Kamna, ploty, nádobí, sloupy, schodiště, náhrobní kříže, ale také ozdobné a umělecké odlitky jako svícny, popelníky, talíře i zvířecí figurky. S takovými výrobky prorazily na světové trhy Třinecké železárny v dobách svého vzniku. Jejich historie se začala psát 1. dubna roku 1839, před 185 lety.
Historie
Od původně slévárenských výrobků se firma postupem let vyprofilovala k výrobě dlouhých válcovaných produktů. Dnes je jediným výrobcem kolejnic a železničního příslušenství v České republice. Například ze všech kolejnic, které třinečtí valcíři od počátku výroby v roce 1878 vyrobili, by se dala vybudovat trať, která by vedla zhruba třikrát kolem světa. Drtivá většina tratí v České republice je tvořena právě kolejnicemi z Třince. „Nejprodávanějším výrobkem je dnes drát, jehož za rok vyrobíme průměrně 900 tisíc tun,“ upřesňuje Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren.
Během 185leté historie se udála řada zásadních okamžiků. Například v roce 1906 přihlížel celý svět spuštění první elektrifikované válcovací tratě na světě právě v třinecké huti. O 30 let později železárny zřídily závodní školu pro výchovu učňů, která funguje dodnes stejně jako podnikové noviny Třinecký hutník, které převzaly roli regionálního tisku a vychází nepřetržitě 75 let.
Kromě 185. výročí založení Třineckých železáren Těšínskou komorou pod vedením vrchního ředitele Ludwiga Hoheneggera letos železárny slaví železárny také 95. výročí od registrace ochranné známky tří kladívek v kruhu, významným milníkem před 140 lety byla výstavba elektrárny na stejnosměrný proud a zavedení elektrického osvětlení do všech provozů. Z novodobé historie pak stojí za zmínku začátek moderního blokového kontilití, tedy zprovoznění plynulého odlévání oceli do čtyřhranných a kruhových bloků, které slaví 35. výročí.
„V kontextu připravované výstavy technických inovací a vynálezů Invent Arena 2024 v červnu letošního roku v Třinci je potřeba zmínit další výročí, kdy před 30 lety získali zlepšovatelé z Třineckých železáren čtyři zlaté a tři bronzové medaile ze světové výstavy vynálezců a zlepšovatelů Brussels Eureka 1994,“ připomíná technický ředitel Henryk Huczala.
Muzeum slaví 55 let trvání
V září to bude už 55 let, kdy mohou návštěvníci obdivovat expozice současného Muzea Třineckých železáren a města Třince. V něm se nejen u příležitosti výročí železáren mohou návštěvníci ve stálé expozici po celý rok seznámit se způsobem života zdejších obyvatel a počátky hutnictví v regionu, jehož počáteční rozvoj byl úzce spjat s nalezišti rudy i vápence v blízkém okolí, dostatkem dřeva a vodní energií řeky Olše. Expozici doplňují nejstarší produkty třinecké hutě, které byly vyrobeny ve slévárně a smaltovně.
Akce u příležitosti výročí
U příležitosti 185. výročí huť výjimečně otevře 8. a 9. dubna své brány pro širokou veřejnost. „Běžně prohlídky z důvodu plynulosti výroby a bezpečnosti provozu nepořádáme. Rozhodli jsme se ale pro 185 návštěvníků výjimečně ukázat odlévání surového železa na vysoké peci, výrobu našeho nejprodávanějšího produktu – drátu, a moderní provozy na výrobu speciálních zušlechtěných ocelových tyčí,“ vysvětluje generální ředitel Roman Heide. Exkurze je již naplněna, kvótu zájemci vyčerpali už 5. den po zveřejnění možnosti přihlášení.
Oslavy u příležitosti výročí hutě i toho svého chystá třinecké muzeum. „55. výročí muzea a 185. výročí železáren oslavíme speciální interaktivní výstavou zaměřenou na život našich předků a zajímavosti třinecké hutě. Vystavíme několik originálních muzeálních pokladů, během doprovodných aktivit si návštěvník může zkusit muzeální práci a stát se restaurátorem, pak na něj čekají třeba ukázky vstupních surovin pro výrobu oceli i různé druhy kolejnic,“ zve vedoucí muzea Eva Zamarská. Výstavu nazvanou Poklady a zajímavosti depozitáře otevírá pro veřejnost v neděli 28. dubna a bude přístupná až do podzimu.
V červnu pak otevře zahrady muzea výstava novodobých snímků industriálního fotografa Pavla Zubka nazvaná Zaostřeno na werk v proměnách času, která formou panelové expozice představí vybraná místa ve fabrice na historických fotografiích a objektiv Pavla Zubka ukáže jejich současnou podobu.
Třinecké železárny jsou největším výrobcem surové oceli v České republice. Roční výroba se pohybuje zhruba okolo 2,5 milionu tun oceli. Mezi hlavní produkty patří především dlouhé válcované výrobky – válcovaný drát, tvarová ocel, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary. Podnik zaměstnává 7 tisíc lidí, vlastní 28 dceřiných společností.
Zajímavosti k možnému využití / zaměstnanci
Třinecká huť zaměstnávala v roce 1870 celkem 521 pracovníků. Délka pracovní doby nebyla až do roku 1918 stanovena zákonem. V začátcích se v závodě pracovalo 10 až 12 hodin denně.
Dělníci nosívali jídlo do zaměstnání v baňatých konvičkách, proto se dodnes lidově třineckým hutníkům říká Baňkoři. Ve svých prvních hutích nevěnovala zpočátku Těšínská komora žádnou pozornost péči o zaměstnance ani jejich bezpečnosti při práci. Teprve po založení Bratrské pokladny v roce 1840 se situace pro všechny pracovníky železáren a dolů Těšínské komory poněkud zlepšila.
Plnoprávným členům poskytovala Bratrská pokladna bezplatnou péči, léky a podporu v době nemoci, starobní provizi (důchod) nebo provizi při pracovní neschopnosti pro nemoc nebo pracovní úraz, vdovskou a sirotčí provizi při úmrtí člena, podpory ve výjimečných případech, na školní výchovu dětí a příspěvek pozůstalým na pohřební výdaje člena pokladny.
Nejstarší dochovaný pracovní řád je z roku 1897. V roce 1907 byla zavedena nová organizační struktura a vznikla přijímací kancelář pro nové zaměstnance, což je možné považovat za základní kameny personální práce. Koncem roku 1923 byly na vstupních branách zavedeny kontrolní hodiny, tzv. píchačky.
Celkový počet pracovníků Třineckých železáren vzrostl v letech 1922 až 1929 ze 4 023 na 6 424. Počet úředníků a techniků rostl v důsledku modernizace závodu rychleji než počet dělníků. V roce 1929 zaměstnávaly železárny 45 vysokoškoláků, 200 administrativních úředníků, 79 mistrů a 128 dozorců.
Největší nárůst zaměstnanců železárny evidují v 50. letech 20. století, v 60. letech tady pracovalo přes 20 tisíc lidí. Původně 46hodinový pracovní týden se od roku 1969 zkrátil na 40hodinový.
Zdroj: TZ Třinecké železárny – Moravia Steel
