Českými letišti prošlo loni 19,28 milionu cestujících. Poprvé od pandemie se tak letecká doprava dostala nad úroveň rekordního roku 2019. Zatímco pražské Letiště Václava Havla se prakticky vrátilo na předcovidová čísla, regionální letiště rostou ještě dynamičtěji. Rok 2025 tak není jen statistickým milníkem, ale potvrzením strukturální změny v tom, odkud Češi létají.
Rekordní rok, který přichází po pěti letech
V roce 2019 prošlo českými letišti 18,84 milionu lidí. Pandemie tento trend přerušila, návrat byl postupný a ještě v roce 2024 chybělo k překonání rekordu zhruba pět procent cestujících. Loňský rok ale přinesl definitivní obrat. Celkových 19,28 milionu pasažérů představuje meziroční růst o 7,8 % a zároveň posun o 2,4 % nad dosud nejsilnější rok českého letectví.
Nejde jen o návrat turistiky. Do hry se promítá stabilizace evropského trhu, obnova linek i větší ochota lidí cestovat. Letecká doprava se tak znovu stává běžnou součástí mobility domácností i firem.
Praha je zpět. Stabilní, ale bez dramatického růstu
Největší podíl na výsledku má tradičně Letiště Václava Havla Praha, které v roce 2025 odbavilo 17,75 milionu cestujících. To znamená meziroční nárůst o 8,5 %. Oproti roku 2019 chybí už jen 0,3 %, což prakticky potvrzuje návrat na předcovidovou úroveň.
Praha tak stabilizovala svůj výkon. Dynamika růstu už pravděpodobně nebude tak výrazná jako bezprostředně po pandemii, ale objem cestujících ukazuje, že hlavní český letecký uzel zůstává klíčovým bodem pro mezinárodní dopravu i byznys.
Regionální letiště jako tichý vítěz
Zajímavější příběh se ale odehrává mimo hlavní město. Regionální letiště odbavila v roce 2025 celkem 1,53 milionu cestujících, což je zhruba stejný počet jako v roce 2024. Oproti roku 2019 však jde o růst o 49 %.
Brněnské letiště zaznamenalo oproti předpandemickému roku nárůst o 36 % a prošlo jím více než 739 tisíc cestujících. Ostrava si polepšila o 57 % a Pardubice dokonce téměř o 100 %. Meziroční růst hlásí i České Budějovice, kde letiště využilo 67 tisíc pasažérů.
To už není náhoda. Regionální letiště těží z rozvoje dovolenkových linek, tlaku na časovou efektivitu i z větší ochoty cestujících vyhnout se Praze. Pro řadu lidí i firem je dnes regionální odlet komfortnější a logisticky výhodnější alternativou.
Karlovy Vary jako výjimka
Jediným regionálním letištěm, které se nevrátilo na úroveň roku 2019, zůstávají Karlovy Vary. Oproti předpandemickému období zde počet cestujících klesl o více než 70 %. Meziročně se navíc propadl z 38 tisíc v roce 2024 na 18 tisíc, tedy o 54 %. Hlavním důvodem je úbytek ruské klientely a omezení charterových letů.
Vývoj v Karlových Varech ukazuje, jak silně může být regionální letiště navázáno na konkrétní segment trhu a jak citlivé je na geopolitické změny.
Nový standard, nebo vrchol cyklu?
Rok 2025 přinesl historický rekord. Otázkou zůstává, zda jde o nový dlouhodobý standard, nebo o vrchol aktuálního cyklu. Pokud se potvrdí trend posilování regionálních letišť a stabilní výkon Prahy, může česká letecká doprava vstoupit do fáze vyváženějšího rozvoje.
Jedno je ale zřejmé už nyní: česká letiště jsou zpět – a některá silnější než kdy dřív.
Zdroj: TZ Evropská pojišťovna
Úvodní obrázek vytvořila umělá inteligence
