Klimatická změna se stala jedním z hlavních světových témat a všichni pomalu, ale jistě začínáme pociťovat, že se její dopady začínají projevovat v čím dál intenzivnější míře. Stále častější vlny veder, dlouhé období sucha nebo naopak nárazové přívalové deště a povodně. Tyto extrémní jevy zasahují do života nás všech, mají vliv především na lidské zdraví, ekosystémy i energetickou potřebu a postihují všechny regiony světa. Právě k otázkám týkajících se klimatické změny jsme v MSID, a.s. vyzpovídali Pavlu Sokolovskou, vedoucí projektového týmu LIFE COALA, který má pomoci s řešením jejich dopadů právě v Moravskoslezském kraji.
Jak podle tebe vnímají lidé nejen ve světe, ale i u nás v Česku klimatickou změnu?
To, jak v současnosti vnímáme stav klimatu jako společnost, je určující pro naši budoucnost. Osobně si myslím, že se v poslední době vnímání celé situace dost posunulo od pochybností a diskuzí směrem k přijetí skutečnosti, že vlny extrémních veder, přívalové deště či období sucha jsou reálné jevy, se kterým musíme počítat. Společnost si začala uvědomovat, že je třeba hledat způsoby, jak tyto situace řešit. Pomalu, ale jistě se v krajině i městech začínají objevovat různá adaptační a mitigační opatření, která napomáhají tomu, ať se s klimatickou změnou lépe vypořádáme.
O pojmech mitigace a adaptace se mluví v souvislosti se změnou klimatu docela často. Mnozí z nás ví, co tato slova znamenají, ale mohla bys prosím úplným “laikům” vysvětlit, jaký je vlastně mezi nimi rozdíl?
Pokusím se tedy vysvětlit ve zkratce – mitigační opatření pomáhají předcházet tomu, aby ke změně klimatu vůbec docházelo, tedy k oteplování. Adaptační nám pomáhají se s jejími, již existujícími projevy tzv. „popasovat“. Mezi oběma typy opatření je často neúplně ostrá hranice a navzájem se prolínají. Ideálním příkladem adaptačního opatření je správný vegetační pokryv na svazích, který v okamžiku přívalových dešťů zabrání jednak odnosu půdy, zpomalí odtok vody a dá jí tak šanci zasakovat se do půdy, což je pro krajinu to nejcennější. Zároveň jde o prevenci před možným obdobím sucha, a navíc se tímto ještě chrání před povodní zastavěné území, které se často nachází níže než okolní krajina. Takto se lze adaptovat na typické extrémy počasí. Na rozdíl od toho, mitigační opatření jdou spíše k jádru problému, resp. k příčině oteplování a jejich účelem je tedy snížit emise CO2, což velmi zjednodušeně znamená šetřit energií. U mitigačních opatření se tedy jedná ne o adaptování se na nežádoucí projevy, ale o předcházení jejich vzniku do budoucna.
Kvalita životního prostředí, a především ovzduší je v našem regionu stále velkým tématem. Existují nějaká specifika, se kterými se v souvislosti s klimatickou změnou musí Moravskoslezský kraj (MSK) vypořádat?
Specifika našeho regionu souvisí hlavně s následky těžby uhlí a těžkého průmyslu, díky kterému si sice MSK nese nálepku černého regionu, ale na druhou stranu právě tohle může do budoucna přinést nové příležitosti a potenciál, které přetaví tohle stigma z minulosti na moderní a k životnímu prostředí ohleduplný kraj. Např. právě realizací udržitelných zelených projektů. Ale MSK není zdaleka jen industriální území, je to také dalších pár tisíc km rozmanité krajiny a přírody a stovky obcí, které řeší obdobné problémy plynoucí ze změny klimatu jako jinde v ČR, takže vzájemně můžeme sdílet své zkušenosti.
Jakým způsobem se ke klimatické změně staví samotný Moravskoslezský kraj?
MSK se rozhodl přistoupit ke klimatické změně čelem a předložil už v roce 2020 komplexní projekt s názvem LIFE COALA pro realizaci své adaptační strategie, kterou měl zpracovanou jako první kraj v republice. I přes prvotní nezdar byl projekt schválen v následujícím roce a stal se tak teprve druhým integrovaným projektem programu LIFE v Česku. Tím zajímavějším pro EU, že nositelem není ministerstvo, jak to u integrovaných projektů obvykle bývá, ale kraj.
Jaká je tedy celková vize projektu LIFE COALA?
Jde o desetiletou cestu, takže těch záměrů a ambicí není málo. Ale v kostce je jeho cílem nastartovat v Moravskoslezském kraji realizaci právě již zmíněných adaptačních i mitigačních opatření a dosáhnout toho, aby se problematika klimatické změny dostala mezi běžné agendy místních samospráv, protože ty mají k reálným krokům nejblíž. Těch mechanismů, jak toho dosáhnout je více, ale budeme se snažit především navázat intenzivnější spolupráci s obcemi a dalšími aktéry v kraji, poskytnout jim informační i metodickou podporu, poradenství a sdílet nejen s nimi, ale i s veřejností, příklady dobré praxe. Tahounem odborných a věcných aktivit je právě naše společnost MSID, a.s., řízení celého projektu má pak na starosti Moravskoslezský kraj.
Jak by podle tebe měla vypadat krajina, města a například veřejná prostranství v našem kraji tak, aby se dobře vyrovnala se změnou klimatu?
Ideální obrázek by ukazoval pestrou krajina s množstvím rozptýlené zeleně v podobě mezí, remízů, vodních ploch, ponechaných podmáčených lokalit a rozvolněných tras toků. Tak, aby naše krajina mohla odolávat extrémům. Ve městech se musí lidem dobře žít, takže veřejná prostranství by byla příjemná pro pobyt ideálně celoročně i v letních parných dnech, s prvky zelené i modré infrastruktury a samozřejmě by v sobě nesla zakomponovaný udržitelný a sofistikovaný přístup, např. v hospodaření s vodou. Ten by se obecně měl čím dál víc odrážet v celkové podobě měst – od nahrazování asfaltových ploch, přes ozeleňování budov až po redukci dopravy produkující emise. Obzvlášť ve městech je to velká výzva, právě s ohledem na řadu technických limitů. V krajině je to do značné míry o ochotě vlastníků a uživatelů pozemků vnímat její stav a pečovat o ni.
Co může člověk, ale i například firma nebo obec udělat, aby se více zaměřili na řešení dopadů klimatické změny?
Na začátek by pomohlo se o možnosti, jak citlivě a promyšleně realizovat jakoukoliv akci, začít zajímat a inovátorství dát vůbec šanci. První krůček vždycky začíná změnou myšlení, pak se cesta k realizaci hledá už o něco snáz. A to je, mimochodem, také jednou z našich vizí v projektu LIFE COALA – přispět, jak jen bude v našich silách, k tomu, aby se otevřely cesty a vůle k uskutečnění sice možná z dnešního pohledu náročnějších, ale k životnímu prostředí ohleduplnějších, řešení. A protože máme skvělý tým, tak nepochybuji, že se nám v tomto ohledu podaří odvést kus dobré práce.
Zdroj: msid.cz
