Magazín POSITIV

Štítek: Třinecké železárny

  • Třinecké železárny zahajují největší investici v českém ocelářství od 80. let minulého století

    Třinecké železárny zahajují největší investici v českém ocelářství od 80. let minulého století

    Třinecké železárny, jediný výrobce oceli v Česku, stojí před svou největší investicí v moderní historii. Kvůli splnění cílů Green Deal musí změnit stávající technologii výroby oceli. Výsledkem bude snížení emisí oxidu uhličitého o 55 % oproti roku 1990. Jde o největší investici v ocelářství v Česku od 80. let minulého století.

    Ekologizace výroby oceli znamená investice do nových technologií ve výši zhruba 1 miliardy eur. Zásadní a největší je vybudování technologie elektrické obloukové pece, která pohltí většinu plánované částky a nahradí výrobu v jedné ze dvou vysokých pecí, jejíž provoz firma ukončí.

    „Projekt nám umožní dál vyrábět strategický materiál bez závazku placení extrémních nákladů na emisní povolenky, jejichž bezplatný příděl bude postupně ukončen. Nepřinese nám ani vyšší objem produkce, ani zvýšení zaměstnanosti či přidané hodnoty. Splníme však náročné požadavky nízkoemisní výroby. Bez velmi výrazné dotační podpory projekt není reálný,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. Kritická je podle něj také krátká doba, během níž firma dle stávajících dotačních podmínek musí stavbu klíčové technologie realizovat, a to za plného provozu hutě. 

    Třinecké železárny už v novodobé historii od roku 1996 investovaly do ekologizace částku přesahující 10 miliard korun. Dalších 40 miliard směřovalo do rozvoje firmy a moderních technologií výroby oceli. 

    Financování

    „S českou vládou jsme v březnu loňského roku uzavřeli Memorandum, které vnímáme tak, že vláda za námi v dekarbonizaci stojí a bude nás podporovat. To nám dává jistotu, abychom do investic šli a provedli je. O státní podporu žádáme v prvním kvartále tohoto roku,“ říká k financování generální ředitel společnosti Roman Heide. Dotační podpora, která odpovídá dotacím v okolních zemích Evropy, je přibližně 70 %. 

    Zásadní pro budoucí fungování nové technologie a výroby tímto způsobem bude podle odborníků dostatek bezemisní energie za konkurenceschopné ceny, ochrana evropského trhu, ale také dostatek šrotu na evropském trhu, který klíčovou surovinu v současné době ve velké míře vyváží.

    „Transformační program Třineckých železáren je klíčový pro zachování strategické autonomie EU a České republiky, pro zajištění odolnosti hodnotových řetězců čistých technologií a zachování kvalitních domácích pracovních míst. Podle Oxford Economics každé pracovní místo v evropském ocelářském průmyslu vytváří téměř sedm dalších pracovních míst v širší ekonomice,“ říká Axel Eggert, generální ředitel Evropské ocelářské asociace (EUROFER).

    „Naši globální konkurenti vyváží na trh EU miliony tun levné a uhlíkově náročné oceli, která je vyrobená nekalými obchodními praktikami, nedodržuje závazné dekarbonizační ani environmentální cíle a pracovní standardy na globální úrovni. Úspěšná transformace Třineckých železáren vyžaduje plnou podporu české vlády. Tak, aby byla v souladu s cílem EU zastavit globální nadměrnou kapacitu oceli účinnými opatřeními na ochranu obchodu, zajistit cenově dostupnou elektřinu a financování během transformace. Státní dotace na podobné projekty dekarbonizace ocelářství v Evropě již dosáhly téměř 15 miliard eur, přičemž průměrná výše dotace na jeden projekt činí 1 miliardu eur. Srovnatelná podpora projektu v České republice by přišla v pravý čas, abychom dosáhli našich společných cílů v oblasti oběhového hospodářství, dekarbonizace a energetické bezpečnosti,“ zdůrazňuje pan Eggert. 

    Podle Axela Eggerta bude pro výrobu oceli prostřednictvím elektrických obloukových pecí masivně narůstat poptávka po železném šrotu, který je strategicky důležitou komoditou pro zelenou transformaci EU a energetickou bezpečnost umožňující plně oběhové hospodářství. 

    „V současné době neexistuje žádná koncepce strategického nakládání se šrotem: v roce 2023 bylo téměř 19 milionů tun evropského šrotu vyvezeno do třetích zemí, kde neplatí žádné nebo platí mnohem nižší ekologické a pracovní normy. To představuje promarněnou příležitost ušetřit 35 TWh elektřiny a 32 milionů tun CO2 ročně. Pro srovnání: Česká republika v roce 2023 spotřebovala 57 TWh elektřiny a vypustila 83 milionů tun CO2,“ uzavřel.

    Klíčové transformační projekty skupiny Třinecké železárny

    •    Nová elektrická oblouková pec je klíčová investice, která nahradí polovinu výroby, a to v objemu 1,3 milion tun ročně. Její podstatou je tavení šrotu pomocí elektrické energie, jejíž spotřeba se v huti zvýší zhruba o 30 % celkové stávající spotřeby v objemu 1 TWh. Zahájení stavby firma plánuje na rok 2026 a ukončení na 12/ 2028. Projekt obnáší celou řadu infrastrukturních projektů od vybudování nového šrotového hospodářství a přívodu zvlášť vysokého napětí z páteřní přenosové soustavy včetně trafostanice až po nutné demolice, výstavbu několika nových hal, přeložek atd. 

    •    Bezemisní železnorudná briketační linka sníží emise CO2 o 70 tisíc tun za rok, což je ekvivalent 19 tisíců osobních automobilů. Náklady na stavbu linky dosáhnou téměř miliardu korun, dotační podpora z Modernizačního fondu přesahuje 50 %. Technologie briketace za studena je v Evropě ojedinělá a v hutním průmyslu se v nikde nevyskytuje. Výstavba začne na jaře letošního roku. Do provozu bude uvedena v roce 2027.

    •    Paroplynová elektrárna zajistí přechod od uhelného paliva k ekologičtějšímu zdroji energie. Investice je klíčová v oblasti snižování emisí CO2. Využívá paroplynový cyklus s možností využití odpadního tepla pro výrobu a dodávku horké vody. 

    O oceli
    Výroba oceli je strategické průmyslové odvětví a pro fungování moderní společnosti je naprosto zásadní. Ocel je součástí mnoha nízkoemisních a bezemisních řešení, od železniční dopravy, stavitelství, novou energetiku až po bezpečnost a nezávislost státu. Ocel je komodita budoucnosti. Jde o 100 % recyklovatelný materiál, který se využívá ve všech segmentech průmyslu i v produktech denní potřeby.

    O skupině Třinecké železárny
    Třinecké železárny jsou největším hutním podnikem v Česku. Loni vyrobily přes 2,4 milionu tun oceli. Mezi hlavní produkty podniku patří dlouhé válcované výrobky –válcovaný drát, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary. Včetně odloučených provozů mají TŽ téměř 6 800 zaměstnanců. Třinecké železárny jsou vlajkovou lodí skupiny Moravia Steel, která zaměstnává 12 tisíc lidí.

    Zdroj: TZ Třinecké železárny – Moravia Steel

  • Byty v Českém Těšíně by mohlo vytápět teplo z třinecké energetiky

    Byty v Českém Těšíně by mohlo vytápět teplo z třinecké energetiky

    Memorandum o spolupráci v oblasti vytápění bytů podepsali v pátek 6. prosince představitelé města Český Těšín se společností Energetika Třinec. Memorandum je prvním krokem při přípravě projektu výstavby horkovodu, který by měl do Českého Těšína přivést teplo ze zdroje na Teplárně E3 společnosti Energetika Třinec, dceřiné firmy Třineckých železáren. Teplo by pocházelo z kombinované výroby elektřiny a tepla.

    Podmínkou pro realizaci projektového záměru je náhrada stávajícího způsobu výroby tepla v kotlech Energetiky Třinec na fosilní paliva (uhlí) paroplynovým cyklem. To by mělo být hotovo do konce roku 2027. Energetika Třinec letos již zahájila výběrové řízení na dodavatele technologie.

    Memorandem účastníci deklarují svoji společenskou odpovědnost při naplňování ambiciózních cílů České republiky v rámci Zelené dohody pro Evropu, aktivně se k nim hlásí a berou na vědomí, že jejich plnění je spojeno s rozsáhlými technologickými změnami, které vyžadují nemalé investiční prostředky.

    „Iniciativa vychází ze snahy zajistit bezpečnost a soběstačnost v dodávkách energií, a to v souladu s evropským záměrem snižování emisí CO2, který do budoucna počítá s nárůstem nízkoemisních a bezemisních zdrojů energie,“ komentoval záměr ředitel Energetiky Třinec Petr Matuszek. Doplňuje, že dodávka tepla v horké vodě je běžnou součástí soustavy centralizovaného zásobování a představuje efektivní, stabilní a udržitelné zajištění tepla, bezpečnost, úsporu a spolehlivost.

    Město Český Těšín pro vytápění domácností nyní využívá plynové zdroje prostřednictvím společnosti Teplo Těšín. „Při využití tepla z teplárny dojde ke strategickému snížení spotřeby fosilních paliv nebo dalších paliv. Naším cílem je zajistit občanům města spolehlivé a efektivní dodávky tepla, a to především cenově dostupné,“ dodává starosta Karel Kula.

    Obě strany nyní začnou postupně pracovat na přípravě projektu, na jehož financování se budou snažit získat také prostředky z dotačních programů na snížení emisí oxidu uhličitého.

    Energetika Třinec má s vytápěním domácností mnohaleté zkušenosti. Prostřednictvím centralizovaného zásobování teplem vytápí město Třinec včetně škol, nemocnic a dalších objektů, přičemž 2/3 tepla jsou pro domácnosti.

    Zdroj: Třinecké železárny – Moravia Steel

  • Nové filtry Třineckých železáren zachycují další tuny prachu

    Nové filtry Třineckých železáren zachycují další tuny prachu

    Minimálně 30 tun prachu ročně zachytí nové filtrační zařízení na aglomeraci 1. Provoz, který zpracovává vstupní suroviny pro vysoké pece, Třinecké železárny vybavily dalším filtračním zařízením pro přesypy materiálu.

    Na obou aglomeracích huť vyrábí ze směsi, kterou tvoří prachové železné rudy, koksu a vápence, vsázku pro vysoké pece. Tu pak přepravuje soustava pásových dopravníků a zásobníků na vagóny, pomocí nichž je následně přepravována přímo na vysoké pece. „Během přesypu z jednoho pásu na druhý dochází ke zvýšené prašnosti. Částice se pak dostávají do ovzduší. Proto jsme na přesypy instalovali zákryty a vybavili je filtračním zařízením s odsáváním,“ upřesňuje investiční ředitel Třineckých železáren Daniel Heczko.

    Filtrační zařízení je moderní látkového typu, kde prach zachytí látkové filtrační kapsy. Za hodinu je zařízení schopné odsát 55 000 m3 znečištěné vzdušiny, na výduchu za filtrem je maximálně 10 mg prachu na 1 m3 vzduchu. V praxi se ukázalo, že je to ještě mnohem méně. Filtrační zařízení tak odstraní ze vzduchu více než 33 tun prachu za rok. Výdechové potrubí je vybaveno tlumičem hluku. Zachycený prach se zpětně recykluje přímo na provoze, kde byl zachycen čímž huť plně aplikuje princip cirkulární ekonomiky.

    Investice v hodnotě 34 milionů korun je již plně v provozu. Firma na ni získala dotaci z operačního programu Životní prostředí ve výši bezmála 15 milionů korun.

    Zdroj: TZ Třinecké železárny – Moravia Steel

  • Včely Třineckých železáren vydaly dalších 16 litrů přírodního medu

    Včely Třineckých železáren vydaly dalších 16 litrů přírodního medu

    Dvanáct pláství medu vydaly na začátku července dvě nejsilnější včelstva v rekultivované části skládky Třineckých železáren (TŽ). Letošní první stáčení vyneslo 16 litrů medu. Hojné úrodě přálo teplé jarní počasí s bohatou květenou na louce.

    Med odebírala Jana Madejová, referentka životního prostředí TŽ, která se o včelstva stará. „Med musí být v plástvích uzavřený, aby měl menší procento vody,“ vysvětlila Madejová. Do úlů pak vložila nové, aby si včelky opět mohly ukládat med, případně zimní zásoby.

    Travnatá plocha s bohatou skladbou bylin, keři a stromy na ploše necelých 14 hektarů bývala kdysi skládkou inertního odpadu. Včely huť na skládce chová od roku 2020. Zrekultivovaná část skládky Neboranka, kde vzniklo krásné přírodní prostředí, se pro jejich chov ukázala jako vhodná.  

    „Postupně jsme zde pro podporu chovu včel založili květnatou louku, vyseli svazenku vratičolistou a vysázeli alej s 16 ovocnými stromy regionálních odrůd. Stromy budou včelám poskytovat pyl, nektar z květů a plodů po dlouhá léta, a to nejen včelám werkovým,“ upřesňuje Radim Klimša, vedoucí odboru životního prostředí TŽ.

    Podpora biodiverzity v okolí železáren je také součástí Dobrovolné dohody, kterou Třinecké železárny uzavřely s Moravskoslezským krajem. Chov včel je pomyslnou třešničkou na dortu. 

    Zdroj: trz.cz

  • Energetika Třinec chystá investici za dvě miliardy

    Energetika Třinec chystá investici za dvě miliardy

    Strategickou investici do technologie paroplynového cyklu připravuje Energetika Třinec. Investice v předpokládané výši dvou miliard korun je zásadní v postupném odklonu od spalování uhlí na Teplárně E3. Dceřiná společnost Třineckých železáren je hlavním dodavatelem energetických médií největšímu výrobci oceli v České republice.

    „Investice do paroplynového cyklu (PPC1) o výkonu 62 MWe je klíčová v oblasti snižování emisí CO2 a je součástí transformačního projektu hutního giganta v ČR,“ řekl ředitel Energetiky Třinec Petr Matuszek.

    Instalace nejmodernější dostupné technologie na zemní plyn využívá paroplynový cyklus s možností využití odpadního tepla pro výrobu a dodávku horké vody. Jejím přínosem je snížení emisí CO2 a dalších znečišťujících látek na Teplárně E3 o třetinu a snížení nákladů na nákup emisních povolenek.

    Nový zdroj nahradí uhelný fluidní kotel K11 na Teplárně E3. Je složen z kompaktní plynové turbíny, která je určena pro spalování zemního plynu s možností spoluspalování vodíku. Za turbínou je pak umístěn bubnový spalinový kotel s kapacitou přibližně 70 t/h vysokotlaké páry pro další výrobu elektřiny a tepla na stávajících turbosoustrojích teplárny.

    „Je to také cesta k diverzifikaci palivové základny. Umožní nám reagovat na cenové turbulence paliv na trhu. S ohledem na roční spotřebu elektřiny směřujeme díky investici k soběstačnosti ve výrobě elektrické energie v lokální distribuční soustavě,“ dodává ředitel firmy.

    Už letos v létě připravuje Energetika Třinec veřejné výběrové řízení. Do provozu chce paroplynový zdroj uvést do provozu ke konci roku 2027. S financováním má firmě pomoci program HEAT Modernizačního fondu. Investice bude probíhat za plného provozu teplárny.

    Nový zdroj je součástí velkého projektu modernizace a dekarbonizace výroby oceli v Třineckých železárnách, který počítá s výstavbou nové elektrické obloukové pece v huti.

    Zdroj: TZ Třinecké železárny

  • OKD a Třinecké železárny plánují spolupráci i po ukončení těžby

    OKD a Třinecké železárny plánují spolupráci i po ukončení těžby

    Těžební společnost OKD a Třinecké železárny, které jsou dlouhodobě obchodními partnery v oblasti koksovatelného uhlí, domlouvají parametry budoucí spolupráce po ukončení těžby a při přechodu huti na nízkoemisní výrobu oceli v elektrických obloukových pecích. OKD je pro další rozvoj Třineckých železáren připravena poskytnout potřebné prostory i pracovníky.  O detailech spolupráce v další etapě spolu hovořili generální ředitelé obou společností při prvním fárání ředitele třinecké huti do jednoho z porubů Dolu ČSM. 

    Do hloubky 900 metrů dolu ČSM v lokalitě Sever společně v sobotu 27. dubna sfárali generální ředitel a předseda představenstva Roman Sikora a generální ředitel a předseda představenstva Třineckých železáren Roman Heide. Porub, který navštívili, je 140 metrů dlouhý a od začátku provozu v něm bylo vytěženo 120 tisíc tun koksovatelného uhlí. Do ukončení jeho provozu v červnu letošního roku zbývá vytěžit 50 tisíc tun. Poté budou technologie vyklizeny pro využití v dalším porubu.

    „Generálního ředitele Třineckých železáren si nesmírně vážím jako člověka a velmi oceňuji také strategickou spolupráci našich firem v oblasti koksovatelného uhlí. Rád bych, aby v této podobě pokračovala až do ukončení těžby a abychom na ni poté navázali v další etapě naší činnosti,“ uvedl Roman Sikora.

    „OKD je naším významným partnerem v dodávkách uhlí a troufám si říci, že máme nadstandardní vztahy. V současné době se před námi otevírají další možnosti spolupráce, které souvisejí s transformací Třineckých železáren a přechodem na udržitelný způsob výroby oceli v moderních elektrických obloukových pecích s významným snížením emisí CO2,“ řekl při návštěvě Dolu ČSM generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. 

    Prohlídce pracoviště rubání předcházela debata na téma spolupráce při přechodu Třineckých železáren na nízkoemisní výrobu oceli v elektrických obloukových pecích. Mezi projednávanými možnostmi po ukončení hornické činnosti je například využití pozemků OKD v rámci zavádění nových technologií ke snížení emisí oxidu uhličitého v huti, ale také části pracovních sil těžební společnosti.

    Generální ředitelé

    „OKD plánuje podnikat i po ukončení hornické činnosti a jsme připraveni poskytnout Třineckým železárnám pro jejich transformaci a další rozvoj nejen potřebné pozemky, ale i několik desítek našich pracovníků,“ doplnil Roman Sikora. 

    OKD, a.s. je jediným producentem černého uhlí v České republice. Těžba probíhá v hlubinném dole ČSM s lokalitami Sever a Jih v karvinském revíru v jižní části Hornoslezské uhelné pánve. Firma těží, upravuje, zušlechťuje a prodává černé uhlí s nízkým obsahem síry a dalších příměsí, které se uplatňuje zejména v energetice, ocelářství a v chemickém průmyslu. Ročně vytěží cca 1,2 milionu tun uhlí. OKD má 3300 zaměstnanců. Jediným akcionářem je státem vlastněná firma PRISKO a.s.  

    Zdroj: OKD, a.s.

  • Hutnický den oslaví 185 let dlouhé řemeslo hutníků v Třinci

    Hutnický den oslaví 185 let dlouhé řemeslo hutníků v Třinci

    Sobota 18. května bude v Třinci opět patřit hutníkům. Tradiční Hutnický den každoročně přiláká až deset tisíc návštěvníků. Letos se koná i u příležitosti oslav 185. výročí zahájení výroby železa v Třinci. A proto bude jeho program nejen plný hudby a zábavy, ale připomene i místní tradiční řemesla.

    Řemesla

    Řemeslná ulička nabídne tradiční regionální jídla nejen v českém, ale i polském a slovenském zastoupení. Své řemeslné dovednosti předvedou řezbáři, dráteník, košíkáři, kováři či perníkáři, nebudou chybět ani ukázky výroby svíček, tradičních oplatek a trubiček.  Zpracovávat se bude i kůže, kravské kosti, dřevo či ovčí vlna. K vidění bude i práce na tradičním kolovrátku. Vedle rukodělné výroby a prodeje řemeslných produktů si návštěvníci mohou i některá řemesla vyzkoušet a něco si vlastnoručně vyrobit.

     „Můžeme se těšit i na vystoupení folklórního souboru Oldrzychowice, které připomene bohatou tradici hudby a tance v našem regionu. I on letos slaví, a to 45 let své bohaté existence,“ přibližuje Eva Zamarská, vedoucí Muzea Třineckých železáren a města Třince, která má tuto část programu na starosti.

    S prezentací řemesel dorazí do Třince AVE ART Ostrava, vyšší odborná, střední umělecká a základní umělecká škola, jež se věnuje produktovému a průmyslovému designu. „Nejatraktivnější budou zcela jistě ukázky kovářské činnosti přímo u výhně. Velmi zajímavé budou určitě i ukázky keramické práce na hrnčířském kruhu, spojené s workshopy. V některých se bude dokonce i malovat na plátno,“ dodává.

    Hudba

    Na pódiu se vystřídají kapely Olympic, Desmod, Tomáš Klus i Rybičky 48. Nebude chybět oblíbená kapela Wohnout, Děda Mládek Illegal Band, či umělci jako jsou Katka Knechtová či Petr Kolář.

    Zábava

    Pokud k Hutnickému dni patří pivo, tak v areálu při oslavách 185 let WERKU nesmí chybět Oktoberfest – sada nafukovacích a jiných atrakcí. Radegast scénu bude takříkajíc hlídat obří Helga, v areálu budou rozmístěny další atrakce jako létající sudy, rodeo Wurst, běh pivovarníků, zatloukání zátky do obří lahve, simulátor páky, siloměr a simulátor dojení krávy.  

    Sport

    Tradiční součástí Hutnického dne je regionální požárnická soutěž TFA WERKMAN, kterou pořádá Hasičský záchranný sbor Třineckých železáren. Nejdříve proběhnou profesionální hasičské dovednostní soutěže v jednotlivých kategoriích s vyhlášením vítězů, pak se už budou železárenští požárníci výhradně věnovat návštěvníkům – zejména rodinám s dětmi, pro něž budou mít připraveny různé soutěže i s dárky.

    Vstupné

    Vstupné na Hutnický den v sobotu 18. května bude do areálu Werk Areny za obvyklých 100 korun. Zaměstnanci skupiny TŽ–MS mají bezplatné vstupné, stačí mít s sebou zaměstnaneckou kartu. Bližší informace k Hutnickému dni a také samostatné Šlágr scéně jsou na webových stránkách hutnickyden.cz.

    Předprodej vstupenek pro Šlágr scénu v Divadelním sále kulturního domu bude zahájen 20. dubna v pokladně KD TRISIA. Jednotná cena vstupenek s místenkami činí 100 korun. Platí však, že vstupenky na Šlágr scénu neplatí pro vstup do areálu Werk areny.

    Zdroj: TZ Třinecké železárny – Moravia Steel

  • Historie výroby železa v Třinci píše 185. rok

    Historie výroby železa v Třinci píše 185. rok

    Kamna, ploty, nádobí, sloupy, schodiště, náhrobní kříže, ale také ozdobné a umělecké odlitky jako svícny, popelníky, talíře i zvířecí figurky. S takovými výrobky prorazily na světové trhy Třinecké železárny v dobách svého vzniku. Jejich historie se začala psát 1. dubna roku 1839, před 185 lety.

    Historie

    Od původně slévárenských výrobků se firma postupem let vyprofilovala k výrobě dlouhých válcovaných produktů. Dnes je jediným výrobcem kolejnic a železničního příslušenství v České republice. Například ze všech kolejnic, které třinečtí valcíři od počátku výroby v roce 1878 vyrobili, by se dala vybudovat trať, která by vedla zhruba třikrát kolem světa. Drtivá většina tratí v České republice je tvořena právě kolejnicemi z Třince. „Nejprodávanějším výrobkem je dnes drát, jehož za rok vyrobíme průměrně 900 tisíc tun,“ upřesňuje Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren.

    Během 185leté historie se udála řada zásadních okamžiků. Například v roce 1906 přihlížel celý svět spuštění první elektrifikované válcovací tratě na světě právě v třinecké huti. O 30 let později železárny zřídily závodní školu pro výchovu učňů, která funguje dodnes stejně jako podnikové noviny Třinecký hutník, které převzaly roli regionálního tisku a vychází nepřetržitě 75 let.

    Kromě 185. výročí založení Třineckých železáren Těšínskou komorou pod vedením vrchního ředitele Ludwiga Hoheneggera letos železárny slaví železárny také 95. výročí od registrace ochranné známky tří kladívek v kruhu, významným milníkem před 140 lety byla výstavba elektrárny na stejnosměrný proud a zavedení elektrického osvětlení do všech provozů. Z novodobé historie pak stojí za zmínku začátek moderního blokového kontilití, tedy zprovoznění plynulého odlévání oceli do čtyřhranných a kruhových bloků, které slaví 35. výročí.

    „V kontextu připravované výstavy technických inovací a vynálezů Invent Arena 2024 v červnu letošního roku v Třinci je potřeba zmínit další výročí, kdy před 30 lety získali zlepšovatelé z Třineckých železáren čtyři zlaté a tři bronzové medaile ze světové výstavy vynálezců a zlepšovatelů Brussels Eureka 1994,“ připomíná technický ředitel Henryk Huczala.

    Muzeum slaví 55 let trvání

    V září to bude už 55 let, kdy mohou návštěvníci obdivovat expozice současného Muzea Třineckých železáren a města Třince. V něm se nejen u příležitosti výročí železáren mohou návštěvníci ve stálé expozici po celý rok seznámit se způsobem života zdejších obyvatel a počátky hutnictví v regionu, jehož počáteční rozvoj byl úzce spjat s nalezišti rudy i vápence v blízkém okolí, dostatkem dřeva a vodní energií řeky Olše. Expozici doplňují nejstarší produkty třinecké hutě, které byly vyrobeny ve slévárně a smaltovně.

    Akce u příležitosti výročí

    U příležitosti 185. výročí huť výjimečně otevře 8. a 9. dubna své brány pro širokou veřejnost. „Běžně prohlídky z důvodu plynulosti výroby a bezpečnosti provozu nepořádáme. Rozhodli jsme se ale pro 185 návštěvníků výjimečně ukázat odlévání surového železa na vysoké peci, výrobu našeho nejprodávanějšího produktu – drátu, a moderní provozy na výrobu speciálních zušlechtěných ocelových tyčí,“ vysvětluje generální ředitel Roman Heide. Exkurze je již naplněna, kvótu zájemci vyčerpali už 5. den po zveřejnění možnosti přihlášení.

    Oslavy u příležitosti výročí hutě i toho svého chystá třinecké muzeum. „55. výročí muzea a 185. výročí železáren oslavíme speciální interaktivní výstavou zaměřenou na život našich předků a zajímavosti třinecké hutě. Vystavíme několik originálních muzeálních pokladů, během doprovodných aktivit si návštěvník může zkusit muzeální práci a stát se restaurátorem, pak na něj čekají třeba ukázky vstupních surovin pro výrobu oceli i různé druhy kolejnic,“ zve vedoucí muzea Eva Zamarská. Výstavu nazvanou Poklady a zajímavosti depozitáře otevírá pro veřejnost v neděli 28. dubna a bude přístupná až do podzimu.

    V červnu pak otevře zahrady muzea výstava novodobých snímků industriálního fotografa Pavla Zubka nazvaná Zaostřeno na werk v proměnách času, která formou panelové expozice představí vybraná místa ve fabrice na historických fotografiích a objektiv Pavla Zubka ukáže jejich současnou podobu.  

    Třinecké železárny jsou největším výrobcem surové oceli v České republice. Roční výroba se pohybuje zhruba okolo 2,5 milionu tun oceli. Mezi hlavní produkty patří především dlouhé válcované výrobky – válcovaný drát, tvarová ocel, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary. Podnik zaměstnává 7 tisíc lidí, vlastní 28 dceřiných společností.

    Zajímavosti k možnému využití / zaměstnanci

    Třinecká huť zaměstnávala v roce 1870 celkem 521 pracovníků. Délka pracovní doby nebyla až do roku 1918 stanovena zákonem. V začátcích se v závodě pracovalo 10 až 12 hodin denně.

    Dělníci nosívali jídlo do zaměstnání v baňatých konvičkách, proto se dodnes lidově třineckým hutníkům říká Baňkoři. Ve svých prvních hutích nevěnovala zpočátku Těšínská komora žádnou pozornost péči o zaměstnance ani jejich bezpečnosti při práci. Teprve po založení Bratrské pokladny v roce 1840 se situace pro všechny pracovníky železáren a dolů Těšínské komory poněkud zlepšila.

    Plnoprávným členům poskytovala Bratrská pokladna bezplatnou péči, léky a podporu v době nemoci, starobní provizi (důchod) nebo provizi při pracovní neschopnosti pro nemoc nebo pracovní úraz, vdovskou a sirotčí provizi při úmrtí člena, podpory ve výjimečných případech, na školní výchovu dětí a příspěvek pozůstalým na pohřební výdaje člena pokladny.

    Nejstarší dochovaný pracovní řád je z roku 1897. V roce 1907 byla zavedena nová organizační struktura a vznikla přijímací kancelář pro nové zaměstnance, což je možné považovat za základní kameny personální práce. Koncem roku 1923 byly na vstupních branách zavedeny kontrolní hodiny, tzv. píchačky.

    Celkový počet pracovníků Třineckých železáren vzrostl v letech 1922 až 1929 ze 4 023 na 6 424. Počet úředníků a techniků rostl v důsledku modernizace závodu rychleji než počet dělníků. V roce 1929 zaměstnávaly železárny 45 vysokoškoláků, 200 administrativních úředníků, 79 mistrů a 128 dozorců.

    Největší nárůst zaměstnanců železárny evidují v 50. letech 20. století, v 60. letech tady pracovalo přes 20 tisíc lidí. Původně 46hodinový pracovní týden se od roku 1969 zkrátil na 40hodinový.

    Zdroj: TZ Třinecké železárny – Moravia Steel

  • Dobrovolná dohoda kraje s Třineckými železárnami je splněna

    Dobrovolná dohoda kraje s Třineckými železárnami je splněna

    Třinecké železárny a Moravskoslezský kraj se v červnu 2022 v rámci dobrovolné dohody opět zavázaly k aktivitám, které povedou k menšímu zatížení životního prostředí. Oba subjekty své závazky za rok 2023 splnily, vyplynulo ze zpětného hodnocení.

    „Touto dobrovolnou dohodou můžeme deklarovat zodpovědný přístup velkých podniků, které mají za svůj cíl snižovat negativní dopady své činnosti na životní prostředí na minimum. Oceňuji jejich přístup, nejde jim jen o splňování norem a předpisů, nabízejí aktivity nad rámec zákona. Pro náš kraj, jeho občany a životní prostředí zkrátka dělají něco navíc,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška a připomněl, že aktuálně má kraj dobrovolnou dohodu uzavřenou s celkem pěti velkými podniky působícími v regionu. Kromě Třineckých železáren se k aktivitám nad rámec legislativy zavázaly ještě společnosti BorsodChem MCHZ, Lenzing Biocel Paskov, OKK Koksovny a AL INVEST Břidličná.

    K aktivitám, které budou mít pozitivní vliv na životní prostředí, se v rámci dobrovolných dohod zavázal také Moravskoslezský kraj. Například z krajského rozpočtu finančně podporuje nadlimitní čištění komunikací, přispívá na výměnu starých kotlů v domácnostech, podporuje regionální monitoring kvality ovzduší nebo například podpoří obce v efektivnějším nakládání s komunálními odpady.

     „Dobrovolné dohody uzavíráme s velkými podniky pravidelně už od roku 2018. Stejně jako se k aktivitám zavazují jednotlivé společnosti, činí konkrétní kroky i Moravskoslezský kraj. Vše, co jsme v dobrovolné dohodě přislíbili, jsme také realizovali. Například přispíváme všem úspěšným žadatelům o kotlíkovou dotaci dalších 7 a půl tisíce korun navíc. V minulém roce jsme tak z krajského rozpočtu na výměnu neekologického kotle vyplatili 17,4 milionu korun. Dalších více než 10 milionů máme připraveno pro následují období mezi lety 2024 a 2025. Také nad rámec zákonných povinností hradíme nadlimitní čištění silnic. Ročně takto vynakládáme přes 12 milionů korun na čištění komunikací v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Takto jsme během teplé poloviny roku, kdy je prašnost nejintenzivnější, vyčistili celkem 952 kilometrů krajských silnic,“ řekla radní pro životní prostředí Zdenka Němečková Crkvenjaš s tím, že krajský úřad obhájil certifikát EMAS a certifikovaný systém řízení kvality. To znamená, že minimalizuje negativní dopady svého provozu na životní prostředí a zlepšuje kvalitu služeb občanům.  

    Třinecké železárny se v rámci dobrovolné dohody zavázaly k 17 opatřením. „Patří k nim jak investice do modernizace výrobních zařízení, tak další aktivity, které omezují znečištění prostředí, podporují rozvoj zeleně, rozvoj cirkulární ekonomiky a pomáhají místním obyvatelům. Všech 17 závazků firma splnila,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. K největším patřila investice do oprášení bezzvonových sazeben obou vysokých pecí, které firma loni uvedla do provozu. Podařilo se mnohonásobně snížit hodnoty pod emisní limit 10 mg/m3 tuhých znečišťujících látek. Autorizované měření prokázalo koncentraci prachu na úrovni 0,07 mg/m3.

    „Pokud jde o zeleň, do její údržby na našich pozemcích jsme loni vynaložili přes čtyři miliony korun. K tomu naši zaměstnanci v rámci dobrovolnického dne vysázeli dva tisíce jedlí v Moravskoslezských Beskydech,“ doplnil Roman Heide. V rámci dohody také firma pro 250 dětí prvního stupně základních škol regionu zorganizovala a zaplatila desetidenní ozdravné pobyty v Tatrách. Částka dosáhla téměř k 2,5 milionu korun.

    Zdroj: trz.cz

  • Pomoc s dekarbonizací. Vláda schválila memorandum s Třineckými železárnami a Moravskoslezským krajem

    Pomoc s dekarbonizací. Vláda schválila memorandum s Třineckými železárnami a Moravskoslezským krajem

    Na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu schválila vláda memorandum o porozumění mezi vládou, skupinou Třinecké železárny – Moravia Steel a Moravskoslezským krajem. Cílem je podpořit úsilí společnosti Třinecké železárny při přechodu na udržitelný způsob výroby, který přispěje ke zvýšení její konkurenceschopnosti. Memorandum začne platit po formálním podpisu všech stran.

    „Uvědomujeme si, že proces dekarbonizace a navazující ekonomická transformace klade před český těžký průmysl velké výzvy. Proto jsem rád, že vláda schválila memorandum s Třineckými železárnami, jedním z nejvýznamnějších podniků v Moravskoslezském kraji, které znamená jasnou podporu vlády přechodu na více udržitelný způsob výroby,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Jedině díky spolupráci můžeme vytvořit nové investiční a rozvojové projekty. Tyto projekty se zaměří na modernizaci výroby, která sníží energetickou náročnost, pomůže kraji se zaměstnaností, posílí naši konkurenceschopnost a lépe ochrání životní prostředí.“

    Pro dekarbonizaci Třineckých železáren je klíčový transformační program GreenWerk, jehož cílem je do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého v Třineckých železárnách o 55 procent. Program se zaměřuje na využití zelené energie ve výrobních procesech a provozu a obsahuje zhruba 20 projektů za více než 40 miliard korun. Jde například o vybudování nové nízkoemisní pece na výrobu oceli, novou přípojku velmi vysokého napětí, automatizaci výrobních procesů, modernizaci výroby nebo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů ve výrobě a využití dešťové vody. Tato opatření sníží emise oxidu uhličitého, optimalizují spotřebu energií a vytvoří minimálně 100 nových míst pro vysoce kvalifikované zaměstnance.

    „Jako největší výrobce oceli v České republice jsme si plně vědomi své odpovědnosti zmírňování klimatických dopadů. Jsme připraveni dosáhnout do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o 55 % v porovnání s rokem 1990 a dalších závazků v rámci systému EU ETS prostřednictvím rozsáhlého investičního programu. Memorandum je vyjádřením společného postupu vlády, samosprávy Moravskoslezského kraje a naší společnosti k naplnění závazku k dosažení klimatické neutrality, jehož bez veřejné podpory a vzájemné součinnosti všech stran nelze dosáhnout,“ říká generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.

    „Pro občany Moravskoslezského kraje je životní prostředí a zejména kvalita ovzduší skutečně zásadním tématem. Proto vítáme konkrétní kroky, které mohou v této oblasti přinést pozitivní výsledky. Třinecké železárny jsou jedním z významných podniků, které s vedením kraje kontinuálně jednají a společnými silami se snaží stav životního prostředí zlepšovat. V takzvaných dobrovolných dohodách se zavazují ke krokům nad rámec zákona, které budou mít na životní prostředí pozitivní vliv. Velice si vážím přístupu železáren, vnímám je jako „dobrého souseda“, který nejen že dává místním lidem práci, pomáhá místní ekonomice, ale je také společensky zodpovědný. Program GreenWerk je toho důkazem,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška.

    V rámci spolupráce na projektu GreenWerk se kromě vlády a Moravskoslezského kraje také zapojí Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí a Ministerstvo životního prostředí. Případná finanční podpora projektů bude poskytována v souladu s pravidly dotačních programů jak z národních, tak evropských prostředků.

    Česká republika je významným exportérem oceli a ocelářských výrobků. Export oceli a ocelářských výrobků tak přispívá k obchodní bilanci země a posiluje zahraniční směnný obchod. Společnost Třinecké železárny je největším producentem oceli u nás. V roce 2023 vyrobila 2,4 milionů tun oceli, přičemž celková výroba oceli u nás dosáhla v tomto roce 3,4 milionů tun. Celkem trh s ocelí zaměstnává přes 50 000 lidí.

    Zdroj: TZ Třinecké železárny