„Ekonomický úspěch EU a ČR i zachování našich hodnot nezajistí silácké řeči, kdo co zruší. Potřebujeme prosadit desítky změn v podpoře inovací, snížit regulaci a používat zdravý selský rozum,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
Jak vrátit Evropu mezi silné hráče a jaké jsou klíčové požadavky byznysu nejen směrem k Evropské unii?
Evropská unie (EU) zaostává ekonomicky a technologicky v oblasti obrany, a evropské firmy ztrácejí konkurenceschopnost. Klíčový byznys se nyní odehrává mimo Evropu. Tento fakt má několik společných jmenovatelů. Jedním z nich je blahobyt Evropy, který se budoval několik desítek let a dostal nás do stádia spokojenosti, kdy jsme zapomněli, že o růst je třeba neustále usilovat. Nově zvolený Evropský parlament a staronová Evropská komise představují velkou příležitost k úpravě stávající politiky EU s cílem udržet globální konkurenceschopnost Evropy. Svaz průmyslu shrnul konkrétní požadavky a klíčové kroky nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti Evropy. Na konci ledna představil report Priority českého byznysu v EU přímo v Bruselu zástupcům Evropské unie, europoslancům a členům kabinetu komisařů.
Jaké jsou největší problémy současné Evropy?
Evropské firmy ztrácejí konkurenceschopnost a nejsou schopny čelit globálním výzvám. EU se sice prezentuje jako jednotný trh, ale v praxi tomu tak není. Jedním z důvodů je složitá, nepřehledná byrokracie a nesmyslné regulatorní překážky, které brání inovacím. Ty vznikají na úrovni jednotlivých států. Potřebujeme inovace přesahující jednu zemi.
Pokud chce být EU konkurenceschopná, musí projít legislativním detoxem a nastavit si realistické cíle. Pro firmy je Green Deal pochopitelný, ale vlády nastavují složité regulace např. ESG, kde reporting převažuje nad samotným inovačním potenciálem, který tam je. Green Deal by neměl být jen souborem regulací, ale především hnacím motorem inovací. Firmy dnes vytvářejí celá oddělení na reporting a administrativu. Inovace jsou složitější a úspěšné jsou jen ty společnosti, které dokážou inovativní projekty vyčlenit mimo standardní struktury firmy.
Další zásadní překážkou je vysoká cena energií, která přímo ohrožuje průmyslové podniky. Evropské výrobní firmy platí za elektřinu až o polovinu více a za plyn zhruba o třetinu více než jejich konkurenti v USA. Pro energeticky náročná odvětví, jako je výroba oceli, je tato situace kritická.
“Poslední dva roky se pravidelně setkávám s firmami, které zvládají exportovat své produkty a umí to velmi dobře.”
Jak podpořit inovační potenciál?
Potřebujeme vytvořit atraktivní investiční prostředí. Během exportní mise ve Spojených státech a Kanadě, konkrétně v inovačním centru v Torontu, jsem se setkal s odborníky na venture kapitál. Ti vysvětlovali, jak své investice uplatňují globálně, avšak zároveň upozornili, že v současnosti nejeví zájem o evropské země. Důvodem jsou nejen regulační překážky, ale také skutečnost, že Česká republika dosud nepřijala euro, což investory dále odrazuje.
Na přelomu listopadu a prosince 2024 jste vedl podnikatelskou delegaci do Austrálie, která doprovázela první prezidentskou návštěvu této země po téměř 30 letech. Konalo se australsko-české business fórum a navštívili jste Univerzitu v Adelaide, známou svými inovačními programy. Jaké klíčové poznatky jste si z mise odvezl?
Viděli jsme v praxi nástroj, který efektivně podporuje ekonomiku – australská vláda přesunula významnou část výzkumu v oblasti obrany z armády do inovačních hubů propojených s univerzitami, výzkumnými parky a firmami. Tyto ekosystémy dnes tvoří rozsáhlé skupiny, které dokážou násobit státní investice a generovat skutečnou přidanou hodnotu.
U nás místo podpory domácího výzkumu a vývoje nakupujeme hotové technologie a české firmy se omezují na montáž součástek. To je strategická chyba, kterou musíme napravit.
“Musíme naše podniky podporovat, aby se rozvíjely a zhodnocovaly doma.”
Evropa navíc utrácí 80 % svého obranného rozpočtu mimo EU, místo aby investovala do vlastního průmyslu a výzkumu. Tím přichází o celý multiplikační efekt – evropské firmy nemají přístup k zakázkám a veškerá hodnota odtéká do zahraničí.
Jaký je váš výhled na podnikatelské prostředí v České republice?
Poslední dva roky se pravidelně setkávám s firmami a znám spoustu skvělých firem, které zvládají exportovat své produkty a umí to velmi dobře. Nacházíme se však v transformační dekádě – nejen díky změnám v Evropě, ale také kvůli generační obměně podnikatelů. Zakladatelé firem, kteří je vybudovali po revoluci, odcházejí do důchodu a předávají je svým dětem nebo novým nástupcům. Firmy, které se s tím vypořádají správně, mají šanci na dlouhodobý úspěch. Klíčem je udržet inovace a růst, nikoli setrvat v pohodlí.
Co nás čeká? Prodeje firem do zahraničí a zároveň vznik nových společností a startupů. Česká startupová scéna roste, ale velkým problémem je, že se české firmy prodávají příliš brzy – ještě předtím, než mají skutečně významnou hodnotu. Musíme naše podniky podporovat, aby se rozvíjely a zhodnocovaly doma.
Měli bychom se inspirovat Irskem nebo Lucemburskem. Tyto země si strategicky vybraly určité odvětví a dramaticky ho zvýhodnily, čímž nastartovaly svůj ekonomický růst. Naše vláda schválila novou Hospodářskou strategii České republiky – Vize pro rozvoj české ekonomiky, kde se například hovoří o čipech, ale následně byl zástupce této sekce z Rady pro výzkum, vývoj a inovace odvolán. Takže na papíře máme strategie, ale ve skutečnosti popíráme sami sebe.
Jak vidíte geopolitické napětí mezi USA a Evropou?
Amerika bude vždy hrát na vítězství. Trump jen posílí její dravost. A proti tomu stojí Evropa, která je sama sobě největší překážkou. Proč? Protože jsme příliš fixovaní na sociální stát. V USA víte, že když nepracujete, nemáte zdravotní pojištění, nemáte sociální dávky, nemáte bydlení. To vytváří jiný přístup k práci – v USA soutěží o přežití. V Evropě se člověk probudí a má všechny tyto hodnoty zajištěné. Což určitě není špatně, ale tím se v Evropě potlačuje soutěž. Musíme se vrátit k přirozené soutěži. USA nás bude respektovat jen tehdy, pokud budeme silní soupeři. Pokud budeme jen žádat o ústupky a prosit o spolupráci, nebudou nás brát vážně.
Trump ale nakonec může paradoxně nastartovat globální ekonomiku – jeho politika může vyvolat větší soutěživost a odstranit stagnaci. Pro Evropu je to výzva – buď se znovu naučíme soutěžit, nebo budeme dál upadat. Což platí nejen pro obchod, ale i politickou scénu.
Trumpova administrativa zavádí cla vůči Kanadě, Mexiku, Číně a začíná nastolovat tvrdou obchodní politiku – některé evropské firmy kvůli tomu budou nuceny přesunout výrobu do USA. Jak zareaguje byznys?
Svaz průmyslu například plánuje na jaře 2025 podnikatelskou misi do USA pro firmy, které chtějí expandovat a dlouhodobě zvažují vstup na americký trh. Cílem je pomoci jim zorientovat se v průmyslových zónách a pochopit podmínky pro podnikání. Věřím, že právě teď je ideální čas prorazit na americký trh – nejen kvůli cenám energií, ale i kvůli dalším regulatorním faktorům. Pokud mají firmy ambici růst, měli bychom je v tom podpořit.
Pane Rafaji, děkuji za rozhovor.
Celý rozhovor si přečtěte v magazínu POSITITV Business & Style zde.
Foto: Svaz průmyslu a dopravy ČR
❄️Zimní číslo magazínu POSITIV Business & Style přináší pestrou škálu témat, která reflektují současné výzvy i příležitosti v byznysu, vzdělávání a inovacích. 🔥 Čtenáři se mohou těšit na exkluzivní rozhovory, analytické články i inspirativní příběhy osobností, které formují obory, v nichž působí.
