Absint byl kdysi symbolem pařížských kaváren i zakázaným nápojem. Dnes se však vrací do moderní barové kultury a zároveň se stává výrazným exportním produktem českých výrobců. Likérka Fruko-Schulz z Jindřichova Hradce potvrzuje, že zájem o tento tradiční bylinný destilát roste především na zahraničních trzích. Největší poptávka přichází z Asie, kde se absint postupně stává součástí moderní mixologie i barové kultury.
„V roce 2025 směřovalo do Asie až 70 procent exportu firmy v této kategorii. Stabilní postavení si značka buduje také v Kanadě ve spolupráci s dlouhodobými obchodními partnery.“
Nápoj, který výrazně ovlivnil evropskou uměleckou scénu konce 19. století, byl na začátku 20. století v řadě zemí zakázán. Absint vznikl na konci 18. století ve Francii a Švýcarsku jako destilát založený na pelyňku, anýzu a dalších aromatických bylinách. Postupně si získal oblibu mezi umělci a intelektuály, zároveň však kvůli své síle a různým mýtům o účincích čelil zákazům.
„Absint se objevoval i v umění, například na obrazech Edgara Degase, kde symbolizoval samotu a odcizení moderního města. V pařížských kavárnách konce 19. století patřil k takzvané zelené hodině, kdy se u sklenky absintu setkávali malíři, básníci i hudebníci. Mezi jeho milovníky patřili Henri de Toulouse-Lautrec, Vincent van Gogh nebo Pablo Picasso,“ říká Tomáš Panenka, CEO společnosti Fruko-Schulz.
Dnešní absint je však jiný příběh než ten historický. Jeho výroba dnes podléhá přísným standardům a stojí na kvalitních bylinách, kontrolovaném výrobním procesu a vyvážené chuti.
Společnost Fruko-Schulz vyrábí absint v Jindřichově Hradci jako součást svého portfolia bylinných destilátů a významnou část produkce směřuje do zahraničí. Největší zájem dlouhodobě přichází z Asie, zejména z Taiwanu, Číny a Vietnamu.
„V roce 2025 směřovalo do Asie až 70 procent exportu firmy v této kategorii. Stabilní postavení si značka buduje také v Kanadě ve spolupráci s dlouhodobými obchodními partnery,“ uvádí Tomáš Panenka.
Popularitu absintu podporuje také způsob jeho podávání, který se stal součástí barové kultury. Typickým prvkem je pomalé ředění ledově studenou vodou, při němž vzniká takzvaný louche efekt. Uvolní se éterické oleje, nápoj se zakalí do jemně mléčného odstínu a jeho chuť se zjemní.
„Vedle klasického ředění vodou doporučujeme také tradiční rituál s cukrem. Nad sklenici se položí děrovaná lžička s kostkou cukru, která se nechá zkaramelizovat a po kapkách osladí nápoj. V moderní mixologii však často stačí jen malé množství, které koktejlu dodá výraznou bylinnou stopu a charakter,“ dodává Tomáš Panenka.
Portfolio společnosti zahrnuje několik variant lišících se barvou, obsahem alkoholu i chuťovým profilem – od klasických zelených a černých absintů až po jemnější likérové varianty. Patří mezi ně například FRUKO SCHULZ Absinth červený ve variantách 60 a 70 procent alkoholu, FRUKO SCHULZ Absinth černý nebo FRUKO SCHULZ Absolvent.
Absint tak dnes znovu nachází své místo v moderní barové kultuře i na světových trzích. Tentokrát už ne jako kontroverzní legenda, ale jako tradiční destilát, který si hledá nové publikum v globální gastronomii i mixologii.
Zdroj: TZ Fruko-Schulz s.r.o.
