Čtvrtek, 1 října, 2026
Lídři, byznys a styl českého podnikání.

Už neuvažujeme jen jako stavební firma

„Výsledek naší práce je vidět velmi dlouho. Uděláte-li něco dobře, zůstane to tady desítky let. Uděláte-li to špatně, bohužel taky.“ Michal Bystroň, člen představenstva BYSTROŇ Group, v rozhovoru vysvětluje, proč firma už dnes nestaví jen podle cizího zadání, ale sama rozhoduje, co a pro koho vznikne. Kam se rozhodli jít dál?

Od stavební firmy k vlastnímu developmentu

Co byl ten bod zlomu, kdy jste přestali být „jen“ stavební firma?

Nemyslím si, že by tam byl jeden konkrétní okamžik, kdy jsme si řekli, že odteď budeme fungovat jinak. Byl to spíš postupný vývoj. S každou větší zakázkou jsme získávali zkušenosti, rostl náš tým, zkvalitňoval se a postupně jsme si troufali na větší a složitější projekty.

Za důležitý posun ale považuji okamžik, kdy jsme přestali uvažovat pouze jako stavební firma, která dostane projekt a má ho kvalitně postavit. Začali jsme se mnohem víc dívat na celý proces – od přípravy a ekonomiky projektu přes samotnou realizaci až po jeho následné uvedení do života a fungování.

Přirozeným vývojem pak byl vlastní development. Tam už nejste pouze zhotovitel. Nesete odpovědnost za celé rozhodnutí – co postavíte, pro koho, za jaké peníze a jestli jste správně odhadli, co bude dané místo potřebovat za několik let. Myslím, že právě tento posun nás postupně dostal do dnešní podoby skupiny.

Veřejné zakázky, univerzity a rekonstrukce památek

Co vám daly zakázky pro univerzity a veřejný sektor? Jak moc jsou důležité pro další růst firmy?

Veřejné zakázky jsou pro nás naprosto zásadní, tvoří důležitou součást celého holdingu. U těchto zakázek jsou velmi přesně nastavena pravidla a musíme být schopni dodržet nejen kvalitu a termín, ale také veškeré smluvní a technické požadavky. U větších staveb to znamená zvládnout ne úplně jednoduchý proces a koordinaci velkého množství lidí a profesí.

Ano, poslední roky velmi často stavíme pro Ostravskou univerzitu. V minulosti se jednalo o několik budov pro lékařskou fakultu a filozofickou fakultu, aktuálně stavíme přírodovědeckou fakultu a bývalou fakultu umění v centru Ostravy. Vedle toho ale pro veřejný sektor realizujeme i sportovní haly, kdy v minulosti se jednalo například o haly v Nové Bělé, Krásném Poli nebo Chlebovicích, v současné době budujeme sportovní halu v Koblově a připravujeme výstavbu sportovní haly ve Staré Bělé. Velmi často se podílíme i na výstavbách domovů pro seniory, po v poslední době dokončených stavbách v Krásném Poli, Horní Suché a Domovu Hortenzie ve Frenštátu pod Radhoštěm v současnosti stavíme novostavby dětského domova Domeček v Ostravě, nebo domov pro osoby se zdravotním postižením Větrný mlýn u Hranic na Moravě.

Významnou a zároveň pro nás prestižní částí portfolia jsou rekonstrukce historických staveb a kulturních památek. V minulosti se v poslední době třeba jednalo o rekonstrukci módního domu Ostravica, aktuálně pak pracujeme na rozsáhlé rekonstrukci zámku v Bruntále a Žerotínského zámku v Novém Jičíně. Každý z těchto typů staveb nám přináší jinou zkušenost a posouvá nás dále. U školství pracujeme s potřebami mladých lidí a moderní výuky, u sportovních hal jsou zase specifické nároky a požadavky, které se v jiných segmentech neobjevují, u domovů pro seniory vytváříme funkční a důstojné prostředí pro starší generaci, u historických staveb pak pod drobnohledem památkářů restaurujeme historické části budov, někdy dokonce i technologiemi a postupy, které se v dnešní době na učilištích neučí. V současnosti realizujeme stavby v celkové hodnotě přes jednu miliardu korun, je to celkem pestré portfolio a důležité je, že každá tato skupina staveb nás učí něco jiného a dohromady to naši firmu odborně posouvá dále.

Nové Lauby a Malé Lauby mění centrum Ostravy

Nové Lauby v Ostravě už nějakou dobu fungují. Jak je s odstupem hodnotíte?

Nové Lauby jsou pro mne určitě jedním z projektů, ke kterým mám osobnější vztah. Jednak jsou na mimořádně exponovaném místě pár kroků od Masarykova náměstí a jednak jsme zde nebyli jen v pozici klasického dodavatele. Byli jsme investoři, kteří od Města Ostrava koupili pozemek, architektonickou studii, projektovou dokumentaci s vydaným stavebním povolením a teprve potom jsme byli stavaři.

Dnes už je podle mne nejdůležitější to, že dům skutečně žije. Jsou v něm obyvatelé, funguje obchodní parter a na místě, kde bylo dlouhé roky v proluke nevzhledné parkoviště, vznikl fungující městský blok. To je nakonec to nejlepší hodnocení, jaké může pro stavaře být.

Jako stavitel samozřejmě vždy vidíte věci, které byste s dnešní zkušeností možná řešili trochu jinak. Celkově ale Nové Lauby považuji za velmi dobrou zkušenost a také za důkaz, že spolupráce města a soukromého investora může fungovat.

Hned vedle Nových Laubů připravujete další výrazný projekt – Malé Lauby. V jaké fázi je projekt?

Malé Lauby prošly v poslední době poměrně zásadním vývojem. Původní záměr počítal s jiným využitím objektu, ale po ekonomickém a koncepčním přehodnocení jsme se rozhodli projekt posunout směrem k rezidenčnímu bydlení. Pro nový návrh jsme oslovili Ateliér Štěpán, který je autorem této změny. Město tuto změnu záměru schválilo a nyní pokračujeme v projektové přípravě a povolovacím procesu.

Pro nás je důležité, že nejde o izolovaný dům někde na okraji města. Je to pokračování jednoho z nejvýznamnějších bloků přímo v historickém jádru Ostravy, navíc bezprostředně navazuje na Nové Lauby. Proto k tomu projektu přistupujeme s velkou odpovědností.

Co v Malých Laubech konkrétně vznikne? A jak má dům přispět k životu v centru, ne jen sloužit obyvatelům?

Malé Lauby budou především rezidenční projekt. Počítáme přibližně se čtyřiceti byty, ale zároveň chceme zachovat aktivní přízemní parter, tedy prostory, které budou komunikovat s ulicí a budou využitelné pro služby nebo další občanskou vybavenost. Součástí projektu zůstává také parkování na třech podzemních podlažích. Nová architektura, kterou jsme v minulosti představili veřejnosti, respektuje místo – historické jádro Ostravy, ale zároveň podle mne nepředstírá, že vznikla před sto lety. Je současná a kvalitní a doufám, že obstojí i za několik desítek let.

Právě parter považuji v centru města za velmi důležitý. Když postavíte dům, který má v přízemí jen garážová vrata, nebo okna bytů, ulici tím příliš nepomůžete. Centrum potřebuje kavárny, obchody, služby, restaurace a další místa, kvůli kterým se lidé pohybují pěšky a mají důvod v něm zůstávat.

Chceme proto, aby Malé Lauby nebyly jen souborem bytů, ale skutečným městským domem, ve kterém je život celý den a sedm dní v týdnu.

Rezidence Písečná: nový projekt v Rožnově pod Radhoštěm

Připravujete také nový projekt Rezidence Písečná. Kde vznikne a co nabídne?

Rezidence Písečná vznikne v Rožnově pod Radhoštěm. Menší rezidenční projekt nabídne dva samostatné objekty s přibližně dvaceti byty. Autorem návrhu je, stejně jako na Malých Laubech, ateliér Štěpán.

V tuto chvíli jsme již v závěrečné fázi projektové přípravy a připravujeme podání žádosti o stavební povolení, které plánujeme v průběhu září. Pokud vše půjde podle plánu, se stavbou bychom chtěli začít na jaře příštího roku a přibližně do dvou let mít celý projekt dokončený.

Bude Rezidence Písečná jiná než vaše projekty v Ostravě? Pro koho je primárně určena a jak bude vypadat?

Určitě ano. Rožnov je úplně jiné prostředí než centrum Ostravy a podle toho jsme k projektu od začátku přistupovali. V Ostravě řešíme městské domy, ulici, parter a život v centru. Tady je naopak mnohem důležitější krajina, zeleň, výhled na hory, klid a soukromí. A tomu odpovídá i architektura. Projekt hodně pracuje se zelení a snaží se respektovat charakter okolní zástavby. Nechtěli jsme do Rožnova přenést něco, co funguje v centru Ostravy, ale udělat dům, který bude patřit právě sem. Bydlení bude podle mne zajímavé hlavně pro lidi, kteří chtějí být blízko přírodě a hledají klidnější prostředí pro každodenní život. Ať už jsou to rodiny s dětmi, nebo lidé, kteří prostě chtějí mít kolem sebe přírodu. Chceme, aby to bylo místo, kde se dobře bydlí i odpočívá.

Jakou stopu chce BYSTROŇ Group zanechat

Je pro vás zajímavější převzít zakázku, nebo rozhodovat od úplného začátku?

Dnes mě asi víc baví být u projektu úplně od začátku. Samotné stavění pro veřejný sektor je ale stále pevný pilíř našeho podnikání. Development je mnohdy běh na dlouhou trať, kdy je třeba do něj třeba stále investovat další a další finanční prostředky, přičemž kýžený zisk přichází po prodeji posledního bytu za několik let. Oproti tomu veřejnou zakázku vyhrajete, v relativně krátkém čase postavíte, peníze vám chodí pravidelně každý měsíc, takže je to úplně jiný režim než development.

„Prestižní částí portfolia jsou pro nás rekonstrukce historických staveb a kulturních památek.“

Když už ale stojíte u projektu od prvního nápadu, můžete ovlivnit mnohem více věcí. Musíte přemýšlet o lokalitě, architektuře, budoucích uživatelích, ekonomice i o tom, jak bude projekt fungovat za deset nebo dvacet let. Je tam samozřejmě podstatně větší riziko, ale zároveň máte mnohem větší možnost ovlivnit výsledek – a to je asi to, co nás na tom baví.

Ale z ekonomických důvodů si nemůžeme dovolit se úplně odpoutat od veřejných zakázek a věnovat se jen developmentu, tak aspoň každé tři čtyři naše kapacity naplňujeme realizací developerských projektů pro soukromé investory. Vloni jsme dokončili Bytový komplex mlýn v Rožnově, v současnosti pak stavíme velký projekt Nová Polom pro TRIMEX Reality a připravujeme trošku menší na Čeladné také pro soukromého investora. Takže taky development, ale jen v roli stavařů.

Až se za deset let projdete Ostravou, podle čeho byste chtěl poznat, že v ní zůstala stopa BYSTROŇ Group?

U stavebnictví máte jednu výhodu i nevýhodu zároveň – výsledek vaší práce je velmi dlouho vidět. Když uděláte něco dobře, zůstane to tady desítky let. A když něco uděláte špatně, tak bohužel taky. Pokud tedy jednou budou s BYSTROŇ Group spojovány projekty, které pomohly vrátit bydlení a život do centra Ostravy, nebo kvalitní veřejné stavby, které mají pro město skutečnou hodnotu, budu to považovat za dobrý výsledek práce všech v BYSTROŇ Group, bez kterých by toto nikdy nemohlo vzniknout.

Text: Monika Ševčíková, foto: Renáta „Renei“ Botošová, BYSTROŇ Group a.s.

Rozhovor je součástí tištěného magazínu POSITIV Business & Style 3/2026, který naleznete také online zde.

Čtěte další články

Monika Ševčíková
Mgr. Monika Ševčíková, redaktorka magazínu POSITIV. Věnuji se rozhovorům, příběhům osobností a tématům, která propojují byznys, společnost a lidský rozměr podnikání.
RELATED ARTICLES