Sobota, 3 prosince, 2022

Brownfieldy, osamělá místa v našem kraji, která čekají na svou příležitost

Staré, nevyužívané budovy, objekty a areály, to jsou ve zkratce brownfieldy. Lidé si pod tímto pojmem často představí něco chátrajícího, rozpadlého, a ne příliš atraktivního. Pokud se však na brownfieldy podíváme z jiného úhlu, můžeme vidět unikátní příležitost rozvoje, kdy z pomalu zapomenutých míst mohou vzniknout funkční prostory nabízející nejen lidem, ale i firmám zázemí, práci nebo kulturní zážitky. Moravskoslezský kraj má za sebou silnou hornickou a průmyslovou minulost, která měla zásadní vliv na vznik značného množství brownfieldů. Ty se naštěstí v současné době stávají stále vyhledávanější lokalitou mnoha investorů. 

A právě o příležitostech a potenciálu rozvoje těchto “spících” objektů a lokalit byl čtvrtý ročník konference Brownfieldy 2022, pořádaný agenturou CzechInvest společně s Asociací developerů. Na 250 účastníků z řad architektů, firem, starostů, developerů a zástupců odborné veřejnosti se sešlo v nejznámějším ostravském brownfieldu, a to v Dolní oblasti Vítkovic. Industriálním komplexu, který je nyní přeměněný v jedinečné vzdělávací, kulturní a společenské centrum.  

Mimo představení úspěšných příkladů regenerace brownfieldů v ČR i zahraničí přinesl letošní ročník konference značnou pozornost právě Ostravě a Moravskoslezskému kraji, a právě z toho důvodu nemohla naše firma Moravskoslezské investice a Development, a.s. (MSID) na tak významné události chybět. A v návaznosti na konferenci jsme si dovolili vyzpovídat naši specialistku na brownfieldy Lenku Zdařilovou. 

Letošní ročník konference Brownfieldy 2022 byl z velké části věnován i brownfieldům v Moravskoslezském kraji. Co vše se účastníci mohli o našem regionu dozvědět? 

Moravskoslezským brownfieldům byl věnován hned celý první blok konference. Byly představeny jak hotové a probíhající, tak i plánované regenerace brownfieldů města Ostravy, společnosti Vítkovice a P3 Logistic Parks. Za MSID jsme prezentovali především náš program POHO 2030, který se zaměřuje na transformaci pohornické krajiny na Karvinsku. Ten byl zároveň i pomyslným lákadlem pro účastníky, kteří se s námi následující den vydali na náš Brownfield trip, který jsme odstartovali pod taktovkou společnosti P3 na ostravské dominantě, Bolt Tower. Pak následovalo putování pohornickou krajinou, kde mohli účastníci “navnímat” její krásy a pozůstatky, ale zároveň si i představit plánované změny, které se v tomto jedinečném území chystají. Na závěr jsme nahlédli i do ostravských městských jatek, tedy nové galerie PLATO, kde probíhají dokončovací práce této velmi povedené konverze. Myslím, že ostravské a regionální brownfieldy naše účastníky svou unikátností okouzlily. 

Jaká je aktuální situace v souvislosti s poptávkou investorů po brownfieldech v Moravskoslezském kraji?  

Není překvapením, že z hlediska zájmu investorů je v našem kraji v současnosti největší poptávka po brownfieldech na území Ostravy, dále také ve Frýdku-Místku, Havířově či Opavě. Tento fakt je dán nejen jejich celkovou atraktivitou, lepší dopravní dostupností, ale i vybaveností technickou infrastrukturou, a také větším zázemím pro výrobu a logistiku obecně.  

Menší zájem je o periferní lokality regionu, kde proměnu častěji iniciuje obec. V těchto územích je jednou ze zásadních bariér především absence pracovní síly. Nelze však těmto lokalitám upřít potenciál např. pro rozvoj cestovního ruchu, konkrétně třeba agroturistiky, či bydlení. Ideálním vývojem by pak bylo samovolné navázání občanské vybavenosti a jiných komerčních aktivit, které pak celou oblast oživí. Nicméně tento scénář bude ještě vyžadovat mnoho úsilí a trpělivosti.

Jaké jsou hlavní výhody, které přesvědčí investory stavět, případně rozjet svůj byznys na brownfieldech, a ne například na zelené louce? 

Značný vliv na toto rozhodnutí má čerpání dotací, ale v současnosti i situace na trhu s nemovitostmi. Aktuálně totiž dochází například volné plochy pro průmysl a logistiku, a tak jsou firmy nuceny hledat mezi brownfieldy. Stále častěji se ale setkáváme i s tím, že firmy přemýšlejí více udržitelně a „zeleně“, a nechtějí pro svůj další rozvoj zabírat zelené louky. Například i samotné obce se stále častěji přiklánějí k tomu, aby investor na jejich území obsadil spíše brownfield, než zelenou louku. Revitalizace brownfieldů je i pro ně přispěním celému území, kdy nedochází k přílišnému rozšiřování zástavby a je tak dodržována jedna ze zásad udržitelného rozvoje.  

Co nejčastěji brání rozvoji brownfieldů v Moravskoslezském kraji?  

V Moravskoslezském kraji je největší překážkou pro rozvoj brownfieldů určitě vlastnictví a následně pak finance. Obrací se na nás mnoho zájemců o různé lokality, ale když vlastník nemá zájem ji odprodat, ale ani pronajmout, nebo ji sám využít, je to neřešitelný problém a brownfield zůstane brownfieldem. Pak jsou tu finance. Obrací se na nás řada obcí, ale i soukromých vlastníků, pro které je i aktuální dotační podpora bohužel nedostačující. Například pro obec s 300 obyvateli, která má projekt regenerace malého průmyslového areálu za více než 150 mil. Kč, je současná podpora, která pro tento typ projektu dosahuje max. 60 mil. Kč, opravdu nedostačující.  

V našem kraji se postupně daří revitalizovat mnoho brownfieldů. Jaké jsou teď nejaktuálnější projekty, které stojí za zmínku? 

Z ostravských „výraznějších“ projektů nelze nezmínit probíhající regeneraci městských jatek, Grossmannovy vily, areálu Cihelní, ale i probíhající projekty soukromých subjektů, a to regeneraci Ostravice Textilie, Aglomerace v Ostravě-Vítkovicích realizující společnosti P3 Logistic Parks a regeneraci bývalého sociálního brownfieldu v Ostravě-Hrušově, kterou zastřešuje společnost Contera. Z realizovaných projektů měst a obcí v MSK v posledních dvou letech stojí za zmínku například přeměna bývalé železniční stanice na informační centrum v Úvalně, revitalizace Areálu Skalních sklepů v Odrách, regeneraci Letního kina v Novém Jičíně, přeměnu zámku v Paskově na bydlení pro seniory, konverzi bývalého obchodu na komunitní centrum Věžička v Rybí či probíhající regeneraci areálů Slezan ve Frýdku-Místku. 

Zdroj: msid.cz

RELATED ARTICLES