Ve čtyřiadvaceti měla Denisa Lhotová vše. Úspěšnou a rostoucí šperkařskou společnost Soul of Travel, přesto čím úspěšnější značka byla, tím těžší pro ni bylo ráno vstát a znovu pokračovat. Zvenku to vypadalo jako splněný sen. Jenže večer seděla doma, dívala se do zdi a nedokázala cítit radost ani z věcí, kvůli kterým tolik let pracovala. Nešlo o únavu. Byla prázdná.
Pocit prázdnoty
Proč odlet do Amazonie?
Myslím, že spousta lidí věří, že až jednou vydělají dost peněz nebo vybudují úspěšnou firmu, přijde pocit naplnění. Já jsem se do toho bodu dostala poměrně brzy. A zjistila jsem, že samotný úspěch člověku odpověď nedá.
Peníze jsou důležité. Firma bez nich nemůže fungovat. Ale samy o sobě vám nedají důvod ráno vstát z postele. A právě ten jsem tehdy ztratila.
Co jste tam hledala?
Neletěla jsem za dobrodružstvím. Potřebovala jsem na chvíli zmizet ze světa, ve kterém jsem několik let fungovala.
Věděla jsem o člověku, kterému pobyt v Amazonii zásadně změnil pohled na život, a něco mě tam táhlo. Nečekala jsem zázrak ani žádné osvícení. Chtěla jsem jen pochopit, proč člověk, který dosáhne všeho, co si vysnil, může přesto cítit úplnou prázdnotu.
Dnes zpětně vnímám, že nejdůležitější nebyla samotná Amazonie. Důležité bylo, že jsem se poprvé po mnoha letech zastavila.
Zastavila jste se u kmene Kichwa, co vás zasáhlo nejvíc?
Především jejich vztahy.
Každé ráno spolu seděli, povídali si o tom, co prožívají, co je těší i co je trápí. Nepotlačovali emoce, nenechávali si křivdy týdny nebo měsíce v sobě. Co bylo potřeba říct, řeklo se. A další den začínal s čistou hlavou.
Uvnitř komunity byla obrovská lehkost.
Tehdy jsem si uvědomila, kolik psychické zátěže si v našem světě vytváříme sami tím, že spolu neumíme otevřeně komunikovat.
A došlo mi ještě něco. Celý život jsem si myslela, že jsem odvážná, protože ráda cestuji, skáču padákem, potápím se se žraloky, nebo zkouším věci, kterých se ostatní bojí.
Ve skutečnosti byl můj největší strach úplně jiný.
Byl to strach zůstat chvíli sama se sebou, bez práce, bez telefonu a bez neustálého zaměstnávání vlastní hlavy.
Myšlení podnikatelky
Co jste si z Amazonie odvezla do podnikání?
Že firma by měla být odrazem hodnot svého zakladatele.
Dřív jsem se při důležitých rozhodnutích ptala hlavně na to, jestli dávají ekonomický smysl. Dnes si samozřejmě hlídáme čísla stejně jako každá zdravá firma, ale první otázka je jiná.
Je to rozhodnutí, za kterým si budeme stát i za několik let?
Pomůže zákazníkům?
Má smysl?
Zjistila jsem, že když firma stojí na pevných hodnotách, bývá dlouhodobě zdravější i z podnikatelského hlediska. Peníze pak nejsou cílem, ale přirozeným výsledkem dobře odvedené práce.
„Nechci vytvářet věci, které člověk po pár měsících vyhodí. Mám ráda produkty, které stárnou s grácií a mají šanci stát se součástí domova na dlouhou dobu.“
Proč zrovna Jungle Way?
Jungle Way nevznikla jako podnikatelská příležitost, ale jako důsledek osobní změny.
Po návratu z Amazonie jsem věděla, že už nechci budovat firmu jen proto, aby rostla. Chtěla jsem vytvořit značku, která bude mít hlubší přesah a která bude lidem každý den připomínat něco, na co sami často zapomínáme.
Že domov nemusí být jen místo, kde přespáváme mezi schůzkami.
Může to být prostor, kde zpomalíme, nadechneme se a na chvíli se vrátíme sami k sobě.
Právě kolem téhle myšlenky začala Jungle Way postupně vznikat.
Kvalitní produkty, které vydrží
Zakládáte si na kvalitě, udržitelnosti a důrazu na detail. Co to znamená v praxi?
Dnes se o udržitelnosti mluví skoro všude, ale pro mě to nikdy nebylo jen marketingové téma. Přemýšlím nad ní hlavně z pohledu dlouhověkosti.
Některé naše produkty jsou plně rozložitelné, jiné vyrábíme tak, aby vydržely mnoho let. Nechci vytvářet věci, které člověk po pár měsících vyhodí. Mám ráda produkty, které stárnou s grácií a mají šanci stát se součástí domova na dlouhou dobu.
Stejný přístup máme i k materiálům, dodavatelům nebo výrobě. Někdy je to složitější cesta a často i dražší, ale dlouhodobě věřím, že právě to vytváří důvěru. A ta je pro značku mnohem cennější než krátkodobý zisk.
V čem je Jungle Way jiná?
Nikdy jsme nechtěli prodávat jen vůni.
Naším základem jsou dnes aroma difuzéry fungující bez vody a tepla, čisté esenciální oleje a vykuřovací směsi z nejlepších vonných surovin světa. Od začátku jsme ale přemýšleli jinak než většina značek v aromaterapii. Produkty pro nás nejsou cílem. Jsou prostředkem k tomu, aby si člověk doma vytvořil chvíli, kdy vypne a bude zase naplno přítomný.
Když přijdete domů po náročném dni, nejde jen o to, jak prostor voní. Jde o to, jak se v něm cítíte. Právě ten pocit jsme chtěli vytvářet.
Proto věnujeme stejnou pozornost kvalitě přírodních surovin, způsobu zpracování i designu. Věřím, že dobrý produkt funguje jako celek. Není to jen krásný obal ani jen kvalitní obsah. Je to zážitek, který člověka na chvíli zpomalí.
Možná právě proto dnes naše produkty nacházejí své místo nejen v domácnostech, ale i v hotelích, wellness nebo firmách, které chtějí vytvářet příjemné prostředí pro své zaměstnance i klienty.
Paddleboardy vedle her nebo aroma difuzérů
Proč jste vedle aromaterapie začali vytvářet i designové hry nebo paddleboardy?
Protože Jungle Way nikdy neměla být jen značka vůní.
Od začátku jsme přemýšleli nad tím, jaké momenty chceme lidem pomáhat vytvářet. A když se na to podíváte tímhle pohledem, najednou vedle sebe dávají smysl vykuřovací směsi, esenciální oleje, aroma difuzéry, designová hra i paddleboard.
Ve všech případech jde vlastně o totéž. O chvíli, kdy člověk odloží telefon, přestane něco řešit a je naplno tam, kde právě je.
To je myšlenka, která propojuje všechno, co děláme.
Takže přenášíte lidi do klidu a harmonie?
Často říkám, že naši zákazníci nehledají další produkt. Hledají pocit.
Jsou to lidé, kteří mají náročnou práci, nesou velkou odpovědnost a většinu dne rozhodují za ostatní. Doma ale chtějí vytvořit místo, kde nemusí nic dokazovat.
Mám velkou radost, když nám někdo napíše, že díky našim produktům vznikl nový večerní rituál, že si po dlouhé době sedl s partnerem bez telefonu nebo že si konečně našel chvíli jen pro sebe.
Právě v takových chvílích si uvědomuji, že neprodáváme jen věci. Jsme malou součástí okamžiků, které jsou pro lidi důležité.
„Mám velkou radost, když nám někdo napíše, že díky našim produktům vznikl nový večerní rituál, že si po dlouhé době sedl s partnerem bez telefonu nebo že si konečně našel chvíli jen pro sebe.“
Jak se podařilo dostat značku do retailu, například do Notina?
Myslím, že rozhodla hlavně konzistence.
Nikdy jsme se nesnažili být nejlevnější ani nejrychlejší. Od začátku jsme věděli, jakou značku chceme budovat, a neustupovali jsme z toho ani ve chvílích, kdy by to bylo jednodušší.
Retailoví partneři dnes nehledají jen produkt. Hledají značku, která má jasnou identitu a dlouhodobou vizi. A právě to jsme se snažili budovat od prvního dne.
Samozřejmě za tím byly roky práce, spousta odmítnutí i drobných kroků, které zvenku nejsou vidět. Žádný velký zlom nepřišel přes noc.
Co dnes děláte jinak, abyste znovu nevyhořela?
Největší změna není v tom, že bych pracovala méně. Pořád pracuji hodně, ale změnil se ale důvod, proč pracuji.
Dřív jsem měla pocit, že musím využít každou příležitost, být u všeho a neustále růst. Dnes mnohem častěji přemýšlím nad tím, čemu říct ne.
Naučila jsem se více delegovat, důvěřovat lidem kolem sebe a přijmout, že firma nemusí stát na tom, že zakladatel kontroluje každý detail.
Paradoxně právě díky tomu dnes funguje lépe než dřív.
Jakou radu byste dala podnikatelům, kteří se dnes cítí podobně jako vy tehdy?
Nemyslím si, že každý musí odjet do Amazonie, ale že by si každý z nás měl občas vytvořit prostor, ve kterém uslyší vlastní myšlenky.
V podnikání jsme neustále obklopeni hlukem. Čísla, e-maily, sociální sítě, očekávání okolí. Je velmi snadné splnit všechny cíle a přitom se cestou úplně ztratit.
Kdybych mohla něco poradit, pak je to jediné: čas od času se zastavte a položte si jednoduchou otázku – buduji život, který opravdu chci žít, nebo jen život, který ode mě očekávají ostatní?
Mně tahle otázka změnila nejen firmu, ale celý život.
Foto: Jungle Way
