Milada Paseková Švandová, vítězka 2024 Ocenění českých podnikatelek, otevírá svůj neobyčejný příběh plný životních zvratů, osobních tragédií i podnikatelských vítězství. V rozhovoru hovoří o cestě, která začala předčasnou ztrátou blízkých a nečekanými výzvami, jež ji však posílily a naučily hledat příležitosti tam, kde by jiní viděli jen překážky. Ocenění vnímá nejen jako uznání inovativních řešení, ale i jako silný impuls k dalšímu růstu, který podtrhuje její upřímný a přímý přístup k byznysu. Její příběh je inspirací pro všechny, kdo věří, že odvaha, humor a schopnost proměnit těžkosti v sílu jsou klíčem k úspěchu.
Význam ocenění a dopad na byznys
Umístila jste se v soutěži Ocenění českých podnikatelek. Dostala jsem cenu za inovativní řešení. Co pro vás znamená získání tohoto prestižního ocenění a jak ho vnímáte v kontextu vaší podnikatelské dráhy?
Ocenění pro mě znamená opravdu mnoho, protože jsem se k podnikání dostala velmi brzy a za ne zcela běžných okolností. Cesta, kterou jsem spolu se svými kolegy ušla, byla plná výzev a někdy i překážek, ale právě ty nás posílily a posunuly dál. I když podnikání není vždy jednoduché, mám radost z toho, že se firmě daří, neustále roste a inovuje. Toto ocenění vnímám jako uznání naší práce, úsilí a odvahy přicházet s novými řešeními. Je to pro mě nejen velká pocta, ale i motivace pokračovat dál.
Jaké emoce ve vás vyvolalo, když jste se dozvěděla, že jste vítězkou ve své kategorii?
Když jsem se dozvěděla, že jsem vítězkou, první myšlenka byla, že si ze mě někdo dělá legraci – čekala jsem, že za rohem vyskočí skrytá kamera! 😄 Ale jakmile mi to došlo, převládlo nadšení, hrdost a obrovská radost. Bylo to jako dostat potvrzení, že ta dřina a všechny výzvy stály za to. A musím přiznat, že chvilku mi trvalo, než jsem tomu vůbec uvěřila!
„Kdybych mohla poradit sama sobě na začátku podnikání, řekla bych: Jednej s chladnou hlavou a víc poslouchej, než mluv.“
V čem konkrétně vám toto ocenění může pomoci, ať už jde o byznys nebo osobní motivaci?
Toto ocenění je pro nás skvělou vizitkou a potvrzením, že naše služby jsou nejen kvalitní, ale i jedinečné. Zároveň funguje jako výborná reklama, která může pomoci budovat důvěru u našich zákazníků i obchodních partnerů. Co se týče osobní motivace, ta se tím samozřejmě také výrazně posílila. Podnikatelé často čelí nespočtu překážek, zatímco uznání a chvály bývá o něco méně – nebo si je v záplavě každodenních starostí neumíme dostatečně uvědomit. Toto ocenění mi připomíná, že i přes všechny výzvy má naše práce smysl a že se vyplatí pokračovat dál.
Popsala byste svou cestu k úspěchu – věděla jste odjakživa, že chcete podnikat? Co byly vaše klíčové milníky a co jste musela překonat?
Upřímně, ani nevím, jestli bych svou cestu označila za „cestu k úspěchu“. Úspěch je hodně relativní – pro někoho to znamená vybudovat obrovskou firmu, pro jiného získat ocenění, ale pro mě je upřímně největším úspěchem to, že jsem se z toho všeho nezbláznila. Moje cesta byla divoká a plná nečekaných zvratů. K podnikání jsem se nedostala plánovaně – spíš mě do něj uvrhly okolnosti. Když mi bylo 16, zemřel mi tatínek, který firmu převzal po svém otci. Po něm vedení převzala jeho partnerka, ale bohužel i ona brzy zemřela. Zůstali jsme ve firmě tři – já a dvě děti tatínkovy partnerky. Nevlastní sestra se rozhodla, že se podnikání věnovat nechce, a tak jsem od ní odkoupila její podíl. Můj nevlastní bratr tragicky zemřel, takže jsem nakonec ve firmě zůstala sama. Do toho všeho jsem dokončila vysokou školu a stala se mámou své dnes pětileté dcery Laury. Byl to náročný, občas až absurdně těžký příběh, ale možná právě proto si vážím každého dne, kdy firma roste a já můžu dělat práci, která má smysl.
Kdybyste mohla zpětně poradit sama sobě na začátku podnikání, co by to bylo?
Kdybych mohla poradit sama sobě na začátku podnikání, řekla bych: Jednej s chladnou hlavou a víc poslouchej, než mluv. Emoce do byznysu samozřejmě patří, ale nesmí řídit klíčová rozhodnutí. A hlavně – naslouchání je často mnohem cennější než mluvení. Člověk se tím vyhne spoustě zbytečných chyb a lépe pochopí, co se kolem něj děje.
Vnímáte ve své branži stereotypy spojené s ženami v byznysu? Pokud ano, jak jste se s nimi vypořádala?
Ano, s určitými stereotypy jsem se setkala a upřímně – stále se s nimi vypořádávám. Jsem mladá, ročník 97, a když se upravím a pěkně obléknu, často mě lidé na první pohled neberou úplně vážně. Ale místo toho, abych se tím nechala odradit, naučila jsem se z toho dělat legraci a využívat to ve svůj prospěch. V byznysu stavím na své ženskosti a místo toho, abych ji vnímala jako nevýhodu, dělám z ní svou přednost. To, co jiné ženy mohou považovat za překážku, pro mě znamená výhodu – umím být empatická, vnímavá a zároveň se nebojím ukázat, že mám pevnou vůli a jasnou vizi. Nakonec, nejlepší odpovědí na předsudky nejsou slova, ale výsledky. A ty mluví samy za sebe.
„Důležité je si nevyčítat, že nejsem nonstop perfektní, protože nikdo není.“
Praktické rady a inspirace pro podnikatelky
Myslíte si, že ženy přináší do podnikání něco specifického, co je odlišuje od mužů?
Rozhodně! Ženy přinášejí do podnikání spoustu věcí, které je odlišují od mužů. Empatie, pořádek a cit pro detail jsou určitě klíčové, ale vidím toho ještě víc. Ženy často dokážou přistupovat k problémům komplexněji, vnímají souvislosti a umí skvěle pracovat s lidskými vztahy – ať už uvnitř firmy, nebo v komunikaci s klienty a partnery. Mají přirozený talent pro multitasking a zvládání krizových situací s klidem (asi díky tomu, že většina z nás je zvyklá balancovat mezi několika rolemi najednou). A taky bych řekla, že ženy mají silnou intuici. Často vycítí, když něco „nesedí“, a umí se rozhodovat nejen na základě čísel, ale i citu pro správný moment. Možná proto někdy dělají odvážnější, ale zároveň promyšlenější kroky. Zkrátka, ženský pohled na podnikání je jiný – ne lepší, ne horší, prostě jiný. A právě v té rozmanitosti je síla.
„Můj přístup k vedení firmy je hodně přímý, nebojím se dělat rozhodnutí, i když nejsou populární.“
Čím se vaše podnikání liší od konkurence, a co považujete za váš největší úspěch?
Naše podnikání se od konkurence liší už jen tím, že podnikáme v Karlovarském kraji – a to je samo o sobě výzva! 😄 Ale vážně, odlišujeme se hlavně důrazem na kvalitu, inovativní přístup a osobní přístup ke klientům. Nejsme jen firma, která poskytuje službu – budujeme vztahy, hledáme řešení na míru a snažíme se dělat věci jinak, než je běžné. A co považuji za svůj největší úspěch? Možná to nezní jako klasická definice úspěchu, ale pro mě je to fakt, že jsem firmu udržela, rozvíjím ji a stále mě to baví. Vzhledem k tomu, jak divokou cestu jsem k podnikání měla, je pro mě největší výhrou to, že se nevzdávám, firma roste a já mohu být vzorem třeba i dalším ženám, které váhají, zda se pustit do vlastního byznysu.
Jaký je váš přístup k vedení firmy a čím si myslíte, že se odlišujete od ostatních podnikatelů?
Tohle je opravdu těžká otázka, protože každý podnikatel je něčím specifický. Ale pokud bych měla říct, čím se liším já, tak asi tím, že jsem takový „rafan“ – nebojím se říct svůj názor nahlas, postavit se komukoliv a stát si za tím, co považuji za správné. A na to jsem opravdu pyšná. Můj přístup k vedení firmy je hodně přímý, nebojím se dělat rozhodnutí, i když nejsou populární, a zároveň si zakládám na férovosti a upřímnosti. Chci, aby ve firmě panovala otevřená komunikace a aby lidé věděli, že si na nic nehraju. Možná nejsem „klasický“ manažer podle učebnic, ale to mi vůbec nevadí – dělám věci po svém, a zatím to funguje!
Vidíte ve vašem podnikání prvky, které by mohly inspirovat další podnikatele či podnikatelky?
Určitě! Myslím si, že moje cesta ukazuje, že i když se člověk ocitne ve zdánlivě bezvýchodné situaci, vždy existuje cesta dál. Život někdy přináší těžké rány, ale důležité je nevzdat se, najít v sobě sílu jít dál a proměnit i ty nejtěžší chvíle v motivaci. Pokud bych mohla někoho inspirovat, tak tím, že nezáleží na tom, odkud vycházíme nebo jak složitá byla naše cesta – důležité je, kam směřujeme a co z toho dokážeme vytvořit. Překážky nemusí být konec, ale nový začátek. A i když to není vždy lehké, stojí za to bojovat.
Máte nějaký osvědčený způsob, jak překonávat výzvy a krizové situace ve vašem podnikání?
Můj osvědčený způsob, jak překonávat výzvy a krizové situace? No, řekněme, že jóga a zenový klid mi moc nepomáhají, i když by to možná bylo fajn. 😄 Vždycky říkám, že nejdůležitější je se z toho neposrat – a to je vlastně můj hlavní mindset. Když přijde problém, snažím se ho brát jako další výzvu, kterou prostě musím vyřešit. Nestresovat se dopředu, nepřemýšlet nad nejhoršími scénáři, ale jít krok za krokem a hledat řešení. A hlavně – nebrat si všechno osobně a umět si z toho občas udělat legraci. Protože když si udržím nadhled, všechno se zvládá o něco líp. 😊
„Skloubit profesní a osobní život je u mě dost často sci-fi.“
Profesní a rodinný život podnikatelky
Jak se vám daří skloubit profesní a osobní život, a máte nějaké tipy, jak zvládat obě role?
Upřímně? Skloubit profesní a osobní život je u mě dost často sci-fi. Mám týdny, kdy sedím jen u práce, lítám po schůzkách a moje dítě vypadá, jako by se právě vrátilo z expedice do divočiny, zatímco můj domov připomíná improvizované obydlí masajských válečníků na Zanzibaru. 😄 Pak ale přijdou dny, kdy se přepnu do režimu „super máma“ – peču, vařím, tvořím s dcerou, a práce běží spíš na autopilota. A víte co? Zjistila jsem, že dokonalá rovnováha neexistuje. Někdy se holt víc daří v byznysu, jindy v rodině, a to je naprosto v pořádku. Důležité je si nevyčítat, že nejsem nonstop perfektní, protože nikdo není. Hlavní je, že to celé nějak drží pohromadě – i když občas trochu na provázcích a izolepě. 😆
Co vás na podnikání nejvíce naplňuje a co vás motivuje pokračovat i přes všechny výzvy?
SVOBODA! SVOBODA! SVOBODA! 🎉 To je pro mě na podnikání to úplně nejlepší. Můžu si sama určovat směr, dělat věci po svém a nemuset se nikomu zpovídat, proč si dávám meeting ve dvě ráno v pyžamu s pizzou v ruce. 😄 Samozřejmě, podnikání není jen o výhodách – jsou tu stresy, výzvy a občas i momenty, kdy si říkám, jestli by nebylo jednodušší dělat něco jiného. Ale ta možnost rozhodovat si o vlastním čase, tvořit něco, co má smysl, a sledovat, jak se to posouvá dál – to je ta největší motivace. A právě proto mě to pořád baví, i když je to občas jízda na horské dráze.
Paní Milado, děkuji za rozhovor.
Zdroj: redakce
Foto: Milada Paseková Švandová
