Dva miliony metrů čtverečních. To je plocha odpovídající zhruba 280 fotbalovým hřištím. Právě takový objem moderních průmyslových a logistických budov postavila v Česku developerská společnost Panattoni od svého vstupu na trh v roce 2007. Milník překonala dokončením nové budovy v Panattoni Business Parku Cheb o ploše 214 000 m², kterou letos v únoru předala nájemci do užívání.
Číslo samo o sobě působí impozantně. Zajímavější je ale otázka, co taková infrastruktura znamená pro českou ekonomiku, regiony a budoucí směřování průmyslu.
Logistická infrastruktura jako skrytý pilíř ekonomiky
Moderní průmyslové haly dnes nejsou jen sklady. Jsou to distribuční centra, výrobní provozy, technologické uzly i robotizované logistické systémy. Typickým příkladem je čtyřpodlažní robotické centrum společnosti Amazon v Kojetíně o rozloze 187 000 m², které minimalizuje zábor půdy a využívá rozsáhlou střešní fotovoltaiku.
Podle studie zpracované společností KPMG generují podobné projekty během své životnosti přímé odvody do veřejných rozpočtů přesahující 200 miliard korun (bez započítání multiplikačních efektů).
„Budujeme prostory pro podnikání v České republice, čímž vytváříme infrastrukturu generující zásadní příjmy pro veřejné rozpočty. Naše projekty připravujeme tak, abychom dlouhodobě přiváděli investice s přidanou hodnotou a zároveň umožnili růst a modernizaci provozů již etablovaným podnikatelům,“ říká Pavel Sovička, generální ředitel společnosti Panattoni pro Česko a Slovensko.
Vedle Amazonu působí v parcích také firmy jako ZF Automotive, WITTE, Panasonic či další globální značky. Pro regiony to znamená pracovní místa, investice i technologické know-how.
Brownfield místo pole
Zajímavější než samotný objem výstavby je struktura projektů. Panattoni v Česku revitalizovalo přibližně 1,1 milionu m² brownfieldů – tedy bývalých průmyslových areálů.
Jedním z příkladů je lokalita bývalé Škody Ostrov, kde dnes stojí moderní průmyslová zóna Panattoni Business Park Ostrov North. Namísto chátrajícího areálu vznikl nový výrobní a logistický uzel, který navazuje na průmyslovou tradici regionu.
Právě zde se láme otázka budoucnosti českého průmyslu: zda se bude rozšiřovat na úkor volné půdy, nebo půjde cestou obnovy již využitých území.
Udržitelnost jako nový standard
Významným tématem je udržitelnost. V Česku je již 1,4 milionu m² budov z portfolia Panattoni certifikováno dle standardu BREEAM, přičemž nové projekty cílí na nejvyšší stupně Excellent a Outstanding.
V loňském roce navíc vznikla budova pro ZF Automotive navržená v režimu Net Zero – tedy s provozní nulovou CO₂ stopou a kompenzovanou uhlíkovou stopou z výstavby. Pokud se podobné řešení stane běžnou praxí, může to výrazně proměnit podobu průmyslové výstavby ve střední Evropě.
Kam se posouvá role Česka
Dva miliony metrů čtverečních nejsou jen developerský milník. Jsou signálem, že se Česká republika stále více profiluje jako logistický a výrobní uzel mezi západní a východní Evropou.
Otázkou zůstává, jakou přidanou hodnotu si země z těchto projektů dlouhodobě udrží. Budou moderní haly pouze distribučními centry zahraničních značek, nebo se stanou základnou pro technologicky vyspělé provozy s vyšší kvalifikací a mzdovou úrovní?
