Ostravská odpadová společnost OZO se má v příštím roce posunout blíže k energetické soběstačnosti. V jejím areálu v Ostravě-Kunčicích plánuje společnost Veolia Průmyslové služby ČR instalovat dvě plynové kogenerační jednotky, každou o výkonu 999 kW. Výsledkem má být současná výroba elektřiny a tepla, nižší závislost areálu na dodávkách energie a také omezení emisí. Další dvě jednotky vzniknou na skládce v Hrušově, kde budou vyrábět elektřinu ze skládkového plynu.
Smlouva mezi partnery už byla podepsána a nyní pokračují technické přípravy projektu. Pro běžného Ostravana může zpráva o čtyřech nových kogeneračních jednotkách působit poměrně technicky. Podstatnější je proto otázka: Co projekt skutečně přinese?
Odpověď má několik rovin. OZO má získat větší kontrolu nad svou energetickou spotřebou, efektivněji využívat vyrobenou energii a snížit svou závislost na externích dodávkách. Současně má nové řešení pomoci snižovat emise a v Hrušově využít plyn, který vzniká na skládce.
Elektřina i teplo z jednoho zařízení
Hlavní výhodou kogenerace je skutečnost, že při jednom procesu nevzniká pouze elektřina. Využívá se také teplo, které by při oddělené výrobě mohlo zůstat nevyužité.
Právě kombinovaná výroba elektřiny a tepla tak umožňuje efektivněji využít energii obsaženou v palivu.
V areálu OZO na Frýdecké ulici mají být instalovány dvě plynové kogenerační jednotky o výkonu 999 kW každá. Vyrobená elektřina bude přednostně určena pro vlastní provoz společnosti.
To není zanedbatelné. OZO podle zveřejněných údajů spotřebuje kvůli energeticky náročným technologiím na zpracování odpadu více než 3 000 MWh elektrické energie ročně.
„Vyrobená elektřina bude primárně sloužit k pokrytí naší vlastní spotřeby,“ uvedl jednatel OZO Ostrava Karel Belda.
Případné přebytky elektřiny mají směřovat do sítě. Výnosy z jejich prodeje se podle OZO započtou proti ceně odebírané energie. Společnost současně počítá se smluvně zajištěnou nižší nákupní cenou elektřiny.
Co projekt přinese OZO Ostrava?
Přidanou hodnotu projektu lze nejlépe pochopit ve čtyřech oblastech:
- Větší energetická soběstačnost. Část elektřiny i tepla potřebného pro každodenní fungování areálu vznikne přímo v místě spotřeby.
- Menší citlivost na ceny energií. Vlastní výroba může omezit část závislosti na externích dodávkách elektřiny a tepla.
- Efektivnější využití energie. Kogenerace produkuje současně elektřinu i využitelné teplo.
- Environmentální přínos. Projekt má omezit část výroby tepla z uhlí a v Hrušově energeticky využívat skládkový plyn.
Právě propojení ekonomického, provozního a environmentálního efektu je důvodem, proč není projekt jen výměnou či instalací několika energetických zařízení.
„Společnými silami jsme hledali i nadčasové řešení s ohledem na nepříznivě se měnící ceny elektřiny, plynu a nafty,“ uvedl náměstek ostravského primátora pro životní prostředí Aleš Boháč.
Vyšší ceny energií se podle něj mohou promítat také do nákladů na zpracování odpadu, a tím nepřímo zatěžovat městský rozpočet, firmy i obyvatele.
Areál může pokrýt potřebu tepla pro vytápění a ohřev vody
Druhou částí rovnice je teplo.
To má sloužit například k vytápění objektů OZO a ohřevu teplé vody. Pokud budou jednotky pracovat v ideálním provozním režimu, areál na Frýdecké ulici má podle OZO získat z kogenerační výroby 100 % potřebného tepla pro vytápění a ohřev vody.
Projekt má zároveň pokrývat spotřebu elektřiny potřebnou pro výrobu a provoz areálu. Skutečný poměr vlastní výroby a odběru ze sítě se přirozeně bude odvíjet od aktuálního provozu, výroby a spotřeby.
Teplo, které OZO samo nespotřebuje, navíc nemusí přijít nazmar. Počítá se s jeho dodávkou do distribuční sítě Veolie.
A právě zde se lokální energetický projekt dostává za hranice samotného odpadového areálu.
Přínos má pocítit i ostravská energetika
Podle společnosti Veolia má teplo dodávané z kogenerace do ostravské soustavy nahradit část tepla vyráběného z uhlí v Elektrárně Třebovice.
Veolia očekává, že samotný projekt v OZO díky tomu sníží emise oxidu uhličitého přibližně o 2 000 tun ročně.
„Přínos projektu však nekončí u samotného areálu OZO. Teplo dodávané do ostravské soustavy nahradí část výroby z uhlí v Elektrárně Třebovice a sníží emise CO₂ přibližně o dva tisíce tun ročně,“ uvedl obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola.
Firma tento projekt propojuje také se třemi kogeneračními jednotkami, které uvedla do provozu letos v dubnu v Ostravě-Jih. U nich uvádí úsporu téměř 8 000 tun CO₂ ročně.
Pokud se deklarované hodnoty naplní, mají oba projekty po spuštění jednotek v OZO společně znamenat snížení emisí přibližně o 10 000 tun CO₂ za rok.
Skládkový plyn v Hrušově se promění v elektřinu
Projekt má ještě druhou, z pohledu oběhového hospodářství neméně zajímavou část.
Na skládce komunálního odpadu v Hrušově plánuje OZO instalovat dvě kogenerační jednotky, každou o výkonu 200 kW. Na rozdíl od zařízení v Kunčicích budou využívat skládkový plyn.Ten vzniká při rozkladu biologicky rozložitelných složek uloženého odpadu a obsahuje mimo jiné metan. Zachycený plyn je nutné řešit také z bezpečnostních a environmentálních důvodů.
Nové řešení umožní využít jeho energetický potenciál: místo toho, aby byl plyn pouze odstraněn bez dalšího užitku, poslouží k výrobě elektrické energie.
Je to praktický příklad principu, kdy se i vedlejší produkt nakládání s odpady může stát zdrojem energie.
Environmentální význam spočívá také v nakládání s metanem. Ten patří mezi významné skleníkové plyny, takže kontrolovaný sběr a energetické využití skládkového plynu má význam i z pohledu omezení jeho nekontrolovaných úniků.
Proč budou nové jednotky slabší než ta původní?
Dvě nové jednotky v Hrušově budou mít dohromady výkon 400 kW. Nahradí původní kogenerační jednotku společnosti Tedom o výkonu 770 kW, která zde fungovala více než dvacet let.
Nižší výkon ale v tomto případě nemusí znamenat krok zpět.
Odpovídá totiž klesajícímu množství dostupného skládkového plynu. To souvisí mimo jiné s vyšší mírou třídění a recyklace odpadu a s plánovaným postupným omezováním skládkování.
Dvě samostatné jednotky navíc umožní pružnější provoz. Pokud bude množství skládkového plynu v budoucnu dále klesat, může být podle OZO v provozu pouze jedna z nich.
Technologie se tak přizpůsobuje tomu, jak se mění samotné odpadové hospodářství.
Ve hře je také komunitní sdílení elektřiny
Elektřina vyrobená v Hrušově má být podle současného záměru převážně prodávána do sítě. Důvod je jednoduchý: vlastní spotřeba areálu skládky je výrazně nižší než množství energie, které mohou jednotky vyrábět.
Město však zvažuje i další možnost.
„S ohledem na tuto skutečnost bude město usilovat o komunitní sdílení této energie s dalšími zainteresovanými subjekty v závislosti na podmínkách domluvených s distributory,“ uvedl Aleš Boháč.
Pokud by se takový model podařilo uskutečnit, elektřina vyrobená ze skládkového plynu by mohla být sdílena s dalšími zapojenými odběrnými místy. Konkrétní podoba ale bude záviset na budoucí dohodě a technických i distribučních podmínkách.
Co je kogenerační jednotka?
Kogenerační jednotka je zařízení, které současně vyrábí elektrickou energii a využitelné teplo. Právě využití obou forem energie je její hlavní výhodou oproti situaci, kdy se elektřina a teplo vyrábějí odděleně a část energie zůstává nevyužita.
V projektu OZO se přitom objeví dva způsoby využití kogenerace.
V Kunčicích půjde o dvě plynové jednotky o výkonu 999 kW, jejichž elektřinu a teplo využije především samotný areál OZO a navazující tepelná soustava.
V Hrušově budou dvě menší jednotky o výkonu 200 kW spalovat skládkový plyn a vyrábět z něj elektřinu.
Pro Ostravu je na projektu zajímavé právě propojení několika cílů: energetické soběstačnosti, ekonomiky provozu, využití lokálních energetických zdrojů a snižování environmentálních dopadů.
Zdroj: TZ Statutární město Ostrava
