Práce v asistované reprodukci přináší jak odborné, tak lidské výzvy. Pomáhat rodinám naplňovat jejich sny o dítěti přináší nesmírnou radost a naplnění. MUDr. Andrea Rákosová Kagánková, vedoucí lékařka kliniky REPROFIT, v rozhovoru popisuje svou cestu k reprodukční gynekologii. Mluví o významu týmové práce, inovacích a o překonávání společenských předsudků, které tuto oblast provázejí.
Práce v oboru asistované reprodukce je nejen odborně, ale i lidsky náročná. Jaká byla Vaše hlavní motivace a co Vás vedlo k tomu, že jste se rozhodla věnovat této oblasti?
K asistované reprodukci (IVF) jsem se dostala tak trochu náhodou. Po atestaci z gynekologie jsem pracovala na gynekologické ambulanci na klinice, kde se provádělo umělé oplodnění, a zde mi nabídli věnovat se reprodukční gynekologii. Nabídka mě velmi potěšila. Už tehdy jsem pacientkám radila ohledně cyklu a ovulace, a chtěla jsem své znalosti prohloubit. Práce zde navíc lépe ladí s rodinným životem než směnný provoz v nemocnici.
„IVF lékař je gynekologický psycholog.“
Na klinice Reprofit Ostrava působíte jako vedoucí lékařka. Jaké úlohy z toho pro Vás vyplývají?
Koriguji, dohlížím a zajišťuji dodržování jednotného přístupu k pacientům, ale na klinice je podstatná týmová práce. V rámci IVF je každý článek důležitý, od lékařů přes sestřičky až po embryology. S kolegy se často radíme o složitých případech a společně pracujeme na dosažení co nejlepšího výsledku pro pacienty.
Co Vám pomáhá udržovat rovnováhu mezi pracovním a osobním životem?
Rodina je pro mne zásadní. Asistovaná reprodukce je obor, kde je potřeba zvládnout nejen odbornou stránku, ale i tu lidskou. Jak řekl můj kolega, IVF lékař je gynekologický psycholog. Z počátku bylo těžké oddělit práci od osobního života, ale dnes se snažím, aby se mnou problémy z práce nezůstávaly, když zavřu dveře kliniky.
Existují v oblasti asistované reprodukce nějaké společenské mýty nebo předsudky, které je třeba překonat?
Ano, s předsudky se setkáváme stále. Nejvíce přicházejí od těch, kteří sami nikdy nečelili problémům s plodností. Lidé si často myslí, že umělé oplodnění je proti přírodě, ale já na to nahlížím jinak – kdyby to příroda nechtěla, neměli bychom tu možnost pomáhat a zdokonalovat se. Tento obor existuje právě pro ty, kteří by jinak neměli možnost mít děti.
„Lidé si často myslí, že umělé oplodnění je proti přírodě, ale já na to nahlížím jinak.“
Předsudky také podporují média, která ukazují příběhy celebrit majících děti ve vyšším věku, což vytváří iluzi, že těhotenství je možné kdykoli. Ovšem nikdo neví, co stálo v pozadí těhotenství – často je to právě metoda IVF a možná i darování vajíček. Ideální věk pro otěhotnění je u žen kolem 25 – 30 let; po 40. roce šance na úspěch výrazně klesá a až 80 % vajíček je geneticky nevhodných. Také kvalita spermií u mužů se s věkem zhoršuje, což může ovlivnit zdraví dítěte. Abychom do budoucna zachovali kvalitu spermií i vajíček, doporučujeme jejich zamrazení, ideálně do věku 35 let. Tato metoda, známá jako social freezing, zvyšuje šanci na založení vlastní rodiny v pozdějším věku.
Které inovace považujete za nejvýznamnější v oblasti asistované reprodukce?
Dříve se zaváděla dvě až tři embrya, což vedlo k vyššímu počtu vícečetných těhotenství, která jsou pro matku rizikovější než těhotenství s jedním dítětem. Dnes, díky vysoké míře úspěšnosti s léčbou mraženými embryi, můžeme zavádět pouze jedno embryo. Jednou z největších inovací je pokrok v kryokonzervaci vajíček, který nyní zajišťuje šanci na přežití až 90 %.
Další inovací je možnost odhalit v embryu geny, které jsou nositeli onkologických onemocnění, cystické fibrózy a dalších genetických poruch přenášených z rodičů na dítě.
Když k Vám na kliniku přijde pár, za jak dlouho se může dočkat těhotenství?
Může to být i do 1 měsíce od realizovaných vyšetření. Na začátku menstruačního cyklu zahájíme stimulaci vaječníků, kolem 13. dne proběhne odběr vajíček a po 5 dnech je naplánován transfer embrya.
Některá vyšetření však mohou dobu prodloužit – např. genetické až o 2 měsíce. Ale na druhé straně to zvyšuje úspěšnost léčby.
Jakou radu byste dala ženám, které zvažují práci v náročných oborech, jako je ten Váš?
Je důležité vědět, že tato cesta není vždy jednoduchá. Mnoho gynekologů považuje asistovanou reprodukci za rutinu, ale každý pacient a případ jsou unikátní výzvou. Zároveň je tento obor velmi různorodý, protože zahrnuje spolupráci s dalšími lékařskými specializacemi. V Reprofitu Brno máme navíc významné oddělení vědy a výzkumu, které přináší inovace do každodenní praxe ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.
„Největší odměnou je vidět šťastné rodiny a rostoucí počet dětí.“
Máte na klinice Reprofit nějaké dlouhodobé cíle?
Naším hlavním cílem je zvyšovat úspěšnost léčby a poskytovat individuální péči. Největší odměnou je vidět šťastné rodiny a rostoucí počet dětí, které se díky naší práci narodí – to potvrzuje smysl toho, co děláme.
Andreo, děkujeme za rozhovor.
MUDR. Andrea Rákosová Kagánková je absolventkou lékařské fakulty v Olomouci, gynekologii a porodnictví se věnuje od roku 2003 a atestaci složila v roce 2009. V oboru reprodukční medicíny působí od roku 2015, v roce 2018 získala certifikát o zvláštní odborné způsobilosti. Od roku 2017 se věnuje léčbě neplodnosti na ostravské klinice REPROFIT, kde vede tým, který pomáhá párům naplnit jejich sny o rodině.
Zdroj: redakce
Celý článek včetně anglického překladu naleznete ve speciálu magazínu POSITIV Business & Style WOMAN zde.
Speciál POSITIV WOMAN se zaměřuje na ženy, které zastávají vedoucí pozice ve firmách, a odhaluje jejich inspirativní příběhy. Věnuje se otázkám, jak se dostaly na vrchol, jaké překážky musely překonat a jak úspěšně skloubí osobní a profesní život. Přináší autentické příklady z praxe, které motivují a inspirují čtenářky k seberealizaci a odvaze na cestě za vlastními cíli. Speciál ukazuje, že každá cesta k úspěchu je jedinečná a plná výzev, které lze překonat s odhodláním a vizí.
Čtěte ZDE.
