Tradiční řemesla mizí tiše. Právě proto Moravskoslezský kraj každoročně oceňuje osobnosti, které pomáhají uchovat kulturní dědictví regionu. Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje pro rok 2026 letos získala Ivana Di-Giustová z Jablunkova, která se už řadu let věnuje výrobě a renovaci těšínských zdobených sukní a dalších krojových součástí.
Její práce dnes zdobí folklorní soubory, slavnostní průvody i rodinné sbírky napříč Těšínským Slezskem.
„Takoví lidé jsou pro náš kraj obrovským darem. Nejenže udržují při životě řemesla, která by jinak pomalu mizela, ale zároveň je s chutí předávají dalším generacím.“
Řemeslo, které se učí roky
Ocenění je určeno lidem, jejichž práce má mimořádný význam pro zachování tradičních postupů, technik a znalostí – často těch, které stojí na hraně zániku. Důležitým kritériem je také ochota předávat řemeslo dál.
„Takoví lidé jsou pro náš kraj obrovským darem. Nejenže udržují při životě řemesla, která by jinak pomalu mizela, ale zároveň je s chutí předávají dalším generacím,“ uvedl radní Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Peter Harvánek, který Ivaně Di-Giustové ocenění osobně předal.
Podle něj jsou její vyšívané sukně významnou součástí kulturní identity Těšínského Slezska a chloubou mnoha milovníků lidové kultury.
Od babičky k vlastní dílně
Cesta Ivany Di-Giustové k tradičním krojům byla přirozená. Vyučila se krejčovou a k ručním pracím ji odmala vedla její babička. Když její děti začaly navštěvovat folklorní soubor, začala se starat o jejich kroje – nejprve doma, později i pro další členy souboru a obyvatele Jablunkova a okolí.
Postupně se práce rozrůstala natolik, že si v roce 2009 otevřela vlastní šicí dílnu. Zatímco zpočátku se věnovala i běžné krejčovině, časem se rozhodla specializovat výhradně na tradiční kroje Těšínského Slezska.
Dnes se nejčastěji věnuje ženskému těšínskému kroji, jablunkovským krojům a goralskému oděvu.
Výšivky, které mají svůj jazyk
Součástí její práce jsou i náročné regionální vyšívací techniky – například plastická výšivka těšínských sukní, bílá výšivka rukávů nebo křížková výšivka typická pro goralské kroje. Každý motiv má svá pravidla, symboliku i přesné postupy, které se předávaly po generace.
Právě znalost těchto detailů odlišuje skutečné řemeslo od pouhé stylizace.
Tradice, která nekončí ve vitríně
Od roku 2019 pořádá Ivana Di-Giustová také kurzy šití, paličkování a vyšívání, kde své dovednosti předává dál. Nejde přitom jen o techniku, ale i o pochopení významu kroje jako součásti regionální identity.
Titul Mistr tradiční rukodělné výroby je spojen také s finanční odměnou ve výši 50 tisíc korun, která má oceněným pomoci v další práci a rozvoji jejich řemesla.
Moravskoslezský kraj tak dává jasně najevo, že tradice nejsou jen minulostí, ale hodnotou, která má smysl i dnes – pokud se o ni má kdo starat.
Zdroj: TZ Moravskoslezský kraj
