Těžba černého uhlí v České republice se definitivně zapíše do historie. Společnost OKD ukončí provoz v posledním černouhelném dole ČSM na Karvinsku v noci z 31. ledna na 1. února 2026. Symbolický poslední vozík uhlí vyjede z hloubky 1 300 metrů o několik dní později – 4. února. Uzavře se tak téměř 250 let trvající kapitola českého hornictví.
Důl ČSM byl po desítky let jedním z pilířů regionu i celého průmyslu. Jen za dobu své existence zde bylo vytěženo více než 124 milionů tun uhlí. Pokud by se toto množství naložilo do jednoho vlaku, jeho délka by dosahovala přibližně 35 tisíc kilometrů – téměř 90 procent obvodu Země.
Poslední porub, poslední směna
Konec těžby přijde v porubu 463 204/1 ve sloji Natan, kde pracuje kolektiv vedený hlavním předákem Krysztofem Miedzińským z dodavatelské společnosti Alpex. Právě zde se v noci 31. ledna zastaví stroje naposledy.
V roce 2025 se na dole vytěžilo 1,16 milionu tun uhlí, v lednu 2026 přibude ještě přibližně 45 tisíc tun. Poté už zůstanou zásoby pod zemí – podle vedení OKD však nejde o rozhodnutí politické, ale ekonomické a technické.
„Česká republika už není na černém uhlí energeticky závislá. Zásoby, které zůstávají v podzemí, nejsou ekonomicky ani technicky vytěžitelné. Navíc dlouhodobě chybí kvalifikovaní horníci, protože hornické učňovství prakticky zaniklo,“ uvedl generální ředitel OKD Roman Sikora.
„Koupelář nám před fáráním zatopil v plechových kamnech a fáračky jsme sušili pod stropem na tyčích.“
Důl, který psal historii regionu
První vozík uhlí vyjel z Dolu ČSM 19. prosince 1968 z hloubky 570 metrů. Tehdejší podmínky byly oproti dnešku nesrovnatelné – chyběly správní budovy, koupelny i šatny. Horníci se převlékali v provizorních dřevěných objektech a po směně odcházeli v holínkách rozbahněným areálem.
„Koupelář nám před fáráním zatopil v plechových kamnech a fáračky jsme sušili pod stropem na tyčích,“ vzpomíná Vladimír Špok, bývalý hlavní inženýr dolu a jeden z jeho prvních zaměstnanců.
Postupně vznikaly další rubáňové kolektivy, těžba rostla a důl se stal jedním z nejvýkonnějších v rámci OKD.
Vrchol těžby i technologický pokrok
Nejvyšší produkce dosáhl Důl ČSM v roce 2012, kdy se vytěžilo 2,87 milionu tun uhlí. Výrazně tomu pomohly moderní těžební technologie – zejména dobývací kombajny SL 500 a SL 300 v rámci komplexů DBT.
Naopak negativní vliv měla stále větší hloubka dobývání, tektonické poruchy a zvýšená seizmická aktivita. Přesto patřily výsledky dolu dlouhodobě ke špičce – v roce 1983 získalo sedm z dvanácti kolektivů titul Vzorný kolektiv OKD.
V roce 2009 byla spuštěna centrální klimatizace, bez níž by těžba v extrémních hloubkách nebyla možná. V roce 2024 dosáhl důl maximální hloubky 1 353 metrů pod povrchem.
Čísla, která zůstanou v kronikách
Za 57 let provozu se na Dole ČSM vytěžilo celkem 124 287 401 tun uhlí, v průměru přes 2,18 milionu tun ročně. Nejvyšší měsíční těžba byla zaznamenána v květnu 2012 a prosinci 2013 – shodně 310 tisíc tun. Rekordní den přišel 12. dubna 2001, kdy horníci vytěžili 17 040 tun.
Výjimečné výkony podávaly i jednotlivé kolektivy, například tým Dąbek–Polcarbo, který v roce 2011 dosáhl roční těžby téměř 800 tisíc tun.
Úcta generacím havířů
Uzavření dolu není jen technickým krokem, ale silným symbolickým momentem pro celý region. Podle vedení OKD by měl být především připomínkou práce generací horníků, kteří po téměř dvě a půl století formovali podobu českého průmyslu.
„Poděkování patří nejen horníkům v porubech, ale všem profesím v dole i na povrchu. Každý z nich se podílel na tom, aby se uhlí dostalo z podzemí až k odběratelům,“ doplnil ředitel provozu David Hájek.
Éra černého uhlí v České republice tím definitivně končí.
Zdroj: OKD, a.s.
