Architekt Martin Chválek v rozhovoru popisuje, jak se v projektu Nové ekonomické fakulty v kampusu VŠB–TU Ostrava podařilo jeho ateliéru propojit technologickou vyspělost, udržitelnost a nadčasovou formu. Projekt, oceněný odbornou i laickou veřejností, podle něj ukazuje, že architektura může být nejen esteticky silná, ale i společensky odpovědná a funkčně precizní – a nastavovat nový standard pro univerzitní výstavbu v Moravskoslezském kraji.
Udržitelnost, technologie a komfort
V projekčním záměru Nové ekonomické fakulty na kampusu VŠB – TU Ostrava jste kladl velký důraz na udržitelnost, technologii a komfort uživatelů. Můžete popsat, které konkrétní prvky považujete za nejzásadnější a proč?
Klíčovou roli zde hraje již vlastní architektonický a technický koncept. Stavba je navržena jako monoblok s otevřeným atriem, konstrukčně velmi robustní. Zásadní přínosy tohoto konceptu jsou vysoká akumulace tepla, nízké teplotní výkyvy během dne a přirozené udržování tepelně stabilního prostředí pro kanceláře a seminární prostory. Tepelná stabilita je jedním z nejdůležitějších faktorů komfortu i energetiky — snižuje zatížení vzduchotechniky i chlazení a přispívá ke snížení provozních nákladů.
Stavba získala národní certifikát kvality budov SBToolCZ, jelikož využívá řadu pokročilých technických a technologických řešení k dosažení energetické a ekonomické úspornosti:
- využívá velkou fotovoltaickou elektrárnu s kapacitou 167 000 kWh ročně
- využívá tzv. šedou vodu pro provozní účely
- pro snížení tepelné zátěže využívá trojskla, stínění otvorů, provětrávanou keramickou fasádu a vnitřní rekuperaci
- ve stavbě používá snadno recyklovatelné materiály s nízkou uhlíkovou stopou
Ocenění stavby
Projekt již získal cenu GRAND PRIX soutěže Stavba MSK a navíc národní ocenění od MPO. Jak vnímáte tuto formu ocenění?
Tato ocenění pro mne znamenají, že se daří spojovat dvě roviny, které se někdy obtížně potkávají – architektonickou kvalitu a zároveň vysokou technickou, energetickou a provozní úroveň, a to vše za rozumné náklady. Jako ostravské studio vnímáme ocenění na národní úrovni velmi osobně.
Soutěže zdůrazňují roli staveb, které „něčím vynikají nad průměr a stávají se příkladem kvality“. Jak jste vy definoval „nadprůměrnost“ pro tento projekt – co přináší nad rámec běžného?
Nadprůměrnost jsme nehledali v jedné efektní věci. Vznikla jako kombinace architektonické kvality, společenské odpovědnosti a využití sofistikované metody projektového procesu, která se vymyká běžné praxi.
Chtěli jsme navrhnout objekt, který bude v kampusu působit přirozeně a zároveň kultivovaně. Nadprůměrnou architektonickou kvalitu vidím v harmonii funkce a formy: budova má jednoznačnou funkční logiku, čitelnost a čistou, nadčasovou architektonickou formu. Harmonie funkce a formy není kompromis — je to stav, kdy se obě složky navzájem posilují a vytvářejí celek, který působí přirozeně, logicky a esteticky silně.
O sofistikované energetické a ekologické koncepci objektu již byla řeč — jedná se o úroveň, která je pro školskou budovu v České republice stále nad rámec běžného standardu.
Nadprůměrnost jsme vnímali i ve způsobu, jakým projekt vznikal. Univerzita si dala za cíl vytvořit pilotní BIM projekt (Building Information Modeling), do něhož prakticky zapojila i Fakultu stavební. BIM model byl vytvořen v procesu projektování, uplatněn ve výstavbě a na model skutečného provedení navázala i správa budovy formou facility managementu. Digitální dvojče bude stavbu provázet po celou dobu její životnosti.
Chtěli jsme vytvořit budovu, která bude kvalitní v každém aspektu a zároveň nastaví nový standard pro univerzitní výstavbu v našem regionu.
Obvykle se v procesu projektování a realizace slevuje z původních ambicí – z důvodu financí či různých zájmů a z toho vyplývajících kompromisů. Zde mám pocit, že bylo vše naopak – v každé fázi dílo získalo novou, někdy i neočekávanou hodnotu. Příkladem za vše je monumentální skleněná plastika ve foyeru – výtvarné dílo, které dává stavbě další rozměr a nezaměnitelnou identitu. Věc, která vůbec není běžná, myšlenka, která vznikla z podnětu klienta.
Architektura jako nástroj transformace Moravskoslezského kraje
Vaše studio navrhuje řadu veřejných staveb v Moravskoslezském kraji – regionu, který prochází velkou proměnou. Vnímáte se osobně jako tvůrce těchto změn? Jakou roli podle vás architektura v této transformaci hraje?
Architekt vnímá změny v regionu vždy především skrze konkrétní projekty. Smysl naší práce vidím v příležitosti – a současně v odpovědnosti – být tím, kdo může přeměnu kraje kultivovat. Moravskoslezský kraj prochází významnou transformací: od průmyslového dědictví k modernímu, vzdělanému a technologickému prostředí.
Architektura v tom hraje zásadní roli: formuje prostředí, ve kterém lidé studují, pracují a žijí. Když jsou veřejné stavby navrženy poctivě, kvalitně a s respektem k místu, zvedají také sebevědomí regionu. Pokud k tomu můžeme našimi projekty přispět, považuji to za velkou příležitost i čest. Tato myšlenka je zakotvena i v misi našeho ateliéru.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor je součástí zimního vydání magazínu POSITIV.
