Češi investují víc než dřív a finanční majetek domácností roste. Pandemie, vysoká inflace i prudké změny cen nemovitostí ale připomněly, že samotná výše majetku ještě neříká, jak odolná domácnost skutečně je. Vedle otázky, kolik máme, je proto stále důležitější i to, k čemu jednotlivé peníze slouží – zda tvoří rychle dostupnou rezervu, kryjí zásadní životní rizika, nebo jsou určené pro dlouhodobé cíle.
Růst je vidět i na českém fondovém trhu. Hodnota fondového kapitálu investičních fondů v Česku dosáhla na konci června 2026 2 284 miliard korun, meziročně o 27,9 % více (ČNB, Komentář ke statistice investičních fondů, červen 2026). Tento údaj popisuje velikost rezidentských investičních fondů, nikoli pouze investice domácností. Analýza publikovaná na webu ČNB zároveň upozorňuje, že nebankovní finanční sektor v posledních letech akumuluje stále větší část úspor domácností.
Bohatství rozdělené nerovnoměrně
Podle Českého statistického úřadu činil v roce 2024 průměrný celkový majetek české domácnosti 4,73 milionu korun. Medián – tedy hodnota domácnosti přesně uprostřed pomyslného žebříčku – byl ale 3,72 milionu korun. Rozdíl není chyba ve výpočtu. Průměr posouvá nahoru menší počet výrazně bohatších domácností. Domácnost uprostřed majetkového rozdělení tak disponuje nižším majetkem, než by naznačovalo samotné průměrné číslo.
U finančních aktiv je koncentrace ještě výraznější. V roce 2024 držela pětina domácností s nejvyšším objemem finančních aktiv 68,1 % všech finančních aktiv, zatímco pětina s nejnižším objemem pouze 1,0 % (ČSÚ, Finanční situace domácností 2022–2024). Na vysokou koncentraci upozorňuje také analýza publikovaná na webu ČNB, podle níž nejbohatších 20 % domácností drží téměř 70 % finančních aktiv. Stejná analýza uvádí, že investice do fondů tvoří v Česku přibližně 7,2 % finančních aktiv domácností oproti 12,9 % v eurozóně.
Otázka tedy není pouze „investují Češi?“, ale také jak rozdílné jsou možnosti jednotlivých domácností a jakou roli mají finanční aktiva v jejich celkovém majetku.
Rezerva není investice
Míra úspor českých domácností dosáhla v roce 2025 podle ČSÚ 19,1 % (Čtvrtletní sektorové účty, 4. čtvrtletí 2025). Pozor ale na význam statistik: míra investic sektoru domácností ve výši 10,7 % se v národním účetnictví vztahuje k tvorbě fixního kapitálu, nikoli k nákupům fondů, akcií nebo jiných finančních nástrojů. To, že domácnosti spoří, proto automaticky neznamená, že stejné peníze směřují na finanční trhy. ČNB ve svém Desateru pro investory výslovně upozorňuje, že investice nemají nahrazovat pohotovostní rezervu a že rychle dostupné prostředky pro nečekané výdaje mají být drženy odděleně od dlouhodobých investic.
Právě tady se často zaměňují dva odlišné účely peněz. Prostředky, které mohou být potřeba v řádu měsíců, plní jinou funkci než peníze určené pro cíle vzdálené deset či dvacet let. U první skupiny je klíčová dostupnost; u druhé může hrát větší roli dlouhodobý horizont a schopnost snášet průběžné kolísání hodnoty.
Tři vrstvy finančního zdraví
Pro ilustraci lze osobní finance představit jako dům se třemi patry. Jde o obecný model pro vysvětlení rozdílných funkcí peněz, nikoli o univerzální návod. Konkrétní uspořádání financí se liší podle příjmů, výdajů, závazků, rodinné situace a cílů domácnosti.
První vrstvu v tomto modelu představuje rezerva – rychle dostupné peníze pro nenadálé výdaje nebo dočasný výpadek příjmu. Její konkrétní výše je individuální; podstatná je především schopnost domácnosti překlenout nepříznivé období bez nutnosti draze si půjčovat nebo prodávat dlouhodobé investice v nevhodnou chvíli. ČNB konkrétní částku v Desateru pro investory nestanovuje, zdůrazňuje však oddělení pohotovostní rezervy od investic.
Druhou vrstvu představuje ochrana před riziky, jejichž finanční dopad by domácnost sama obtížně unesla. Majetek sám o sobě totiž nemusí zajistit odolnost, pokud rozpočet stojí například na jednom hlavním příjmu a jeho dlouhodobý výpadek by ohrozil běžné výdaje nebo splácení závazků. Funkcí pojištění je v takových situacích přenos vybraných rizik, nikoli tvorba investičního výnosu.
Třetí vrstvu tvoří prostředky určené pro dlouhodobé cíle. U těch mohou připadat v úvahu různé investiční nástroje, které se liší rizikem, likviditou, náklady i investičním horizontem. ČNB připomíná, že delší horizont může investorovi umožnit tolerovat větší průběžné kolísání hodnoty, zatímco předčasný výběr může zvýšit riziko realizace ztráty. Tato vrstva tedy neplní funkci pohotovostní rezervy; vztahuje se k cílům vzdáleným řadu let, například k zajištění na stáří, budoucímu bydlení nebo tvorbě dlouhodobého majetku.
Kdo je finančně zdravý
Důležitá myšlenka celého tématu zní: vysoká hodnota investičního portfolia sama o sobě ještě neznamená vysokou finanční odolnost. Domácnost s významnými investicemi, ale bez likvidní rezervy a s vysokými pravidelnými závazky, může být v krátkodobém šoku zranitelnější než domácnost s menším majetkem, ale stabilnější strukturou financí. Majetek a finanční odolnost zkrátka nejsou totéž.
Finanční odolnost lze popsat několika obecnými otázkami: má domácnost prostředky na nečekaný výdaj, jak dlouho dokáže fungovat při výpadku hlavního příjmu, zda jsou zásadní finanční rizika ošetřena a zda mají dlouhodobé investice jasně definovaný účel a časový horizont.
Ilustrační příklad může vypadat takto: člověk několik let pravidelně buduje dlouhodobé investiční portfolio, ale nevytvořil si pohotovostní rezervu. Pokud přijde o práci právě v době výrazného poklesu trhů, může být nucen část investic prodat ve ztrátě. Jeho kolegyně může mít menší investiční majetek, ale rezervu na několik měsíců běžných výdajů a odděleně řešená zásadní životní rizika. Stejný výpadek příjmu pro ni může být nepříjemný, ale nemusí okamžitě znamenat nutnost prodeje investic nebo nového dluhu. Rozdíl není v tom, kdo je „chytřejší investor“, ale v odolnosti celé finanční struktury.
Otázka se mění
Fondový trh dál roste a ČNB ve svém Desateru pro investory připomíná význam finančního plánu, pohotovostní rezervy a investičního horizontu. V tomto pohledu se otázka „kam dát peníze?“ rozšiřuje o důležitější otázku: jakou funkci mají konkrétní peníze v životě domácnosti plnit. Jedny mají být rychle dostupné pro nenadálé situace, jiné mohou chránit před závažnými finančními dopady životních událostí a další mohou být určeny pro dlouhodobé cíle.
Finanční zdraví není soutěž o největší portfolio. Je to schopnost nastavit finance tak, aby fungovaly v dobrých časech a zároveň poskytovaly prostor zvládnout období, kdy se příjem, trhy nebo životní situace vyvíjejí jinak, než jsme čekali. Skutečné bohatství tak není jen číslo na výpisu – důležitá je i odolnost celé finanční struktury.
Autor: Wieczorek, investiční specialista, ROYAL VISION s.r.o. (člen skupiny DRFG)
Text má obecně informační a vzdělávací charakter. Není určen jako osobní doporučení ani jako posouzení vhodnosti konkrétního investičního nástroje pro konkrétní osobu. ROYAL VISION s.r.o. působí v oblasti investic v režimu investičního zprostředkování, nikoli investičního poradenství. Případná investiční rozhodnutí činí klient na základě vlastního uvážení po seznámení s parametry, riziky, náklady a dokumentací konkrétního produktu.
