Když se mluví o problémech českého zdravotnictví, pozornost obvykle míří jinam. Podle Lucie Landové ale jeden z podstatných přehlížených bodů leží u zdravotních sester: vedle péče dnes nesou i manažerskou odpovědnost, na kterou je systém neumí dobře připravit.
Nemocnice zatím neumějí dobře pracovat s AI
Oblast MedTech patří mezi nejrychleji rostoucí průmyslová odvětví. Stíhají podle vás nemocnice adekvátně reagovat?
Z mého pohledu nejsou české nemocnice na změny dostatečně připravené. Nejvíce jim chybí osvěta v oblasti inovací a také připravenost na tlak, který přináší rozvoj digitalizace a umělé inteligence. Bohužel, v České republice prozatím nemáme žádný centralizovaný systém, který by zdravotnickému personálu pomáhal se v těchto tématech vzdělávat a dobře se v nich orientovat. A to považuji za zásadní slabinu.
Selhaly tedy univerzity?
Lékařské fakulty určitě ne. Podle mě plní svou roli dobře a některé jsou i více nakloněny moderním technologiím než jiné.
Kdo v systému doplácí na to, že vzdělávání v oblasti inovací nestačí držet tempo?
Nejvíce opomíjenou skupinou ve zdravotnictví jsou sestry, především ty hlavní, vrchní a staniční. Dnes už nejsou jen u lůžka pacienta, ale ve velké míře fungují jako manažerky. Řídí lidi, řeší konflikty a zajišťují provoz oddělení. Prakticky dělají střední management, jen se o tom příliš nemluví.
Zároveň jsou zahlcené administrativou, protože digitalizace stále není tam, kde by měla být. Ve výsledku jim nezbývá kapacita na to, aby se orientovaly v inovacích, natož je aktivně využívaly.
Co by situaci změnilo?
Impuls musí přijít od vedení nemocnic. Sestry samy nemohou být těmi, kdo to celé ponesou. Potřebují, aby vedení bylo otevřené inovacím a aktivně se o ně zajímalo. Jenže nemocnice se často brání jak AI jako zdravotnickému prostředku, tak i jejímu využití pro každodenní práci. A to je škoda.
Promítá se to i do přístupu k AI? Panuje vůči ní v nemocnicích odpor?
Spíš velká nedůvěra. Spousta lidí si myslí, že jim vezme práci. Moje zkušenost je taková, že dnes s ní pracují hlavně samouci – lidé, kteří se o ni aktivně zajímají. Ale systematické vzdělávání, jak AI využívat v každodenní praxi zdravotníka, v podstatě neexistuje.
Lucie Landová působí ve společnosti LINET, kde zastřešuje tři oddělení (HEAD OF PROJECT, REGULATORY and CLINICAL RESEARCH). Věnuje se inovacím, regulaci i rozvoji zdravotnických prostředků. Je také odbornou garantkou MBA programu Inovace a strategie v MedTech na NEWTON University. Výherce v Kategorii Manažer v udržitelném rozvoji, Manažer roku 2024.
Kde tedy může umělá inteligence zdravotníkům reálně pomoci?
AI jako zdravotnický prostředek vstupuje přímo do diagnostiky, což je velmi regulovaná oblast s řadou specifik. Vedle toho ale může fungovat i jako praktický nástroj, který zdravotníkům ulehčí každodenní práci – například při tvorbě rozvrhů personálu, v komunikaci nebo při přípravě dokumentů.
Konzultantů, kteří firmám radí se strategií a implementací AI, je spousta. Ale aby někdo přišel a řekl: vytvořím AI asistenta, který pomůže sestrám zvládnout každodenní agendu, o tom jsem zatím neslyšela.
Podpora sester nemůže stát jen na jejich vlastní iniciativě
Když mluvíte o sestrách jako o opomíjené skupině, jaká forma podpory by jim podle vás nejvíc pomohla?
Smysl podle mě dává bezpečný prostor pro sdílení zkušeností a praktických problémů, které v běžném provozu řeší. Právě proto bych chtěla rozjet mastermind skupiny speciálně pro zdravotní sestry. Šlo by o uzavřenou skupinu do osmi lidí s jasnými pravidly, kde každá přinese vlastní téma, ostatní na něj reagují a na závěr si každý odnese konkrétní krok, ke kterému se při dalším setkání vrátí.
Mám s tím sama velmi dobrou zkušenost. Se sestrami často řeším, jak připravit prezentaci, jak komunikovat s vedením nebo jak si lépe nastavit fungování v práci. Tyto dovednosti jim často nechybějí proto, že by se v nich nechtěly rozvíjet, ale proto, že jsou dlouhodobě přetížené a nikdo jim takovou podporu systematicky nenabízí. I proto si myslím, že mastermind může být jednou z cest.
Mastermind skupiny jsou jednou z cest. Jak má podle vás vypadat dnešní vzdělávání ve zdravotnictví a MedTechu?
Lidé v MedTechu potřebují porozumět celému systému, nejen svému kousku. Regulace, AI, telemedicína nebo projektové řízení spolu úzce souvisejí, ale málokdo má přehled napříč všemi oblastmi. Podstatná je aktuálnost, mezioborovost a kontakt s praxí. MedTech se navíc mění tak rychle, že to, co platilo před rokem, může být dnes jinak.
Je to důvod, proč jste se stala odbornou garantkou MBA programu zaměřeného na MedTech?
Ano, i to byl jeden z důvodů. Chtěli jsme vytvořit program, který lidem pomůže zorientovat se v širších souvislostech. Vytvořili jsme jednoletý program a výuka probíhá jednou měsíčně o víkendu. Záměrně nejde o tříletý závazek, ale o intenzivní rok s opravdu aktuálními informacemi od skutečných odborníků z praxe.
Jak vypadá výuka? Co musí přednášející splňovat, aby stanul před skupinou?
Program se skládá z šesti odborných bloků: regulace zdravotnických prostředků, AI v praxi i v medicíně, telemedicína, dopady technologií na lidské zdraví a projektové řízení při vývoji zdravotnických prostředků. Vedle toho probíhají obecné bloky společné s dalšími MBA programy – marketing, právo pro manažery, strategie. Právě tam se potkávají lidé z různých oborů, což je samo o sobě cenné.
Jeden z největších „wow efektů“ byl blok o AI nástrojích, který vedl Josef Dvořák. Představil úplně nové možnosti práce s AI – jak tvořit asistenty a agenty a ukázal jejich přínosy i rizika. Sami účastníci říkali, že takové školení na AI ještě nezažili. Nabité znalosti si rovnou mohli vyzkoušet v praxi. Důležité pro nás je, že si ze setkání neodnášejí jen jednorázovou zkušenost, ale i kontakt na lektora, se kterým mohou své projekty dál konzultovat. Cílem není naučit se pracovat s jedním nástrojem, ale pomoct jim zorientovat se v přívalu inovací.
Klíčové pro nás je, aby odbornou část vedli lidé z praxe, kteří mají co předat studentům, kteří už mají základní zkušenosti a chtějí si své znalosti rozšířit. Například u bloku věnovaného regulaci zdravotnických prostředků přednáší člověk z praxe, Jan Štěrba, Head of Regulatory and Certification ve společnosti LINET, kterého doplňuje pohledem národní autority Martin Tulis, ředitel sekce regulace zdravotnických prostředků SÚKL. Blok o umělé inteligenci v medicínské praxi vede Matěj Misař, CEO Carbotu, který se významně podílel na rozvoji AI v české lékařské praxi.
Studenti se učí nejen od přednášejících, ale i od sebe navzájem. Programu se účastní lékaři, zástupci výrobců, lidé ze státní správy. Každý vidí obor z jiného úhlu. A právě tohle střetnutí pohledů je nepřenositelné. Zároveň mají možnost si odborné přednášky ještě jednou zopakovat i rok poté.
Jaké kompetence budou v MedTech klíčové za deset let?
Schopnost pracovat s lidmi, orientovat se v inovacích a umět je aplikovat do praxe. AI a digitalizace budou samozřejmě všudypřítomné, ale stejně důležitá bude schopnost neztratit se v množství informací. Umět se zastavit, vybrat si, co je pro mě opravdu použitelné, a nenechat se zahltit. Sama to někdy cítím. Proto bude velmi cenná schopnost třídit a mít někoho, kdo vám dá ucelený přehled a pomůže se zorientovat, místo toho, abyste tápali sami.
Více informací o MBA programu Inovace a strategie v MedTech na NEWTON University naleznete ZDE.
Foto: Rob Trnka
