Pátek, 2 prosince, 2022

Whistleblowing: Nové povinnosti zaměstnavatele a vyšší ochrana oznamovatele

Anglický termín „whistleblowing“ v překladu znamená „hvízdání na píšťalku“, co si ale pod tímto slovem představit?

Zřejmě jste již toto anglické slůvko slyšeli, ale možná tápete, co přesně „whistleblowing“ znamená. Zjistěte, co je whistleblowing, jaké jsou v případě whistleblowingu povinnosti zaměstnavatele a jaká existuje právní ochrana oznamovatelů – tedy těch, kteří „hvízdají na píšťalku“.

Co je whistleblowing?

Whistleblowing je oznámení nevhodného chování nebo pochybení na pracovišti – a to buď bývalým či současným zaměstnancem, nebo třetí stranou – například dodavatelem nebo zákazníkem.

Oznamovatel (whistleblower) často nahlašuje trestnou činnost, jako je krádež nebo neetické či nespravedlivé chování na pracovišti, včetně rasistického, sexistického nebo homofobního chování.

Interní vs. externí whistleblowing

Obecně se rozlišují dva typy whistleblowingu. K internímu whistleblowing dochází, pokud někdo podá zprávu v rámci organizace. Zaměstnavatelé za tímto účelem často zavádějí vnitřní oznamovací systémy, aby se zaměstnanci a další zainteresovaní mohli ozvat, pokud se dozvědí o nesprávném chování.

V případě externího whistleblowingu osoba oznamuje nesprávné chování veřejně – a to přímo policii, médiím nebo například prostřednictvím sociálních sítí. Tuto možnost oznamovatelé volí zejména pokud:

  • nemají důvěru ve vyšetřovací nebo ohlašovací postupy svého zaměstnavatele
  • již zkoušeli interně upozornit na problém – ale bez výsledku
  • ve firmě není zavedený vnitřní oznamovací systém

V čem se liší stížnost od whistleblowingu?

Zatímco stížnost je věcí osobního zájmu, a tudíž nemá dopad na širší veřejnost, v případě whistleblowingu je oznamováno neetické nebo protiprávní jednání firmy, kterým dochází k poškození veřejného zájmu. Oznámení whistleblowera se tedy týkají vážnějších a rozšířenějších nekalých praktik, o kterých se oznamovatel dozví v zaměstnání nebo v souvislosti s ním.

Jaká je právní ochrana oznamovatelů?

Český zákon zatím nijak speciálně neupravuje postup zaměstnance v případě, že chce učinit oznámení nekalých praktik na pracovišti. To by se však mělo v dohledné době změnit. Evropská unie totiž přijala směrnici o ochraně oznamovatelů, na jejímž základě by Česká republika měla schválit zákon, který whistleblowery ochrání.

V současnosti sice existuje určitá právní podpora oznamovatelů v ČR, avšak je neucelená a nedostatečná. Prozatím neexistuje plošný systém pro řádné vyšetření oznamované skutečnosti, ani pro následnou reálnou ochranu oznamovatele.

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele?

V souladu s implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady EU by Česká republika měla v dohlednu implementovat zákon o ochraně oznamovatelů. Ten by přinášel nové povinnosti zaměstnavatele, jako je:

  • zamezení tomu, aby byla osoba za whistleblowing „potrestána“ – například propuštěním či snížením finančních prémií apod.
  • zaručení ochrany anonymity oznamovatele, aby tak nedošlo k jeho vyloučení z pracovního kolektivu, šikaně apod.
  • zavedení a implementování vnitřního oznamovacího systému, díky kterému bude mít whistleblower možnost na protiprávní jednání upozornit

Co je to vnitřní oznamovací systém a proč je důležitý?

Jedná se o interní systém určený k odhalování nesprávného chování na pracovišti, v jehož rámci firma implementuje vhodné komunikační kanály, jako je schránka, emailová adresa, telefonní linka apod., které whistleblowerům umožní učinit oznámení – ať už osobně (ústně), nebo písemně.

Oznámení musí být následně řešeno osobou, kterou firma do této funkce pověří – a to v předem stanovené lhůtě, kterou stanoví již zmiňovaný zákon o ochraně oznamovatelů. Firma rovněž musí zavést systém evidence oznámení. V rámci procesu je pak nutné oznámení prověřit, vyšetřit a zavést opatření k nápravě nesprávného chování a také se věnovat prevenci.

Rovněž ministerstvo spravedlnosti by mělo zřídit svůj vlastní oznamovací systém, aby tak zaměstnanci mohli oznámení činit i externě. Oznamovatel se tedy nebude muset spoléhat pouze na vnitřní oznamovací systém svého zaměstnavatele.

Účelem vnitřního i vnějšího oznamovacího systému je umožnění zaměstnancům mluvit o problémech na pracovišti, které zažili nebo jich byli svědky.  Zavedení tohoto systému a podpora whistleblowingu ze strany zaměstnavatele i státu je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak pomoci vynést na povrch nevhodné chování, protiprávní jednání nebo pochybení na pracovišti a zároveň ochránit osobu, která se rozhodne promluvit.

Zajímá vás, jak řídit společnosti nejen efektivně, ale také eticky v souladu s právem i morálkou? Pak se podívejte na náš MBA obor Právo a etika v podnikání, v němž pochopíte roli etiky v manažerské či právnické profesi a naučíte se čelit a předcházet neetickému chování a jednání na pracovišti jako je například bossing či mobbing.

Zdroj: cemi.cz

RELATED ARTICLES