Uhelná éra v Ostravě končí po více než 230 letech
I když byl moravskoslezský region spojen s uhlím už od konce 18. století, kdy se v oblasti dnešní Ostravy našla první ložiska černého uhlí, nyní tato historická etapa končí. Nejenže se tu utlumuje samotná těžba, od uhlí se postupně odklánějí i místní teplárny. Veolia Energie ČR už s dekarbonizací svých tepláren začala.
Těžba černého uhlí na Ostravsku po více než 230 letech končí. Na začátku příštího roku vytěží společnost OKD poslední poruby a provede technickou likvidaci Dolu ČSM. Od uhlí odcházejí i teplárny v Moravskoslezském kraji, které se tak staly jedním z nejvýraznějších symbolů změny, kterou tento bývalý uhelný region prochází.
„V našich teplárnách plánujeme zcela odejít od uhlí do roku 2030. Používat budeme ekologičtější zdroje energie, jako jsou biomasa, odpadní teplo z čistírny odpadních vod nebo vytříděný komunální odpad,“ říká Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia Energie ČR.
Zároveň dodává, že u velkých zdrojů bude část tepla stále vyráběna z plynu. „Na výrobu tepla pro celou Ostravu potřebujeme mít zdroj o výkonu 500 až 600 megawattů tepelné energie a takto velký zdroj třeba jen biomasou pohánět prostě nejde,“ vysvětluje.
Zužitkuje se, co by se jinak likvidovalo
Moderní zdroje, do nichž v posledních letech Veolia Energie ČR výrazně investovala, mají jednu obrovskou výhodu – dokážou spalovat nebo využít to, co by už jinak bylo k nepotřebě, nebo dokonce zatěžovalo přírodu.
Asi nejznámějším palivem je biomasa, kterou dokáže spalovat teplárna v Krnově, Frýdku-Místku nebo Novém Jičíně. Spalovat biomasu však neznamená házet do kotlů mladé stromky. „Využívá se dřevní štěpka, která zbývá po těžbě dřeva v lesích. Naší výhodou je, že toto palivo nevozíme z dálky, ale regionálně ze vzdálenosti do 50 kilometrů,“ uvádí Jakub Tobola.
Energetické využití odpadu a tepla z vody
Teplo může vznikat také spalováním komunálního odpadu. „Není to ale tak, že by přijelo popelářské auto a vysypalo celý svůj obsah ke spálení. Jedná se odpad vytříděný, který už není možné dále recyklovat,“ popisuje. Ani v tomto případě nebude nutné palivo vozit stovky kilometrů, protože teplárna využije odpad, který vyhodí občané na severní Moravě.
„Problém pro nás však představuje posun zákazu skládkování až na rok 2030, takže u měst ani výrobců není motivace odpad předem vytřídit. My však chceme v rámci cirkulární ekonomiky využívat jen tu vytříděnou, dále nerecyklovatelnou složku,“ konstatuje Dalibor Pyš, zástupce technického ředitele Veolia Energie ČR. V moravskoslezském regionu právě vrcholí příprava výstavby kotle na energetické využívání odpadů v Karviné, který bude stát u lokality dolu Barbora.
Překvapením asi může být, že využít se dá i teplo z odpadních vod. „Odpadní voda má teplotu až 22 stupňů Celsia a my jí v rámci procesu odebereme část tepelné energie, která je následně využita k výrobě tepla. Po této úpravě se voda ochladí maximálně na 6 stupňů a dále směřuje k běžnému čištění v rámci ústřední čistírny odpadních vod,“ popsal Dalibor Pyš.
Veolia plánuje i vodík jako budoucí palivo
Takovéto zařízení vznikne v ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě. Veolia Energie ČR se do budoucna nebrání ani využívání dalšího ekologického paliva, například vodíku, který je někdy označován za palivo budoucnosti.
Zdroj: Veolia Energie ČR
Článek a další inspirativní rozhovory najdete v letním magazínu POSITIV zde.
