Beseda s Alešem Svobodou přilákala stovky studentů na VŠB-TUO
V aule VŠB-TUO v Ostravě 18. 11. 2025 proběhla mimořádně atraktivní beseda s českým astronautem Alešem Svobodou. Program přilákal stovky studentů, kteří si přišli poslechnout nejen příběhy z jeho astronautského výcviku, ale také odborný pohled na současné i budoucí technologie v oblasti vojenského letectví.
Beseda byla vedena děkanem Fakulty elektrotechniky a informatiky Radkem Martinkem, který se Svobody ptal na otázky a určoval celkový její směr. Svoboda v roce 2005 vstoupil do Armády ČR a začal studovat na Univerzitě obrany v Brně, po jejímž absolvování se stal vojenským pilotem. V roce 2016 byl vybrán jako jeden z mála (a v nezvykle nízkém věku) pro výcvik na stíhací letoun JAS-39 Gripen.
O rok později dokončil PhD v oboru Letecká a raketová technika s disertační prací v oblasti nestacionární aerodynamiky. V roce 2022 se poté stal členem rezervního týmu astronautů ESA. Mezitím se však stal Mission Commander na největším cvičení protivzdušného systému v historii NATO a členem projektových i výkonných týmů projektu F-35.
V roce 2024 byl spuštěn program Česká cesta do vesmíru, díky němuž má Svoboda šanci stát se druhým českým astronautem v historii při letu na palubu ISS.
Cesta vojenského pilota – od L-39 k F-35
Jako první se zabýval jeho studiem a tréninkem na to, aby se stal vojenským pilotem. Toto pro něj nebylo vůbec lehké a z celé třídy plné jeho přátel, kteří snili o tom stát se piloty, se jimi stali pouze dva. Nasbíral si tak přes 1000 hodin na výcvikovém letounu L-39 Albatros, díky kterému poté dostal příležitost jet na 3 měsíce do Švédska na výcvik Gripenu. Jeho studium bylo spojeno s mnoha příhodami, které velice nadšeně a zaujatě vyprávěl. Ke konci se zmínil, že jedním z důvodů, proč se rozhodl dělat PhD, byla myšlenka, že se možná může stát astronautem. Své PhD dělal však 6 let, protože mezitím cestoval po celém světě. Jak již bylo zmíněno, strávil měsíce ve Švédsku, ale také půl roku v USA kvůli výcviku F-35.
Od MiG-21 k Gripenům a F-35 – modernizace českého letectva
Od začátku besedy Svoboda připomněl, jak obrovská modernizační změna nastala po roce 2005, kdy Česko přešlo z ruských MiG-21 na švédské Gripeny. „Stačí nakouknout do věku MiGu a nakouknout do Gripena — to je jako přejít ze Žigulíku do Superbu,“ poznamenal s nadhledem. Ačkoliv byl skok výrazný, nedá se prý srovnat s tím, co teď armádu čeká s příchodem amerických F-35. Gripeny byly předány s pouhým základním balíkem podpory. „Bylo to víceméně stylem: tady máte letadla a dělejte si s tím, co chcete,“ popsal Svoboda.
Provizorní režim Gripenů a vlastní taktiky
Původně mělo Česko získat až 36 letounů, místo toho vznikla provizorní varianta, která měla trvat 10 let. „A z těch deseti let se stalo třicet,“ říká. Taktiky, postupy i celý provoz si museli Češi vybudovat sami — často díky zahraničním kurzům a cvičením. Tento „provizorní režim“ se podle Svobody táhl prakticky až do dneška.
Co přinese F-35 české armádě
Příchod F-35 podle Svobody znamená zásadní změnu přístupu: „Teď konečně máme možnost to nastavit koncepčně. Přecházíme od improvizací k systému, který bude fungovat 40 let dopředu.“ Tentokrát totiž nepřichází jen samotná letadla — součástí balíku je jak kompletní výcvik vojáků, tak simulátory a taktika, spolu s dalšími výhodami. „Všechno, co jsme na Gripenu deset let vyvíjeli, budeme mít od prvního dne,“ zdůraznil.
Popsal také, jak se se stíhacími letouny F-35 přichází i zlomové technologie jako je stealth, fusion senzory nebo sdílení dat přes Link-16 napříč celou armádou. Tyto technologie umožní pilotovi udělat skvělý přehled o bojišti. „Ten praktický dopad je v podstatě takový, že ten pilot v tom letadle má ohromný přehled o všem, co se děje. Naopak ten protivník často ani neví, že to letadlo je vůbec ve vzduchu,“ vysvětlil. Úkoly, na které by dnes bylo potřeba 20–40 letadel, zvládne dle Svobody často jen osm F-35 — a to s menším rizikem.
Drony, Loyal Wingman a role člověka v rozhodování
Během diskuse přišla i otázka, zda F-35 nenahradí drony. Svoboda reagoval otevřeně: „Drony jsou buzzword. Ty, které vidíme na Ukrajině, jsou malé modifikované kvadrokoptéry — to není technologie, která by nahradila stíhačky.“ Podle něj je budoucnost v kooperaci pilotovaných strojů a bezpilotních prostředků, například v rámci konceptu Loyal Wingman 1. Bezpilotní letouny mohou být levnější, protože nepotřebují obsahovat systémy pro podporu životních funkcí a mohou se vystavovat větším rizikům. Pilotovaná letadla ale zůstanou klíčová ještě dlouhá desetiletí — a to i kvůli etickým rozhodnutím. „I když bude letadlo bez posádky, pořád tam bude člověk v rozhodovacím cyklu — human in the loop,“ zdůraznil Svoboda.
Mise ZeroG a parabolické lety – trénink v mikrogravitaci
Druhá část besedy už se věnovala kosmonautice. Na obrazovce běžela videa z parabolických testů nebo starty raket SpaceX. Svoboda popsal, jak probíhal projekt Mise ZeroG, v rámci kterého si 26 českých studentů mohlo vyzkoušet stav beztíže v letadle Airbus A310 společnosti Novespace. „I pro mě to bylo poprvé,“ přiznal. V září pak sám absolvoval profesionální parabolické lety v rámci výcviku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Každý let obsahoval přes třicet parabol, každá s 20–25 vteřinami beztíže. Během těchto letů astronauti nacvičují orientaci a pohyb v mikrogravitaci.
Svoboda popisoval rozdíly v posádce na misi Axiom-4. Jeden člen měl totiž za sebou tento parabolický výcvik, zbytek ale ne. „Bylo to vidět na těch záběrech z ISS už vlastně od prvního dne, kde byl prostě diametrální rozdíl v tom, jak efektivně a produktivně ti lidi byli schopni fungovat.“ Dodal, že člověk nechce letět do vesmíru a až tam se učit, jak se má pohybovat.
Česká cesta do vesmíru a plánovaná mise na ISS
Na závěr se dostalo i na Svobodovu budoucí misi na Mezinárodní vesmírnou stanici, která by se podle něj měla uskutečnit ke konci roku 2027. Podle něj je pro něj hlavní výzvou ne samotný let, ale příprava celé mise. Do české výzvy bylo přihlášeno 70 projektů, 25 prošlo užším hodnocením ESA a nakonec bylo vybráno 13 špičkových vědeckých a technologických experimentů, které se do vesmíru mohou dostat. „Pro českou vědu je to jedinečná příležitost, jak dostat své projekty na ISS,“ uzavřel Svoboda.
Z přednášky Aleše Svobody bylo cítit, že jeho práce není jen povolání, ale hluboká vášeň a celoživotní sen. Svoboda svým otevřeným a srozumitelným vystoupením přiblížil studentům i veřejnosti realitu práce testovacího pilota i účastníka astronautického programu. Přestože cesta do vesmíru je dlouhá a náročná, jeho slova dokazují, že i lidé z České republiky mohou mířit velmi vysoko.
1 Loyal Wingman je vojenský dron s palubním řídicím systémem s umělou inteligencí a schopností nést a doručovat značný náklad vojenských zbraní. Systém umělé inteligence má být výrazně lehčí a levnější než lidský pilot s jeho přidruženými systémy podpory života, ale zároveň má nabídnout srovnatelné schopnosti při řízení letadla a provádění mise.
Zdroj: Michal Struminský, student 1st International School of Ostrava
