Evropa stárne a roste i tlak na osobní finance. Nová data poradenské společnosti Kearney ukazují, že téměř polovina Evropanů si není jistá, zda si v penzi udrží současnou životní úroveň. Obavy jsou největší u lidí po šedesátce a 41 % Evropanů počítá s tím, že bude muset pracovat i po dosažení důchodového věku.
V Česku se cítí jistěji zhruba třicet procent lidí, přesto i zde plánuje v práci pokračovat více než polovina obyvatel. Existují však velké rozdíly ve znalostech o investování a velká část populace se neorientuje v produktech, které mají chránit jejich budoucnost. Tato oblast bude představovat významnou příležitost pro finanční sektor.
Obavy z poklesu životní úrovně jsou v Evropě silné
Pokles životní úrovně v důchodu řeší napříč Evropou 47 % lidí. Největší nedůvěra panuje ve Velké Británii, Nizozemsku a Španělsku, kde se nejistě cítí více než polovina obyvatel.
V Česku je situace odlišná. Zhruba třicet procent lidí věří, že jejich finanční situace v penzi zůstane stabilní. V rámci Evropské unie jde o nadprůměrné číslo.
„Česko patří k sebevědomějším zemím, ale realita je složitější. Polovina lidí počítá s tím, že budou muset pracovat i po šedesátce. To jasně ukazuje, že finanční jistota je spíš pocit než pevný plán. Rozdíly mezi příjmy a důchody jsou u nás větší než v západní Evropě a bez systematického plánování se tyto obavy budou dál prohlubovat,“ říká Martin Kuča, vedoucí partner pražské kanceláře Kearney.
Práce po důchodu jako nutnost, nikoli volba
Největší nejistotu pociťují lidé ve věku 60 až 75 let. Šedesát tři procent z nich se obává, že si životní úroveň v penzi neudrží. Až 41 % Evropanů plánuje pracovat i po dosažení důchodového věku.
V zemích střední a východní Evropy je tento trend nejvýraznější. V Polsku počítá s prací po důchodu 65 % lidí, v Česku 51 %.
Znalosti o investování se liší, největší prostor je u lidí před penzí
Finanční plánování nabírá na významu, lidé se však v produktech často nevyznají. Téměř čtvrtina evropských investorů spravuje své úspory bez odborného poradenství, i když by jej ocenila. V Česku se to týká 22 % lidí.
Největší skupinou bez poradenské podpory jsou lidé ve věku 46 až 60 let – tedy ti, u nichž mají investiční rozhodnutí největší dopad a kde je zároveň menší prostor pro případnou korekci.
„Generace, která má do penze nejblíž, investuje často sama. Chybí jim jasná podpora i jistota, že se rozhodují správně. Třicet osm procent evropských investorů hodnotí své znalosti jen jako průměrné a neví, kde začít. Právě u této skupiny má každé rozhodnutí největší dopad. Slabé povědomí může vést k zbytečně rizikovým krokům i nevyužitému potenciálu jejich peněz. To pak přirozeně prohlubuje nejistotu z budoucího zajištění,“ doplňuje Martin Kuča.
Češi jsou opatrní i v přístupu k poradenství
Platit za finanční poradenství je v Česku ochotných pouze 12 % investorů. Polovina lidí odmítá jakékoli poplatky nad rámec samotných produktů.
Pro srovnání, v Polsku sice platí za poradenství 19 % lidí, ale další téměř polovina by byla ochotná si za ně připlatit. Důvodem je slabší důchodové zajištění i nižší sebevědomí v oblasti investičních znalostí.
Digitální kanály sílí, Česko postupuje opatrněji
V Evropě nakupuje investiční produkty online 64 % investorů. Polovina z nich využívá bankovní aplikace, druhá specializované online platformy.
Česko je v tomto směru opatrnější. Online zde investuje pouze 58 % lidí, což patří k nejnižším hodnotám v Evropě. Na opačném konci žebříčku stojí Nizozemsko, kde až 82 % investorů nakupuje finanční produkty výhradně online.
Delší pracovní život, význam plánování a rostoucí role technologií
Stárnutí populace mění ekonomickou realitu rychleji, než se mění očekávání lidí. Rostoucí nejistota ohledně budoucí životní úrovně, slabé finanční znalosti a omezená ochota využívat poradenství ukazují, že Evropa není na posun k delšímu pracovnímu životu dostatečně připravena.
Bez cíleného vzdělávání, přehlednější nabídky finančních produktů a motivací k systematickému spoření hrozí, že se práce po šedesátce stane spíše nutností než volbou.
Pro firmy to znamená tlak na řízení multigenerační pracovní síly, pro stát pak potřebu stabilizovat důchodový systém a podpořit dlouhodobé investování. Z průzkumu vyplývá, že lidé chtějí převzít větší kontrolu nad svými financemi, potřebují však srozumitelné a dostupné nástroje, které jim umožní plánovat s dostatečným předstihem.
„Evropa potřebuje finanční gramotnost posunout na novou úroveň. Lidé musí rozumět tomu, co mohou udělat dnes, aby si zachovali životní úroveň zítra. Bez jasného vysvětlování a dostupného poradenství bude práce po dosažení důchodového věku standardem,“ uzavírá Kuča.
Poznámka pro editory
Kompletní studie je k dispozici zde.
O společnosti Kearney
Kearney je přední globální poradenská společnost s téměř stoletou tradicí. Spolupracuje s firmami, veřejnými institucemi i neziskovými organizacemi po celém světě. Mezi její klienty patří 75 % společností z žebříčku Fortune Global 500. Od roku 1971 je jedním z klíčových partnerů Světového ekonomického fóra.
Ve svých 40 kancelářích po celém světě zaměstnává více než 5 700 lidí. V České republice působí 23 let a podílí se na proměně tuzemského trhu zejména v oblasti energetiky, telekomunikací a bankovnictví. Ve svém portfoliu má čtyři z deseti největších firem působících na českém trhu.
Zdroj: TZ Kearney
Ilustrační foto vytvořila umělá inteligence
