na černo věnovat.
Pokuta až deset milionů. A někdy i vězení
Maximální pokuta za nelegální zaměstnávání může dosáhnout až 10 milionů korun.
Pokud kontrola odhalí rozsáhlejší porušení povinností v oblasti odvodů, může být jednání kvalifikováno jako trestný čin. V takovém případě hrozí až tři roky vězení, u nejzávažnějších případů dokonce až deset let.
Pro firmy v regionech s vysokou koncentrací výroby a průmyslu, jako je Moravskoslezský kraj, jde o reálné riziko. Právě zde je spolupráce s agenturami běžnou součástí provozu.
Jak se vyhnout problémům
Firma by si měla ověřit, zda je agentura registrována u ministerstva práce a sociálních věcí, detailně zkontrolovat smluvní dokumentaci a jasně nastavit odpovědnosti. Klíčové je také posoudit, kdo pracovníky skutečně řídí, kdo jim vyplácí mzdu a kdo odvádí zákonné odvody.
Rychlá právní kontrola nastavení spolupráce je v tomto případě výrazně levnější než případná pokuta.
V době, kdy stát oznamuje důslednější dohled, se tak otázka legálního zaměstnávání stává nejen právním, ale i strategickým tématem řízení firmy.
