V byznysu posuzujeme výkonnost skrze tvrdá čísla. Existuje však proměnná, která se do výsledovky zapisuje nepřímo: biologická kapacita člověka rozhodovat se. Pozornost, práce s nejistotou, regulace emocí i schopnost vyhodnotit riziko nejsou od těla oddělené.
Nedostatek spánku a dlouhodobý stres jsou dva různé mechanismy, které mohou tuto kapacitu oslabovat. Pokud je dlouhodobě ignorujeme, „úrokem“ nemusí být jen únava, ale také horší úsudek, pomalejší reakce a drahé chyby. Spánková deprivace jako odznak cti by proto měla patřit spíše do minulosti. Kvalitní odpočinek není luxus, ale jedna z podmínek udržitelného výkonu.
Kortizol a investiční rozhodování: co ukazuje Cambridge
Řada vlivných modelů v ekonomii a financích dlouho pracovala s předpokladem, že preference vůči riziku jsou relativně stabilní. Studie vědců z University of Cambridge publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) však ukazuje, že do finančního rozhodování může významně vstupovat i fyziologie stresu.
• Růst kortizolu při nejistotě: Při dřívějším sledování londýnských obchodníků vzrostla v období vyšší tržní volatility jejich průměrná denní hladina kortizolu během osmi sledovaných dnů o 68 %.
• Pokles ochoty přijímat riziko: V navazujícím randomizovaném experimentu vědci po dobu osmi dnů zvýšili hladinu kortizolu u 36 zdravých dobrovolníků na úroveň podobnou té, kterou pozorovali u traderů. Účastníci následně preferovali bezpečnější varianty. U modelové sázky klesla částka, kterou byli ochotni přijmout místo podstoupení rizika, z 25 na 14 liber, tedy o 44 %, což ukazuje na výrazný nárůst averze k riziku.
• Důležitý rozdíl mezi akutním a dlouhodobým stresem: Krátkodobé zvýšení kortizolu nemělo v experimentu významný vliv na ochotu riskovat. Změna se objevila až při déletrvajícím zvýšení. Výsledky proto nelze zjednodušit na tvrzení, že každý stres automaticky vede k horšímu rozhodování.
Autoři upozorňují, že takový posun může během dlouhých období nejistoty přispívat k vyšší averzi k riziku a zesilovat „útěk do bezpečí“. Nejde o důkaz, že hormony samy způsobují tržní krize, ale o důležitou připomínku: finanční rozhodování není čistě racionální proces oddělený od biologického stavu člověka.
Spánek, leadership a tvrdá data RAND
Spánek je jiný faktor než kortizol, ale z hlediska výkonu zasahuje do podobně citlivých oblastí. Nedostatečný spánek bývá spojován se zhoršením pozornosti, exekutivních funkcí a nálady. U člověka, který vede tým nebo rozhoduje o významných částkách, se proto únava nemusí projevit jen pomalejším pracovním tempem, ale také v komunikaci, prioritizaci a kvalitě úsudku.
Ekonomický rozměr problému ukazují analýzy RAND Europe a RAND Corporation:
• Až 411 miliard USD ročně činil podle analýzy RAND z roku 2016 odhad ekonomických ztrát USA spojených s nedostatečným spánkem, tedy přibližně 2,28 % HDP.
• Přibližně 1,2 milionu pracovních dnů ročně měla americká ekonomika podle stejné analýzy ztrácet v důsledku nedostatečného spánku.
• Až 207,5 miliardy USD ročně představoval v novější analýze RAND odhad ztráty amerického HDP související s nižší produktivitou při chronické insomnii.
• Přibližně 14 % ročního příjmu odpovídal podle ekonomického modelu RAND peněžní ekvivalent ztráty životní spokojenosti spojené s insomnií; v USA šlo v použitém modelu zhruba o 7 675 USD ročně.
Čísla 411 a 207,5 miliardy USD pocházejí z odlišných analýz, sledují rozdílné jevy a nelze je sčítat. První odhad se týká širších ekonomických nákladů nedostatečného spánku, druhý konkrétně produktivity související s chronickou insomnií.
Paradox úspěšných lídrů: spánek není slabost
Průzkum Potential Project mezi 35 000 lídry ukázal zajímavý vzorec: čím vyšší pozici respondenti zastávali, tím více spánku v průměru uváděli. Zatímco 68 % manažerů mimo nejvyšší exekutivní úroveň spalo pouze pět až sedm hodin denně, manažeři na nejvyšších úrovních častěji popisovali spánek jako základ svého výkonu.
Je důležité nepřevracet korelaci v kauzalitu: tento průzkum nedokazuje, že více spánku samo o sobě způsobuje kariérní postup. Nabourává však představu, že vrcholový výkon nutně vyžaduje dlouhodobé ukrajování ze spánku.
Jak nastavit biologický risk management v praxi?
1. Spánek plánujte stejně vážně jako důležitou pracovní schůzku. Pro většinu dospělých je rozumným cílem pravidelně přibližně 7 až 9 hodin.
2. Poslední hodinu před spaním omezte pracovní e-maily, intenzivní analytickou práci a obrazovky.
3. Večer přejděte k méně stimulační činnosti – například procházce, hudbě nebo klidnému čtení.
4. Vyhněte se velkým jídlům těsně před spaním a kofein nechte na dřívější část dne.
5. U zásadních a nevratných rozhodnutí si vedle dat položte i jednoduchou otázku: V jakém fyzickém a mentálním stavu právě rozhoduji?
Závěr
Spánek není zárukou dobrého rozhodnutí a stres není automaticky nepřítel. Data ale ukazují, že biologický stav člověka může měnit pozornost, výkon i vztah k riziku. V byznysu běžně řídíme likviditu, koncentraci rizika nebo zadlužení. Stejnou pozornost si zaslouží i kapacita člověka, který o těchto věcech rozhoduje.
Možná proto jedno z nejlepších rozhodnutí pro následující čtvrtletí nezačíná v Excelu, ale už dnes večer: včasným zavřením notebooku a dopřáním si dostatečného spánku.
Autor: Matěj Polický, investiční specialista, ROYAL VISION s.r.o. (člen skupiny DRFG)
Text má obecně informační charakter a nepředstavuje investiční poradenství ani osobní doporučení k investici. ROYAL VISION s.r.o. působí v oblasti investic v režimu investičního zprostředkování. O případné investici se klient rozhoduje na základě vlastního uvážení. Text nenahrazuje odborné zdravotní posouzení.
