Česká energetika stojí na prahu změny, která se dotkne každého odběratele elektřiny. Evropská komise schválila kapacitní mechanismus s rozpočtem 3,1 až 6,2 miliardy eur, jehož smyslem je přilákat investice do zdrojů, na které se bude moci soustava spolehnout ve chvílích, kdy jí bude elektřina scházet. Fungovat má deset let a hradit ho budou odběratelé prostřednictvím poplatků.
Platí se za jistotu, ne jen za vyrobené megawatty
Novinka spočívá v tom, že provozovatelé zdrojů nedostanou zaplaceno pouze za elektřinu, kterou skutečně dodají do sítě. Odměnu získají i za to, že mají nasmlouvaný výkon připravený k okamžitému nasazení – tedy ve chvíli, kdy nefouká vítr, nesvítí slunce, prudce vzroste spotřeba nebo vypadne velký zdroj.
„Kapacitní mechanismus funguje jako pojistka. Platí se za jistotu, že bude v systému dostatečný výkon ve chvíli, kdy nefouká, nesvítí, prudce roste spotřeba nebo dojde k výpadku velkého zdroje,“ vysvětluje Martin Pacovský, investiční ředitel fondu ARETE Energy Transition.
První kapacitní smlouvy se mají vztahovat na období od listopadu 2030 do října 2031.
Odstavování uhlí otevírá mezeru ve výkonu
Za potřebou nového mechanismu stojí postupné odstavování uhelných elektráren a chybějící nové řiditelné zdroje, které by je nahradily. Podle evropského posouzení ERAA 2025 se rizika nedostatku dostupného výkonu v Česku mohou objevit už od roku 2028.
Problém je, že klasický trh takové zdroje dostatečně nezaplatí – flexibilní elektrárny totiž vyrábějí jen omezený počet hodin v roce, a tržby z prodeje elektřiny tak nemusí pokrýt náklady na jejich výstavbu a provoz.
„Trh odměňuje především vyrobenou elektřinu. Pro energetickou bezpečnost ale potřebujeme také zdroje, které budou připravené, přestože většinu času nevyrábějí. Bez předvídatelných příjmů nelze očekávat dostatek soukromých investic,“ dodává Pacovský.
O kontrakty se utkají elektrárny, baterie i agregátoři
Do aukcí se budou moci zapojit jak stávající, tak nové elektrárny, bateriová úložiště, agregované menší zdroje i zahraniční kapacity. Rozhodovat bude výše podpory, kterou účastníci požadují za dostupný megawatt výkonu.
Zatímco běžné kontrakty budou jednoleté, investičně náročné nové projekty mohou získat smlouvu až na patnáct let – což jim usnadní přístup k bankovnímu financování. Mechanismus zároveň počítá s emisním limitem, který výrazně omezí účast uhelných zdrojů v aukcích.
Jednou z technologií, které se pro poskytování flexibility nabízejí, jsou moderní plynové kogenerační jednotky. Ty vyrábějí současně elektřinu i využitelné teplo a při efektivním provozu mohou dosáhnout celkové účinnosti 80 až 90 procent.
„Kogenerace vyrábí elektřinu ve chvíli, kdy je jí nedostatek, a současně efektivně využívá vzniklé teplo. Je proto přirozeným doplňkem obnovitelných zdrojů a může pomoci stabilizovat soustavu s nižší spotřebou paliva než oddělená výroba elektřiny a tepla,“ popisuje Pacovský.
Kolik to bude stát domácnosti a firmy?
Přesný dopad na účty zatím nikdo nespočítal – záviset bude na objemu nakoupeného výkonu, výsledcích aukcí i na tom, jak se poplatky rozdělí mezi jednotlivé skupiny odběratelů.
„Čím širší bude konkurence mezi kogenerací, bateriemi, řízením spotřeby a dalšími flexibilními zdroji, tím nižší může být výsledný účet pro spotřebitele,“ uzavírá Pacovský.
Zdroj: Investiční skupina ARETE
Ilustrační foto vytvořila umělá inteligence
