Pátek, 12 dubna, 2024

Ceny Wernera von Siemense získali nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové

epší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé jejich prací. Ocenění byla udělena za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za překonání překážek ve studiu a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika.  

Odborné poroty vybíraly z 496 přihlášek, 20 oceněných si rozdělilo jeden milion korun. Z celkového počtu přihlášených tvořily 29 % ženy, mezi oceněnými pak představují 25 %. První příčku v počtu ocenění získalo České vysoké učení technické v Praze (6 oceněných), následuje Akademie věd ČR (5 oceněných) a Vysoké učení technické v Brně (3 ocenění), Univerzita Palackého v Olomouci a Masarykova univerzita (po 2 oceněních), Univerzita Karlova a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (po 1 oceněném). Od začátku pořádání soutěže bylo mezi vítěze rozděleno 16,4 milionu Kč.

V šestadvacátém ročníku soutěže jsme ocenili zcela mimořádné práce a osobnosti,“ uvedl generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek. „Nejde jen o vynikající zpracování, ale především o témata vítězných prací, která se zaměřují na palčivé problémy lidstva: jak si poradit s multirezistentními bakteriemi, jak lépe porozumět cirkadiálním rytmům, které ovlivňují život a duševní zdraví každého z nás, nebo jak využít skupiny dronů pro řešení krizových situací.“ vysvětlil Palíšek. „Další ročník soutěže jasně ukázal, že studenti, stejně jako pedagogové našich vysokých škol, dosahují výsledků srovnatelných se světovou špičkou,“ dodal. 

Cenu za Wernera von Siemense za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal tým pod vedením RNDr. Tomáše Slaniny, Ph.D. z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR za práci s názvem (Anti)Aromaticita excitovaných stavů vysvětluje proč azulen porušuje Kashovo pravidlo. Azulen provokuje zvědavost chemiků již řadu let a vítězný tým ve své práci popsal, proč azulen porušuje tzv. Kashovo pravidlo, podle něhož molekuly vyzařují světlo pouze z nejnižšího, prvního excitovaného stavu. Azulen naopak vyzařuje světlo pouze z vyššího, druhého excitovaného stavu. Tuto hypotézu dále potvrdila experimentálně Lucie Ludvíková pomocí ultrarychlé transientní spektroskopie.  

V kategorii nejlepší disertační práce zvítězila RNDr. Kateřina Snopková, Ph.D. z Lékařské fakulty Masarykovi univerzity v Brně za práci s názvem Genomika bakteriocinogenních gammaproteobakterií a analýza nově popsaných bakteriocinů. Každý rok zemře po celém světě na nemoci související s multirezistentními bakteriemi pět milionů pacientů ročně a do roku 2050 se toho číslo pravděpodobně zdvojnásobí. Mezi nadějné antimikrobiální látky patři bakteriociny, na které se zaměřila i Kateřina Snopková. Zkoumala interakce environmentálních kmenů enterobakterií a pseudomonád, které pocházejí z Antarktidy, charakterizovala detekované bakteriociny na molekulární úrovni a stanovila jejich inhibiční potenciál vůči klinickým patogenům.

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší diplomovou práci získal Mgr. Dominik Vašinka z Přírodovědecké fakulta Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Aplikace strojového učení v kvantovém měření. Originálním příspěvkem Dominika Vašinky k danému tématu je, že představil novou techniku optimalizace, která využívá pokročilých metod strojového učení. Zaměřil se při tom na konkrétní problém přesné manipulace se směrem kmitání světla na úrovni jednotlivých fotonů.

Jako nejlepší pedagogický pracovník obdržel Cenu Wernera von Siemense za rok 2023 prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Hlavní oblastí jeho vědeckého i pedagogického zájmu jsou numerické metody analýzy obrazů a signálů. Pro jeho způsob výuky je typický dialog se studenty a snaha vtáhnout je během přednášky do řešení daného problému. Studenti jej dlouhodobě hodnotí jako jednoho z nejlepších vyučujících na fakultě i na celé škole. Další společensky významnou činností prof. Druckmüllera jsou populárně-vědecké přednášky, kterých přednesl stovky, a to v Česku i v zahraničí.  

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a zároveň Cenu Wernera von Siemense za druhé místo v kategorii Nejlepší diplomová práce získala Ing. Jekatěrina Jaroslavceva z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za práci s názvem Nový algoritmus pro spojování 3D energetických depozitů založený na grafových neuronových sítích pro experiment CMS na velkém hadronovém urychlovači v CERNu. Práce Jekatěriny Jaroslavcevy pojednává o aplikaci umělé inteligence ve výzkumu částicové fyziky. Oceněná studentka vyvinula model využívající umělou inteligenci, který vědci v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) používají k analýze částicových interakcí na velkém hadronovém urychlovači (LHC).

Ocenění za překonání překážek při studiu udělované v rámci Ceny Wernera von Siemense získala Ing. Veronika Kamenská Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Veronika Kamenská trpí vrozenou, postupně se zhoršující zrakovou vadou, která ji omezuje při čtení běžného textu a práci s mikroskopickou technikou, vedle toho se potýká se specifickými poruchami učení. V období dospívání se u ní navíc rozvinulo psychické onemocnění, projevující se depresemi a úzkostmi. I přes tyto překážky úspěšně dokončila inženýrské studium programu Biomedicínské inženýrství a bioinformatika na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií, kde obhájila diplomovou práci s názvem Využití bezheslové autentizace k identifikaci studenta ve výuce. V současné době pokračuje ve studiu prvního ročníku navazujícího inženýrského studia na Fakultě podnikatelské, současně je studentkou doktorského studijního programu Simulace v medicíně na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Veronika Kamenská je také spoluautorkou aplikace Nepanikař, která pomáhá lidem bojujícím s úzkostí, depresí a dalšími psychickými problémy.

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší absolventskou práci na téma Průmysl 4.0 získal Ing. Erik Derner, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za disertační práci s názvem Efektivní metody pro učení modelů a řízení v robotice. Cenu za nejlepší absolventskou práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Ing. Marek Kollmann, z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za diplomovou práci s názvem Plánování výroby tepla a elektřiny v zařízení na energetické využití odpadu s využitím strojového učení.

Poroty navíc udělily dvě uznání: čestné uznání za nejlepší diplomovou práci na téma Průmysl 4.0 za inovativní přístup k propojení Průmyslu 4.0 a biomedicíny získala Ing. Věra Šramhauserová z Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Technické univerzity v Liberci za práci Prototyp IoT komunikačního zařízení k digitalizaci ve zdravotnictví. Uznání poroty za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala RNDr. Kateřina Snopková, Ph.D. z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

O soutěži Cena Wernera von Siemense 

Cenu Wernera von Siemense pořádá již 26 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 60 odborníků, zástupců akademické obce a neziskových organizací. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice. Záštitu nad udílením cen 26. ročníku poskytli předseda vlády Petr Fiala, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministryně pro vědu výzkum a inovace. Partnery soutěže jsou Siemens Mobility s.r.o., Siemens Advanta a Zátiší Group.

Zdroj: siemenspress.cz

RELATED ARTICLES