Ostravská průmyslová skupina Promet Group má od srpna nového technického a investičního ředitele. Na klíčovou pozici nastupuje Marcel Vrátný, který střídá Jakuba Šafrana po více než šesti letech jeho působení ve skupině.
Nový muž na klíčové pozici
Marcel Vrátný ve skupině Promet Group působí od roku 2024, kdy nastoupil jako ředitel Divize inženýringu. Na této pozici se podílel na konsolidaci jednotlivých společností divize, nastavení jejich strategií a posílení spolupráce s mateřskou firmou.
Do vedení technického a investičního úseku přichází s víc než dvacetiletou kariérou v energetice. Jedenáct let strávil ve Veolii, kde nejprve šest let vedl technický útvar a následně pět let působil jako technický ředitel se zodpovědností za strategický rozvoj výrobní základny a sítě a roční investiční plánování v řádu miliardy korun. Po odchodu z Veolie zamířil do MH Teplárenského holdingu, kde postupně prošel pozicemi provozního ředitele (zodpovědnost za výrobu, palivo a energetický obchod, včetně zajištění provozní stability během covidové a energetické krize) a generálního ředitele a předsedy představenstva – v této nejvyšší funkci řídil kompletní chod národní energetické skupiny působící ve výrobě a distribuci elektřiny. Ještě dříve prošel pozicemi ve společnostech Dalkia a Moravskoslezské teplárny.
„Jsem ráda, že tuto pozici přijal právě Marcel. Promet již velmi dobře zná a s pozicí technického ředitele i investicemi má mnohaleté zkušenosti ze svého působení ve společnosti Veolia. Pokračoval v nich také v pozicích provozního a poté i generálního ředitele MH Teplárenského holdingu. Těším se na spolupráci v jeho nové roli. Čekají nás zajímavé projekty,“ uvedla generální ředitelka Promet Group Denisa Materová.
Kdo je Promet Group a nejen personální změny ve vedení
Promet Group je rodinná strojírenská skupina rodiny Materových se sídlem v Ostravě, která zastřešuje více než čtyřicet společností z oblasti strojírenství, metalurgie a inženýringu. Zaměstnává přes čtyři tisíce lidí v Česku i zahraničí, provozy má především na Moravě – kopřivnické Tawesco, slévárny Promet Foundry a Tatry Metalurgie, ale také v Novém Jičíně, Paskově, Petřvaldu, Vsetíně, středočeských Pečkách či chorvatském Slavonském Brodu. Mezi jejími zákazníky figurují přední evropské automobilky jako Škoda Auto, Volkswagen, Audi nebo Mercedes-Benz. Firma vznikla v roce 1992 a dnes patří mezi největší rodinné firmy v Česku.
Od června 2024 vede skupinu generální ředitelka Denisa Materová, která postupně obměňuje a posiluje vrcholové vedení – v posledním roce přibyli noví ředitelé pro personalistiku i finance. Změna na pozici technického a investičního ředitele do tohoto procesu zapadá.
Co po sobě zanechává Jakub Šafran
Odcházející Jakub Šafran měl v Promet Group na starosti úsek správy majetku a investic, který vedl od roku 2020. Za dobu svého působení stál za řadou významných projektů – modernizací slévárny, výměnou střešních částí lisovny v Kopřivnici i přípravou konsolidace průmyslových areálů skupiny, včetně rozvojových projektů, jako je bytový dům Vojanova v centru Ostravy.
Do Promet Group přišel po devítileté kariéře v ČEZ, kde postupně vedl oddělení a poté celý odbor Správy nemovitostí. Mezitím krátce působil i jako interim asset manager u Tatra Trucks. Po odchodu z Prometu nastupuje na pozici náměstka pro techniku a provoz do Fakultní nemocnice Ostrava.
„Marcelovi přeji v nové pozici mnoho úspěchů. Jakubovi pak hodně štěstí v jeho dalším profesním i osobním životě,“ dodala Materová.
Promet Group má i jinou starost: spor o Tatru Trucks
Personální změna ve vedení není jediné, co se v Promet Group aktuálně děje. Skupina je už přes rok a půl ve stále vyhrocenějším sporu s druhým akcionářem automobilky Tatra Trucks – a právě investice a financování jsou jádrem celého konfliktu.
O co jde
Tatru Trucks, tradičního kopřivnického výrobce nákladních vozů, vlastní od roku 2013 dva akcionáři: průmyslově-technologický holding CSG Michala Strnada (65 %) a Promet Group rodiny Materových, konkrétně přes dceřinou společnost Promet Tools (35 %). Oba akcionáři automobilku tehdy získali v dražbě a společně ji dostali z krize. Roky spolupracovali, spory se ale naplno rozhořely poté, co zemřel zakladatel Promet Group René Matera.
Jak spor eskaloval
- Léto 2025 – valná hromada na přání majoritního akcionáře odvolala Denisu Materovou z čela dozorčí rady Tatry. Promet následně na další valné hromadě odmítl schválit navýšení základního kapitálu Tatry o 2,7 miliardy korun – klíčové pro chystané miliardové investice do rozšíření výroby. Podle Prometu k tomu vedení Tatry neposkytlo potřebné podklady (analýzu trhu, výkaz zisků a ztrát, rozvahu). CSG naopak Prometu vyčítá obstrukce.
- Duben 2025 – Promet Group oznámil dohodu o prodeji poloviny Promet Tools zbrojařské skupině STV Invest. Tatra a CSG transakci napadly u antimonopolních úřadů s tím, že by mohla ohrozit citlivá obchodní a technická data – český ÚOHS případ postoupil Evropské komisi, která ho posuzuje dodnes.
- Leden 2026 – Promet zpochybnil armádní zakázku, kterou ministerstvo obrany nakupuje přes společnost Tatra Defence Systems – podle Prometu je tak stát platí zhruba o miliardu korun víc, než kdyby nakupoval přímo od Tatry. Mluvčí Prometu uvedl, že o vysvětlení žádali management Tatry opakovaně, ale nikdy ho nedostali.
- Červen 2026 – spor vygradoval. Poté, co Promet znovu odmítl navýšit kapitál Tatry, prosadila CSG na valné hromadě alternativu: několikamiliardový úvěr pro Tatru od firmy Ytara SPV, kterou soukromě vlastní Michal Strnad. Zatímco navýšení kapitálu vyžadovalo souhlas 80 % akcionářů (a Promet ho mohl blokovat), o úvěru rozhodla prostá většina. Promet hlasoval proti a upozorňuje, že se tím Strnad stává jediným významným věřitelem firmy – což by mu v případě problémů s Tatra Trucks se splácením mohlo otevřít cestu k jejímu plnému ovládnutí. Podal proti rozhodnutí protest a chystá další právní kroky. Ve stejné době Tatra požádala Evropskou komisi o důkladnější přezkoumání vstupu STV do vlastnické struktury kolem Tatry.
- Spor se řeší i u soudu – Krajský i Vrchní soud v Olomouci nařídily nezávislý přezkum zpráv o vztazích Tatry za roky 2023 a 2024, o což Promet dlouhodobě usiloval.
Co na to trh
Akcie CSG, které vstoupily na burzu Euronext Amsterdam v lednu 2026 za 25 eur a rychle vystoupaly na historické maximum 35,50 eura, později prudce klesaly. Svého historického minima 12,20 eura dosáhly přesně 26. června 2026 – tedy ve dnech, kdy spor o úvěr od Ytary a žádost o přezkum vstupu STV vrcholily. Pokles akcií má i další příčiny, ale časová shoda mezi vyhrocením sporu o Tatru a propadem na historické minimum je nepřehlédnutelná. Od léta se akcie postupně zotavují. Začátkem srpna 2026, po zveřejnění silných pololetních výsledků CSG, se pohybovaly zpět kolem 17 až 20 eur.
Spor mezi oběma akcionáři zatím nemá jasné rozuzlení a jeho další vývoj bude patrně jedním z hlavních témat, kterým se Promet Group bude muset v následujících měsících věnovat.
Zdroj: Promet Group, informace o sporu s Tatrou Trucks vycházejí z veřejně dostupných tiskových zpráv obou akcionářů, soudních rozhodnutí a burzovních dat (Euronext Amsterdam).
