Nejisté ceny zemního plynu, postupný odchod od uhlí a tlak na energetickou bezpečnost zvyšují v Česku zájem o biomasu. Její spotřeba vzrostla během posledních pěti let o více než 20 procent a do roku 2030 by se proti roku 2020 mohla přibližně zdvojnásobit. S rostoucí poptávkou však bude stále důležitější dostupnost paliva a stabilita dodavatelských řetězců.
Biomasa se ve střední Evropě stále výrazněji prosazuje jako alternativa k uhlí a zemnímu plynu. Zájem o ni podporují především projekty kombinované výroby elektřiny a tepla a transformace tepláren, které potřebují v následujících letech nahradit fosilní paliva.
Význam biomasy zvyšují také výkyvy cen zemního plynu a nejistota ohledně jeho budoucí dostupnosti. Na rozdíl od plynu jde převážně o palivo dostupné z lokálních a regionálních zdrojů, které lze skladovat přímo v místě spotřeby.
„Biomasa se stává důležitou součástí energetické bezpečnosti. Na rozdíl od zemního plynu jde převážně o lokálně dostupné palivo, které lze poměrně jednoduše skladovat. Provozovatelé energetických zdrojů si tak mohou vytvářet zásoby přímo v místě spotřeby a snižovat svou závislost na krátkodobých cenových výkyvech na mezinárodních trzích,“ říká Rostislav Krempaský, ředitel obchodu s biomasou společnosti ResInvest Commodities.
Energii z biomasy lze řídit podle spotřeby
Jednou z hlavních výhod biomasy je možnost přizpůsobovat výrobu energie aktuální potřebě odběratelů. Zatímco výkon solárních a větrných elektráren závisí na počasí, teplárna nebo elektrárna spalující biomasu může výrobu zvyšovat či snižovat podle spotřeby.
Palivo lze zároveň skladovat bez nutnosti budovat rozsáhlá bateriová úložiště. Přechod na biomasu může využít také část již existující teplárenské infrastruktury, skladovacích ploch a dopravních kapacit.
Ekonomická výhodnost závisí na konkrétním provozu. Vedle ceny technologie rozhoduje vzdálenost dodavatele, kvalita paliva, náklady na dopravu i dlouhodobé zajištění dodávek. Při započtení nákladů na emise oxidu uhličitého a emisní povolenky však může být biomasa výhodnější než uhlí nebo zemní plyn.
„Přechod na biomasu dává největší smysl tam, kde existuje stabilní lokální zdroj paliva, vhodná energetická infrastruktura a dlouhodobá spotřeba tepla. Typickým příkladem jsou městské teplárny, průmyslové areály nebo provozy, které potřebují teplo a elektřinu vyrábět nepřetržitě,“ doplňuje Krempaský.
O dřevní suroviny se zajímá energetika i stavebnictví
Zájem o biomasu neroste pouze v energetice. Dřevní suroviny se stále více využívají také ve stavebnictví a dalších průmyslových odvětvích. Rostoucí počet odběratelů proto vytváří tlak na efektivnější využívání dostupných zdrojů.
Právě dostupnost paliva bude jedním z hlavních faktorů dalšího rozvoje. Nové energetické projekty budou mezi sebou soutěžit o dřevní štěpku a další druhy biomasy. Stále důležitější proto budou dlouhodobé dodavatelské smlouvy, přesné plánování spotřeby a schopnost zajistit stabilní dodavatelský řetězec.
Vývoj v následujících 12 až 24 měsících ovlivní především ceny zemního plynu a emisních povolenek, rychlost proměny českých tepláren a dostupnost dřevní hmoty. Pokračující výkyvy cen plynu by mohly nové projekty využívající biomasu dále urychlit.
Spotřeba biomasy se může do roku 2030 zdvojnásobit
Spotřeba biomasy ve střední Evropě dlouhodobě roste. V České republice se během posledních pěti let zvýšila o více než 20 procent. Další růst se očekává zejména v teplárenství, které bude postupně nahrazovat uhlí jinými zdroji energie.
Do roku 2030 by se tak spotřeba biomasy mohla ve srovnání s rokem 2020 přibližně zdvojnásobit. S rostoucím počtem projektů však nebude rozhodovat pouze cena samotné technologie. Důležitá bude také schopnost provozovatelů zajistit dostatek vhodného paliva za dlouhodobě předvídatelných podmínek.
Strakonice nahradily 90 tisíc tun uhlí biomasou
Příkladem přechodu od uhlí k biomase je Teplárna Strakonice, městská společnost zásobující teplem obyvatele i další odběratele ve městě.
Ještě v roce 2018 teplárna spalovala přibližně 90 tisíc tun uhlí ročně. V současnosti je její výroba založena především na dřevní štěpce. Společnost se zaměřuje na využívání biomasy od lokálních producentů a na udržitelnost celého dodavatelského řetězce. Transformace ukazuje, že biomasa může v lokálním teplárenství nahradit uhlí, pokud má provozovatel vhodnou technologii a stabilní dodávky paliva.
„Příklad Strakonic ukazuje, že odklon od uhlí nemusí znamenat přechod k méně stabilní výrobě závislé na počasí. Biomasa umožňuje zachovat řiditelnou výrobu tepla a současně využívat palivo pocházející převážně z regionálních zdrojů,“ uzavírá Krempaský.
Zdroj: TZ společnosti ResInvest Commodities
