Sobota, 13 července, 2024

Ostrava je městem s největší osobní marží, říká Daniel Morys

Autor: Daniel Konczyna, redakční úpravy: Michal Sobek  

Rozhovor vznikl redakční úpravou strukturovaného rozhovoru, který slouží jako podklad pro analytickou část strategického plánu města Ostravy pod značkou fajnOVA.

Daniel Morys má s městem a regionem silně provázaný svůj osobní příběh. Jako předseda představenstva Dopravního podniku Ostrava se v rozhovoru uskutečněném při tvorbě strategického plánu rozvoje města směle rozpovídal o fungování městské hromadné dopravy i fungování Ostravy v širším kontextu. 

Ostravská městská hromadná doprava má pověst té vůbec nejinovativnější v Česku? Čím to podle vás je a co dělá ostravský dopravní podnik jinak a lépe?

Sbíhá se tady několik faktorů. Dopravní podnik nemá politiky v managementu, jako tomu je u některých jiných českých dopravních podniků. Město to tak nastavilo a dalo tím podniku prostor pro rozvoj. Do městské dopravy Ostrava velmi investovala a dostává za to opravdu hodně muziky. Pomáhá i to, že magistrát je dopravnímu podniku blízký svými zájmy. Od myšlenky k realizaci je nastavena krátká a rychlá cesta. Jako organizace jsme, myslím správně, orientovaní na výsledky, a tím hlavním je spokojenost cestujících. Sázíme přitom především na bezpečnost, čistotu, ekologii, informovanost, dostupnost a komfort. Taky se nám podařilo získat opravdu hodně externích zdrojů na rozvojové projekty. Nebojím se říct, že jsme doslova vysáli dotační tituly. Díky tomu všemu jsme zažili největší rozvoj organizace v posledních letech, ať už se to týká digitalizace, zrušení papírových jízdenek, přibližování služby lidem, aby byla přirozenou součástí jejich života. Zavedli jsme digitální platby při odbavení, funguje automatické prodlužování měsíčníků, možnost přestupování „hop-on“ a „hop-off“ (možnost kdykoliv nastoupit a vystoupit – pozn. redakce). Jsme „data driven“ podnik (založený na datech a jejich analýze – pozn. redakce). Dlouhodobě budeme nízkoemisní, už nyní jsme v přepočtu CO2 na kilometr nejekologičtější MHD v Česku. Máme moderní vozový park, který se vyznačuje svou nepřehlédnutelnou tyrkysovou korporátní barvou. Jako jediný dopravní podnik v Česku máme asistenty přepravy a manažery čistoty. A mnoho dalšího. Takže se nebojím říct, že v mnoha oblastech patříme mezi takzvané trendsettery nejen v Česku, ale i Evropě.

Určitě nahlížíte i do budoucnosti, v čem se chcete překonat v dalších letech?

Máme stále na čem pracovat a co zlepšovat. Mimo zmíněné bychom se například rádi více provázali s ostravským veřejným prostorem. Třeba tím, že ve spolupráci s MAPPA (Městský ateliér prostorového plánování a architektury – pozn. redakce) zavedeme do praxe specifický koncept městského mobiliáře pro vybrané přestupní uzly a klíčové tramvajové zastávky ve městě. Výzvou je také geografický charakter Ostravy. Velké vzdálenosti mezi jejími jednotlivými částmi, poměrně nízká hustota obyvatel a dobrá průjezdnost nahrávají osobním autům. Ostrava je stavěná na 500 tisíc obyvatel, nestojíte tady v kolonách, nemáte problém dostat se autem do centra. Musíme hodně přemýšlet a pracně nastavovat procesy, kterými motivujeme lidi k využívání MHD.

Nějaké dlouhodobější projekty, které byste zmínil? Jaký bude dopravní podnik v roce 2030?

Přebíráme od magistrátu proces získání souhlasu s dopadem na životní prostředí (tzv. EIA) u tramvajového napojení 7. a 8. porubského obvodu, a budeme se tedy na tomto projektu významněji podílet. Chystáme i další rozvoj tramvajového spojení ve směru na Žofínku, tedy propojení DOV, Černé louky a Karoliny. Do roku 2030 by klidně mohlo fungovat i propojení MHD a zamýšlené krajské tramvajové dráhy do Orlové, v budoucnu i Karviné či Havířova. MHD se musí rozvíjet s tím, jak se rozvíjí město, spíše ještě trochu s předstihem. 

A když se bavíme v širším kontextu o rozvoji Ostravy v dalších letech – kam podle Vás město směřuje?

Věřím, že v horizontu několika let bude mít Ostrava 350 tisíc obyvatel, bude lépe propojená a napojená na okolní svět. Lidé budou trávit čas venku a ne doma, podmínky pro to jsou už dnes dobré. Musíme se taky více přiblížit republikovému centru. Do Prahy se má jezdit za hodinu a půl a je pro to, myslím, potřeba mít garance a závazek státu, jinak budeme pořád v Praze za kverulanty. Vždyť se za posledních dvacet let dostupnost Prahy autem i vlakem nijak nezlepšila, spíše se zhoršila. Infrastruktura se v tomto směru nerozvíjí, ale naopak ta stávající selhává. A infrastruktura je jednou ze základních podmínek pro rozvoj Ostravy. Taky město musí sázet na projekty, které mají smysl, napadají mě například aplikační centra využívání umělé inteligence, ale může to být i rozvoj nových oborů strojírenství atd. A nesmíme zapomenout ani na zábavní průmysl, ke kterému má Ostrava dlouhodobě skvělé dispozice.

Jak se stane a co se změní, že bude Ostrava růst, myšleno počtem obyvatel?

Je to o možnostech a příležitostech. Myslím, že už dnes jsme prolomili čekání na úspěch. Nad Ostravou jsou vidět jeřáby, skutečně se staví. Není to ale jen o „krabičkách“ a domech, důležité je k nim vytvořit „červené nitě“, infrastrukturu, která je předvojem a definuje přidanou hodnotu města. A infrastruktura má být tam, kde se pohybují a žijí lidé. Že je město nastavené na růst a má absorpční schopnost ostatně ukázala i situace na Ukrajině. Máme, myslím, i skvělou strategickou polohu, ale pořád se nám z ní nedaří tolik těžit. Ostrava je ale metropolí, vytváří podmínky pro privátní investice, zapisuje se světovými kulturními akcemi. Právě kultura může město dál rozvíjet. Je to i důvod, proč jí na úrovni dopravního podniku podporujeme, spojujeme s ní naši značku.

V čem Ostrava musí zabrat? Co ji brzdí v rozvoji nebo táhne ke dnu?

Někdy mám pocit, že ve službách uděláme třeba dva kroky napřed a jeden zpět. Například kulturu a zábavu Ostrava stále velmi financuje z veřejných peněz, chybí tady investice z privátních zdrojů. Taky nás ještě neobjevila spousta investorů. Chybí tady 5hvězdičkové hotely, abychom mohli ubytovat světové top manažery a ukázali jim město. Pořád tady také chybí příležitosti pro vzdělané lidi, odcházejí ti inteligentní a vzdělaní. Vůbec nejtěžší je ale přenastavit postoj a přístup lidí. Mnoho lidí si stále hledá berličku, stále hledají někoho, kdo se o ně postará, cítí se ohrožení a cítí úzkost, možná nevidí a necítí dostatečný progres.

Jsme zpátky u lidí. Na co byste je do Ostravy lákal vy? Nebo jinak řečeno, co byste lidem říkal, aby nedocházeli?

Ostrava je městem s nejvyšší osobní marží. Rozdíl mezi tím, co tady vyděláte a co potřebujete pro život, je tady nejzajímavější. V jiných městech zůstává lidem podle mě méně peněz. Ale není to to jediné. Je to pro mě osobně i blízkost Beskyd, silné kulturní podhoubí a kulturní nabídka. Zdráhám se mluvit o tom, že by životní prostředí nebo znečištěné ovzduší bylo problém, tam už, myslím, nejsme, nevnímám to tak, nemělo by to odrazovat. Obdobně překonaným stereotypem je pro mě „černá“ Ostrava. Není – jsme zeleným městem.

Máte s Ostravou provázaný i váš osobní příběh, když o něm tak hezky mluvíte?

Moje rodina má kořeny prorostlé v regionu už 400 let. To je pro mě dobrý důvod a taky velký závazek město a region neopouštět a dál jej rozvíjet. Příběh každého z nás je, myslím, o odvaze psát ten svůj vlastní.  

RELATED ARTICLES