Náměstkyně ostravského primátora pro oblasti strategického rozvoje a kultury Lucie Baránková Vilamová předpovídá Ostravě slibnou budoucnost. Spatřuje v ní město s potenciálem přilákat developery zvučných jmen, kteří v moravskoslezské metropoli uvedou v život neotřelé a užitečné projekty. Opírá se při tom o propracovaný strategický plán, jakož i výstupy z jednání se samotnými developery. Je současná Ostrava městem developmentu zaslíbeným?
Jaký typ developerských projektů je pro město aktuálně klíčový vzhledem k jeho strategickému plánu? Existují specifické oblasti, v nichž si Ostrava slibuje od těchto projektů zvláštní přínos?
Složitá otázka hned na úvod, ale proč ne… Z mé pozice není úplně jednoduché definovat samotný pojem „developerské projekty“. Mějme na paměti, že v rámci Strategického plánu rozvoje města – pod značkou fajnOVA – jsou podobných akcí realizovány stovky.
„V tomto směru proto usilujeme o vybudování vysokorychlostních železničních tratí, na řadě je i proměna a zatraktivnění předprostoru Hlavního nádraží Ostrava.“
Pro Ostravu coby krajské centrum je klíčová dopravní infrastruktura. V tomto směru proto usilujeme o vybudování vysokorychlostních železničních tratí, na řadě je i proměna a zatraktivnění předprostoru Hlavního nádraží Ostrava. Co se týká silniční sítě, zcela zásadní jsou pro nás výstavba Severního spoje a revitalizace Místecké ulice od sportovní haly k dálničnímu přivaděči. Díky těmto stavbám konečně přestane rozdělení města dopravními tepnami, což uleví všem druhům silniční dopravy.
Když myslíme na dopravu, nedržíme se „při zemi“, a to doslova. Zmíněný strategický plán se zabývá rovněž pokračováním rozvoje Letiště Ostrava. Zde bychom rádi viděli letištní areál, příjemný nejen pro cestující, ale také pro podnikatele a lidi z okolí.
Ale „nejen dopravou živ je strategický plán“. Pamatujeme na umění, sport, vzdělávání, zkrátka oblasti, které tvoří přidanou hodnotu města. Ty, díky nimž lidé zůstávají tam, kde je jim dobře.
Buďme tedy aktuální a konkrétní. Které důležité projekty byly v nedávných obdobích dokončeny a které aktuálně probíhají?
Opět dotaz na tlustou knihu. Zde bych ráda upozornila alespoň na ty, které zlepšují kvalitu městského bydlení i architektonickou tvář Ostravy. Máme za sebou realizaci bytových rezidencí Stodolní, Nové lauby nebo Janáčkova. Na poli kulturních projektů byla úspěšně dokončena rekonstrukce Domu kultury Poklad. Opomenout nemohu otevření univerzitního areálu City Campus Ostrava na Černé louce nebo vzkříšení ikonického obchodního domu Ostravica – Textilia k novému životu. Myslíme rovněž na spokojený život seniorů, což se odráží také v projektu moderní přístavby a nástavby Domova pro seniory Korýtko. Obrovskou odezvu měla revitalizace prvorepublikové Grossmannovy vily, kde se konají žádané společenské i kulturní akce a zájemci o prohlídku ji „berou útokem“. Považuji za nutné uvést taktéž rekonstrukci historických jatek do podoby sídla galerie současného umění PLATO. Její projekt se probojoval do finále prestižní Ceny EU za současnou architekturu – ceny Miese van der Rohe. Něco takového se žádné české stavbě dosud nepodařilo.
Samozřejmě, korunním klenotem ostravské architektury bude nová koncertní hala podle návrhu slavného architekta Stevena Holla, jejíž základní kámen jsme letos položili. Ta poslouží nejen coby špičkový hudební prostor, ale rovněž jako architektonická dominanta, společenské i umělecké centrum a místo setkávání.
Tento výčet každopádně chápejte jako letmý přehled toho nejviditelnějšího, různých projektů máme opravdu velmi mnoho.
„My jako magistrát rádi vyjdeme vstříc, zároveň však developerům nastavujeme jasná a jednoznačná zadání, kde se odráží naše priority.“
Co konkrétně by mohlo developery v Ostravě zajímat do budoucna?
Právě na to se jich ptáme. Letos město iniciovalo „kulatý stůl s místními developery“, na téma souladu potřeb města s jejich požadavky. Z něj vyplynul například zájem developerů o projekty související s bydlením v žádaných lokalitách nebo zřizováním administrativních komplexů v místech s dobrým spojením – čímž jsme tak trochu zase u té dopravní infrastruktury. Zde se zájmy developerů kryjí s požadavky Ostravanů i ve městě podnikajících firem. Řekla bych, že velký potenciál má pro development lokalita u Bauhausu, proluky podél Českobratrské ulice nebo oblast Černé louky. Velké možnosti slibuje plánovaná výstavba úplně nové čtvrti Pod Žofinkou. My jako magistrát rádi vyjdeme vstříc, zároveň však developerům nastavujeme jasná a jednoznačná zadání, kde se odráží naše priority. Spokojený investor – Spokojené město – Spokojený Ostravan, tak musí vypadat konečný produkt.
Nahrála jste mi na poslední otázku. Jakou podobu má mít ideální vztah města se soukromým developerem? Daří se ji naplňovat?
V zásadě daří. Mohu zhodnotit, že vztahy bývají většinou dobré a konstruktivní. Jako důkazy mohou sloužit hladké realizace složitých projektů jako Středoškolská, Stodolní, Ostrčilova, technologický park, či průmyslové zóny. Jak jsem naznačila, jde o nalezení průsečíku, kde se protnou očekávání a představy všech zúčastněných stran. Představte si celý proces tak, že my výhodně prodáme předmětný pozemek, developer, který dodrží všechny pro město nezbytné investiční závazky, si přijde na zisk i dobrou reklamu a obyvatelé města užívají plodů této spolupráce. A jak se říká, kde je vůle tam je cesta.
Děkuji za rozhovor.
Celý článek včetně anglického překladu naleznete v magazínu POSITIV Business & Style 3/2024 zde.
Podzimní číslo, které putuje po světě a bude součástí mnoha mezinárodních konferencí, veletrhů a B2B jednání, je venku!
V byznysových rozhovorech najdete inspirativní příběhy ředitelů společností, které hrají významnou roli na globálních trzích.
Z titulní obálky magazínu se na vás usmívají Tereza Hametová, Senior Development Manager, a Aleš Zacha, Head of Development and Acquisition z P3 Logistic Parks.
