Nařízení o digitálních sítích – nástroj k zajištění digitální budoucnosti Evropy

Evropská digitální konkurenceschopnost pod tlakem

Evropská digitální konkurenceschopnost stále zaostává za globálními konkurenty. Brzdí ji roztříštěná regulace, chronický nedostatek investic a nevyvážený digitální ekosystém, který zvýhodňuje velké technologické firmy před evropskými operátory. Současný regulační rámec pro konektivitu je navíc příliš složitý a invazivní, což zpomaluje zavádění bezpečných a moderních sítí. To nejen podkopává hospodářský růst, ale také ohrožuje národní bezpečnost a demokratickou stabilitu.

Nařízení o digitálních sítích (DNA) jako nástroj pro modernizaci konektivity

Evropská unie proto čelí rostoucímu tlaku na modernizaci rámce pro konektivitu, protože současný Kodex elektronických komunikací nedokáže zajistit skutečně harmonizovaný digitální trh. Evropská komise nyní přichází s Nařízením o digitálních sítích (DNA) má tyto mezery odstranit rychlejší výstavbou infrastruktury nebo jednotnou regulací, čímž by EU získala pozici lídra v oblasti konektivity nové generace.

Vodafone tuto iniciativu vítá. Pokročilé digitální sítě – včetně 5G Standalone – jsou nezbytné pro služby v reálném čase založené na datech, které zasahují všechny sektory: od chytré výroby přes online zdravotnictví až po umělou inteligenci a kvantové výpočty. Nařízení o digitálních sítích představuje pro Evropskou unii příležitost obnovit svoji konkurenceschopnost. Aby však EU zajistila svou technologickou budoucnost, musí političtí představitelé zabezpečit, že DNA přinese výsledky ve třech klíčových oblastech:

1. Prohloubení digitálního jednotného trhu EU

Jednotný trh je největším úspěchem Evropské unie. Skutečně integrovaný digitální jednotný trh by mohl přinést 415 miliard eur ročně a vytvořit stovky tisíc pracovních míst.

V oblasti regulace digitálních technologií by harmonizace mezi členskými státy prostřednictvím principů „passportingu“ a „Country-of-Origin“ umožnila více přeshraničních služeb, urychlila zavádění sítí nové generace a posílila vyjednávací pozici unie na globální úrovni.

Oddalování dokončení jednotného trhu znamená ztrátu produktivity a pracovních míst – v době, kdy Evropa již zaostává v investicích, rychlosti a inovacích.

Co je třeba udělat:

Zavést celoevropský rámec pro licencování spektra, aby se snížily náklady na nasazení a umožnily přeshraniční služby.
Harmonizovat autorizaci satelitních služeb pro celoevropský provoz, zejména v nouzových situacích a venkovských oblastech.

2. Stejná pravidla pro stejné služby

Evropa musí modernizovat svůj digitální rámec, aby zajistila spravedlnost a konkurenci. Pokud dvě služby plní stejnou funkci, měly by podléhat stejným pravidlům. Současné asymetrie znamenají, že telekomunikační společnosti čelí přísnějším povinnostem než digitální platformy. To narušuje konkurenci a oslabuje odolnost infrastruktury.

Dokud Evropa tento problém nevyřeší, riskuje ztrátu kontroly nad svou digitální infrastrukturou ve prospěch globálních konkurentů, což podkopává konkurenceschopnost i ochranu uživatelů.

Co je třeba udělat:

Přepracovat zastaralé nařízení o otevřeném internetu (OIR) tak, aby podpořilo inovace a spravedlivou konkurenci.
Zařadit poskytovatele digitálních služeb do oblasti povinností pro propojení a mechanismů řešení sporů.

3. Jednodušší regulace, která uvolní inovace

Digitální infrastruktura Evropy je omezena složitou regulací. Překrývající se pravidla a nekonzistentní vymáhání odrazují investice a zpomalují inovace. To je nutné zjednodušit. Pokud Evropa odstraní duplicity a modernizuje zastaralé regulatorní rámce, může vybudovat konkurenceschopný, odolný digitální ekosystém.

Pokud však nebude jednat, rozdíly v dostupnosti konektivity se jen prohloubí – zejména pro lidi žijící ve venkovských oblastech. A to by mohlo odradit inovativní firmy a jejich investory z Evropy.

Co je třeba udělat:

Odstranit zastaralé povinnosti, jako je povinnost univerzální služby, a zjednodušit regulaci práv koncových uživatelů.
Zrušit roztříštěnou směrnici o e-Privacy a začlenit její ustanovení do DNA pro lepší přehlednost a účinnost.

Nový rámec regulace pro udržitelný růst

Širším cílem DNA musí být podpora investiční konkurence a dokončení zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou. Regulace by měla zůstat pouze tam, kde přetrvávají problémy s konkurencí. Preferencí by měla být opatření na úrovni základní infrastruktury (upstream), tedy tam, kde je menší konkurence.[1] V popředí zájmu by také měla být přísná pravidla pro dominantní hráče během migrace na optiku. Evropa se musí vyhnout opětovné monopolizaci a zajistit udržitelnou konkurenci a inkluzivní zavádění infrastruktury.

DNA je příležitostí tvořit digitální budoucnost, která bude konkurenceschopná, inovativní a inkluzivní. Evropa musí využít tuto příležitost – prohloubit jednotný trh, nastavit spravedlivá pravidla a zjednodušit regulaci –, aby se stala globálním digitálním lídrem, který zajistí prosperitu a odolnost pro všechny.

Závěr

Nařízení o digitálních sítích není jen technickou úpravou – je to strategická investice do budoucnosti Evropy. Pokud Unie využije tuto příležitost, může vytvořit prostředí, které podporuje inovace, zajišťuje spravedlivou soutěž a přináší občanům i podnikům spolehlivou a moderní konektivitu. Prohloubení jednotného trhu, nastavení rovných pravidel a zjednodušení regulace jsou klíčové kroky k tomu, aby Evropa znovu získala digitální leadership. DNA musí být katalyzátorem změny, která bude ambiciózní, ale realistická. Jenom tak zajistí prosperitu, bezpečnost a odolnost pro všechny: pro Evropu, členské státy, firmy, ale především občany a občanky.

Další články a komentáře k tématu Digitální Evropa najdete na webových stránkách Vodafonu.

Zdroj: Vodafone