Na Ostravici v Beskydech vznikají pod rukama Anny Vojtkové originální kousky, které dělají radost dětem i jejich maminkám. Její značka Šití s láskou pro děti sází na vysokou kvalitu, certifikované materiály a promyšlené střihy, které s dětmi doslova rostou. V rozhovoru nám Anna prozradila, jak se od studia hospodářské politiky dostala k šicímu stroji, proč jsou její doménou klučičí vzory a jak proměňuje rozbalování balíčků v rituál plný pohody pro celou rodinu.
Z mateřství vznikla značka zaměřená na kluky
Jak jste se vůbec dostala k šití dětského oblečení? Byla to oblast, kterou jste vystudovala?
Ne, vůbec ne. Mám vystudovanou veřejnosprávní činnost a potom jsem pokračovala na vysoké škole, kde jsem studovala hospodářskou politiku a správu. Tu jsem ale nakonec nedostudovala, protože jsem během druhého ročníku otěhotněla s prvním synem a v té době už jsem naplno propadla šití. Když se mi narodil první syn, zjistila jsem, že v běžných obchodech je hrozně těžké sehnat hezké a originální věci pro kluky. Přijde mi, že pro holčičky jsou plné obchody, ale kluci jsou v tomto hrozně opomíjení. Tak jsem se rozhodla, že zkusím začít šít sama. Chytlo mě to, lidé mi začali psát, jestli bych neušila něco i pro ně. V tomhle oboru jsem se úplně našla a šiju zakázkově už tři roky.
Máte doma dva malé syny (dva a čtyři a půl roku). Jak se dá skloubit péče o takhle malé děti s každodenním šitím na zakázku?
Je to náročné, ale dá se to. Šiju hlavně po večerech nebo odpoledne, když mladší syn spí a starší je ve školce. Když mám dobré období a chytnu tu správnou vlnu, dokážu za den ušít i dvanáct nebo třináct kousků. Často pracuji tak, že si věci jeden den nastříhám a rozšiju a druhý den už jen dodělávám detaily a náplety. Samozřejmě když jsou kluci nemocní a střídá se mi doma jeden bacil za druhým, musím šití odsunout. Rodina je na prvním místě.
Rostoucí oblečení reaguje na rychlé tempo dětského růstu
Vaší specialitou je rostoucí oblečení. Proč jste se vydala právě touto cestou?
Maminky to milují. Děti rostou neuvěřitelně rychle a kupovat neustále nové věci, které na sebe vezmou třikrát, je neekonomické i neekologické. Moje věci šiju tak, aby s děťátkem vydržely co nejdéle – od velikosti 50 až do 128. Velkým hitem jsou rostoucí bodýčka a pak takzvané rompery, což jsou overálky, které se dají nosit s dlouhou i krátkou nohavicí podle sezóny. Drží barvy, drží tvar a maminka je po pár vypráních nemusí vyřadit.
„Děti rostou neuvěřitelně rychle a kupovat neustále nové věci, které na sebe vezmou třikrát, je neekonomické i neekologické.“
V cenovém závodě nechce soupeřit. Sází na materiály a zpracování
V dnešní době levných čínských e-shopů typu Temu, kde se dá pořídit dětské oblečení za pár korun, se může zdát těžké prorazit s lokální handmade tvorbou. V čem je vaše oblečení jiné a proč by do něj rodiče měli investovat?
Tohle téma mě docela pálí. Když vidím, že maminky kupují věci z podobných e-shopů i pro úplně malá miminka, mám z toho trochu strach. Ty materiály často procházejí pochybným barvením a pak z toho vznikají ošklivé ekzémy a alergie. Navíc se to po prvním vyprání zkroutí, srazí o dvě velikosti a můžete to vyhodit.
Já si zakládám na tom, že všechny látky pečlivě vybírám. Používám přírodní materiály s 95% podílem bavlny a příměsí elastanu, na léto pak stoprocentní bavlněný mušelín, ve kterém se děti nepotí. Všechno od nití přes druky až po samotné látky musí mít přísný certifikát Oeko-Tex Standard 100 první třídy, což garantuje bezpečnost pro děti do tří let. Moje věci sama dávám do sušičky, i když to zákaznicím úplně nedoporučuji, a ty materiály a vzory drží dokonale.
Mezeru na trhu našla v oblečení pro chlapce
Tvoříte v krásném prostředí Ostravice. Ovlivňuje vás zdejší beskydská příroda při výběru motivů?
Kdybych šila v Ostravě nebo v Berouně, dělala bych asi stejné věci. Mnohem víc než Beskydy mě totiž ovlivňují moji dva synové. Právě kvůli nim se zaměřuji na neutrální a vyloženě klučičí vzory, kterých je na trhu velmi málo. Díky tomu ke mně přirozeně přicházejí maminky, které mají doma chlapečky. Jakmile dám na sítě nějaký povedený klučičí kousek, je okamžitě pryč.
Sociální sítě přivádějí zákazníky, ale také berou čas
Kromě zakázkového šití máte i e-shop, ale před časem jste si od něj musela dát pauzu. Co se stalo?
Bylo toho na mě už moc. Když šijete sami na zakázku, staráte se o e-shop a do toho neustále odpovídáte na desítky zpráv na Instagramu a Facebooku, dostaví se vyčerpání. Sociální sítě jsou žrout času. Abyste nakrmili algoritmus, musíte točit videa, stříhat je, doplňovat titulky a hlídat, aby vám u toho v pozadí nevýskaly děti. Cítila jsem velký tlak a tak jsem na chvíli Instagram vypla, abych si vyčistila mysl. Pustila jsem uzdu své vlastní kreativitě, ušila kousky, které se líbily čistě mně, a těmi jsem naplnila e-shop. Teď už se snažím oboje vyvažovat bez radikálních pauz, ale zakázkové šití u lidí stále vede na plné čáře. Kromě on-line světa mohou zájemci moje kousky najít také v obchůdku Krasočas ve Frýdku-Místku, na ulici Hluboká.
„Když se mi narodil první syn, zjistila jsem, že v běžných obchodech je hrozně těžké sehnat hezké a originální věci pro kluky.“
Součástí značky je také zážitek z rozbalování
Zahlédla jsem, že pro své zákazníky děláte z rozbalování balíčků doslova zážitek. Co v něm maminky najdou?
Chci, aby to byl zážitek hlavně pro tu maminku. Ona je ta, která objednává, platí a myslí na své děťátko, tak proč neudělat radost i jí? V balíčku pro děti vždycky posílám tematickou omalovánku – buď s motivem švadlenky pro holčičky, nebo krejčího pro kluky – a drobné překvapení. Pro maminku tam pak přibaluji také překvapení a chci, aby si rozbalování užila.
CO bude dalším krokem?
Mladšího syna čeká za rok školka, což pro vás bude znamenat více času na šití. Jaké jsou vaše nejbližší plány a výzvy?
Až budou oba kluci ve školce, těším se, že budu moci šít přes den a nebudu večer tak unavená. Ráda bych stabilizovala chod značky, více doplňovala e-shop a zaměřila se na letní mušelínové věci, jako jsou ponča a čepičky.
A moje největší osobní výzva? Sama nosím pořád jenom šaty, takže si chci konečně ušít nějaké krásné šaty pro sebe. A pokud se povedou, ráda bych je začala nabízet i ostatním maminkám v rámci oblíbeného konceptu „matchy-matchy“, aby se maminky mohly dokonale sladit se svými dětmi.
Děkuji za rozhovor.
Text: Kamila Smutná
Foto: Lucie Deutsch
Rozhovor vznikl v rámci série Diář podnikatele, ve které se představuje 8 vybraných podnikatelů z Beskyd. Jednotlivé rozhovory také postupně najdete na webu www.progresko.cz. Akademie pro podnikatele je díky podpoře obcí Mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy pro účastníky ZDARMA. Do aktivit akademie se mohou zapojit nejen podnikatelé, ale i zájemci o daná témata.
Zdroj: Progresko
