V průběhu semestru zájem o přednášky obvykle klesá. Studenti nabývají dojmu, že jim stačí domácí příprava na zkoušky, a sály zůstávají poloprázdné. Na novém programu Inovace a design zdravotnických prostředků sedí studenti téměř na zemi, jen aby se do učebny vešli. Čím je to zapříčiněno, odpovídá Ing. Lukáš Peter, Ph.D., proděkan pro spolupráci s průmyslem, VŠB – Technická univerzita Ostrava.
Na jakých projektech a inovacích se studenti podílejí během studia?
V současné době se studenti aktivně podílejí na dílčích inovačních projektech vycházejících ze zadání firem. V rámci některých předmětů například zpracovávají úkoly, jejichž cílem je ověřit proveditelnost (feasibility) navrhovaných řešení a posoudit jejich potenciál pro další rozvoj.
V předmětu Design zdravotnických prostředků pak pracují na konkrétních praktických projektech. Jsou v přímém kontaktu s výrobci i budoucími uživateli a společně hledají cesty, jak stávající produkty zlepšit či upravit. Nejde tedy o čistě teoretická cvičení, ale o reálné úlohy vycházející z potřeb praxe.
Mohou se firmy aktivně zapojit do výuky?
V současné době máme stále silnou podporu jediné certifikační autority v oblasti kybernetické bezpečnosti a testování elektrické bezpečnosti zdravotnických prostředků, stejně jako přímých výrobců zdravotnických prostředků.
Firmy projevují o spolupráci mimořádný zájem – chtějí se aktivně podílet na výuce, sdílet své zkušenosti a konkrétní příběhy z praxe, aby studentům přiblížily, s jakými situacemi se mohou v reálném prostředí setkat a jak je efektivně řešit.
Okruh spolupracujících partnerů se postupně rozšiřuje. Nově mezi nimi figurují například zástupci ministerstva zdravotnictví či kolegové z jiných vysokých škol působící v oblasti hodnocení zdravotnických technologií.
Stabilní zájem evidujeme také ze strany firem z Moravskoslezského kraje, což považujeme za velmi pozitivní signál. Je zřejmé, že region vnímá význam kvalitního vzdělávání a má skutečnou ambici jej podporovat a dále rozvíjet.
„Pokud má výrobce ve svém týmu člověka, který problematice skutečně rozumí, dokáže výrazně urychlit proces uvádění výrobků na trh a tím i svou zahraniční expanzi.“
Vedla vzájemná spolupráce k úpravě obsahu výuky nebo zavedení nového modulu?
Podařilo se nám přímo zapojit kolegy z praxe do stávající výuky. Již při koncipování studijního programu jsme vycházeli z doporučení odborníků, konzultovali jsme podobu studia s dozorovými orgány, oznámenými subjekty i zástupci firem a při tvorbě sylabů jsme se snažili maximálně zohlednit to, co budou absolventi ve své profesní praxi skutečně potřebovat.
Dnes například spolupracujeme s kolegy z ministerstva zdravotnictví, kteří vyučují bloky zaměřené na zavádění inovativních zdravotnických prostředků do praxe, marketing a reklamu zdravotnických prostředků. Do výuky jsou zapojeni také odborníci, kteří se na mezinárodní úrovni věnují návrhu a designu zdravotnických prostředků, stejně jako specialisté působící jako posuzovatelé bezpečnosti a účinnosti zdravotnických prostředků před jejich uvedením na trh.
Je radost sledovat, že i tito zkušení experti mají o výuku skutečný zájem a že je práce se studenty baví. Sami říkají, že je motivuje energie a zaujetí studentů – a právě toto propojení akademického prostředí s praxí považuji za jednu z největších hodnot našeho programu.
Poptávají společnosti studenty ještě před ukončením studia?
Někteří studenti byli v rámci svých brigád osloveni výrobci s nabídkou, aby se stali součástí jejich týmů. To považujeme za jasný důkaz, že směřování programu je správné a že studenti získávají kompetence, které jsou na trhu práce skutečně žádané.
Zájem nás samozřejmě těší, nicméně je potřeba jej do určité míry “krotit”, abychom studenty hned na začátku studia nepřetížili. Naším cílem je nejprve je systematicky uvést do problematiky, vtáhnout je do kontextu oblasti zdravotnických prostředků a naučit je přemýšlet v kontextu regulovaného prostředí. Studenti se musí naučit pracovat se standardy, porozumět požadavkům legislativy, osvojit si principy řízení kvality a validace procesů.
Teprve když získají tento pevný základ, mohou plnohodnotně vstoupit do „skutečného světa“ výrobců či posuzovatelů.
Zároveň předpokládáme – a také v to doufáme – že část absolventů, přestože budou mít možnost okamžitého pracovního uplatnění, se rozhodne pokračovat ve studiu v připravovaném navazujícím magisterském programu.
Zároveň ve třetím ročníku, v zimním semestru, musí každý student absolvovat půlroční praxi u některého z výrobců. Ideálním cílem je, aby během této praxe pracoval na konkrétním tématu, které se následně stane základem jeho bakalářské práce. Téma by mělo mít praktický charakter a mělo by reflektovat reálný problém či výzvu, kterou daný výrobce skutečně řeší.
Studijní program Inovace a design zdravotnických prostředků na VŠB – Technická univerzita Ostrava na Fakultě Materiálově Technologické běží druhým rokem. Do prvního ročníku nastoupilo 34 studentů – na zcela nový obor bez předchozí historie mimořádný výsledek – a téměř 30 z nich pokračuje dál. Pro akademický rok 2025/2026 zájem ještě vzrostl: obor zaznamenal 80 přihlášek a zapsalo se 46 studentů.
Jaký typ odborníků váš program připravuje a co od nich mohou firmy očekávat?
Předpokládáme, že největší poptávka po našich absolventech bude ze strany samotných výrobců zdravotnických prostředků. Možnosti uplatnění jsou však širší. Nabízí se například působení u dozorových orgánů či oznámených subjektů, ale také v jakékoli společnosti, která potřebuje odborníky schopné orientovat se v regulovaném prostředí.
Právě schopnost porozumět tomu, co regulované prostředí obnáší, považujeme za jednu z klíčových kompetencí našich studentů. Absolvent by měl vědět, co znamená validace procesů, jak k ní systematicky přistupovat, jak nastavovat a řídit systémy kvality a jak zajistit soulad s platnou legislativou.
Nejde tedy jen o úzce vymezenou specializaci, ale o širší porozumění principům regulace, řízení kvality a odpovědného uvádění produktů na trh – a právě tyto dovednosti jsou dnes napříč odvětvími velmi ceněné.
Je dnes poptávka po odbornících s tímto zaměřením? Pro koho se stávají konkurenční výhodou?
Troufám si říci, že zájem je skutečně značný. Každý výrobce či distributor zdravotnických prostředků, stejně jako oznámený subjekt nebo dozorový orgán, potřebuje odborníky, kteří se orientují v oblasti posuzování zdravotnických prostředků a v regulatorních požadavcích s tím spojených.
Tato potřeba není specifická pouze pro Českou republiku – obdobná situace je napříč celou Evropskou unií. Všichni výrobci v EU čelí stejným regulatorním nárokům a hledají kvalifikované pracovníky, kteří jim pomohou se v tomto prostředí efektivně pohybovat.
Jsme jednou z mála univerzit v Evropské unii, které nabízejí takto specializované vzdělání. Pokud má výrobce ve svém týmu člověka, který problematice skutečně rozumí, dokáže výrazně urychlit proces uvádění výrobků na trh a tím i svou zahraniční expanzi.
V jaké fázi je příprava navazujícího studijního programu?
Navazující studijní program je v současnosti ve fázi příprav. Postupujeme přitom obdobně jako u bakalářského programu – vedeme intenzivní diskuse se zástupci firem, s relevantními autoritami i s ministerstvem zdravotnictví. Naším cílem je koncipovat program tak, aby dával smysl všem zúčastněným stranám: primárně studentům, ale zároveň aby měl reálný dopad na implementační sféru a praxi.
Rychlý technologický pokrok přináší nové výzvy nejen pro výrobce, ale i pro regulátory, poskytovatele zdravotní péče a další aktéry systému. Současně hledáme cesty, jak přispět i ke vzdělávání širší veřejnosti a dalších odborných skupin. Je nezbytné, aby do svých rolí postupně nastupovali kvalifikovaní experti, kteří budou schopni tuto problematiku odborně zastřešit. Takových specialistů je dnes stále nedostatek.
Plánujete zapojení mezinárodních partnerů nebo zahraničních stáží?
V současné fázi rozvíjíme naši činnost prostřednictvím mezinárodních projektů, v nichž chceme ukázat, že naše expertíza má přesah nad rámec národní úrovně a že jsme schopni podílet se na řešení projektů v evropském kontextu.
Jak hodnotíte první rok fungování programu Inovace a design zdravotnických prostředků?
Troufám si říci, že se nám daří studenty motivovat. Podporujeme je v tom, aby chtěli studovat, objevovat a hledat souvislosti. Od kolegů z řad vyučujících často slýcháme, jak jsou tito studenti zvídaví, nebojí se ptát a sami aktivně projevují zájem o další poznání.
Osobně zastávám názor, že úkolem univerzity není studenty „něco naučit“, ale ukázat jim cestu a možnosti, jak se učit. Univerzita by měla především motivovat a vytvářet příležitosti k učení a osobnímu růstu.
Za skutečně podstatné však považuji reálný počet studentů, kteří chtějí studovat, pravidelně navštěvují přednášky i cvičení a aktivně se zapojují. Studenti chtějí vědět víc, studovat do hloubky a posouvat se dál.
Studenti jsou velmi šikovní a inspirativní i pro nás samotné vyučující. Čím více chtějí oni, tím více chceme i my. První rok fungování programu tak naplnil naše očekávání, a to i díky výraznému přínosu garantky oboru, paní doktorky Martiny Kalové, která se studentům intenzivně věnuje.
