Moderní vodíkové technologie v Moravskoslezském kraji se pomalu ale jistě stávají skutečností. Společnost Veolia Energie spustila přípravu pilotního projektu výroby zeleného vodíku ve své teplárně ve Frýdku-Místku. Je to jediný vodíkový projekt v České republice, který uspěl v mezinárodním srovnání a jako vůbec první získal dotaci z Inovačního fondu EU na podporu čistých technologií. Výrobu vodíku Veolia plánuje i na dalších místech.
„Vodík vnímáme jako příležitost a chceme využít potenciál, který naše skupina Veolia má v oblasti moderních technologií a výroby energií. Věnujeme se možnosti výroby a využívání vodíku už více než dva roky. Dá se říct, že patříme mezi průkopníky,“ uvedl projektový manažer ze skupiny Veolia Arnošt Gross.
Pilotním projektem skupiny Veolia bude výroba zeleného vodíku elektrolýzou za pomoci elektřiny generované z obnovitelných zdrojů v teplárně společnosti Veolia Energie ve Frýdku-Místku. Projekt nese název VOZARTEK a počítá s energií ze slunce a biomasy, která je v teplárně využívána pro kombinovanou výrobu tepla pro město a elektřiny, která bude sloužit pro výrobu vodíku.
Vyrobený vodík by měl primárně „ozelenit“ dopravu. „Při plném výkonu elektrolyzér vyrobí až 270 tun vodíku za rok. Tento objem může zajistit provoz 30 vodíkových autobusů nebo 6 vodíkových vlaků, případně může sloužit jako náhrada šedého vodíku v průmyslové spotřebě,“ vysvětlil Arnošt Gross. Pilotní projekt poslouží také k otestování a optimalizaci technologie a získání dat a poznatků pro budoucí rozvoj.
Vodík sehraje v nadcházejících letech důležitou roli v takzvané dekarbonizaci světové ekonomiky a sází na něj i Moravskoslezský kraj. Proto Veolia spolupracuje na platformě Vodíkového klastru s krajem, Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a dalšími subjekty s cílem společnými aktivitami nastartovat vodíkovou ekonomiku v Moravskoslezském kraji. „Úkolem klastru je koordinovat jednotlivé vodíkové projekty tak, abychom vytvořili souvislou vodíkovou ekonomiku jako nový, vysoce sofistikovaný sektor hospodářství a transformovali náš průmysl do nové moderní podoby. Jsem rád, že se Veolia stává stěžejním hráčem v našem záměru vybudovat první české vodíkové údolí a rozvíjet výrobu a využívání vodíku,“ řekl Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje.
Vodík pro autobusy i vlaky
Moravskoslezský kraj chce do sedmi let nasadit na vybraných linkách v regionu téměř tři stovky vodíkových autobusů a v plánu jsou i vodíkové vlaky, hlavně na úseku v Jeseníkách, kde není elektrifikace tratí časově dostupná.
Aktuálně Veolia připravuje k projektu ve Frýdku-Místku dokumentaci pro územní a stavební povolení a další potřebné náležitosti investiční akce. Samotná výstavba 2 MW elektrolyzéru by měla probíhat v roce 2025 a spuštění výroby je v plánu začátkem roku 2026.
Projekt VOZARTEK získal grant z Inovačního fondu EU a stal se tak vůbec prvním vodíkovým projektem v České republice, který bude dotovaný z tohoto fondu. „Pochopitelně nás to velmi potěšilo – je to ocenění naší práce na přípravě vodíkového projektu. Všichni se učíme, ve střední Evropě je zatím málo referencí, a proto jsem rád, že převažuje ochota a vstřícnost i ze strany povolovacích orgánů,“ dodal Arnošt Gross.
Propojení výroby vodíku se stávajícími teplárenskými technologiemi, případně doplněnými o další využití obnovitelných zdrojů, má řadu výhod. Jednak se může zelený vodík vyrábět spolehlivě po celý rok, jednak může také poskytovat podpůrné služby potřebné k vyvažování výkyvů v elektrické síti. Výhodou je rovněž fakt, že odpadní teplo vzniklé při výrobě vodíku lze využít v rámci kogeneračního teplárenského cyklu, což přispěje k dalšímu zefektivnění výroby.
Do budoucna Veolia plánuje výrobu vodíku i v dalších svých teplárnách, například v Krnově, Přerově nebo v Karviné. Vyrobený vodík může být spotřebováván na vodíkových čerpacích stanicích, případně dopravován velkokapacitní dopravou k dalšímu využití. Veolia bude při budování nových technologií spolupracovat s místními firmami, dopravci, vzdělávacími institucemi, a také s městy i kraji.
Celý článek včetně anglického překladu naleznete v magazínu POSITIV Business & Style speciál HYDROGEN ZDE.