V České republice se v mnoha obcích stále plýtvá při posypech komunikací a chodníků. Často jsou totiž chodníky zbytečně a neekonomicky zasypány větším množstvím posypu, než je nutné. Přispívá tomu i velká popularita a využití rozmetadel, což má vliv na zbytečné přesolování a přesypávání komunikací včetně chodníků.
„Moderním řešením je využití tzv. solankové nástavby. Ta umožňuje použití ideálního množství posypu, které je účinné a zároveň zamezí plýtvání. Právě solanka umožňuje jemný postřik, který umožní šetřit a zároveň zvýšit účinnost a bezpečí,“ říká Jan Dzúr ze společnosti Kärcher.
Na tuto kartu vsadili například v Kralupech nad Vltavou
„Pro pořízení solankových nástaveb jsme se rozhodli z důvodu rozšíření vozového parku. Toto řešení hodnotíme pozitivně. Je ekonomičtější, a navíc posyp funguje okamžitě,“ říká Jiří Hájek z Technických služeb Kralupy nad Vltavou.
Jaké druhy posypů se v ČR používají?
Posypová sůl nebo solanka: chlorid sodný se při zimní údržbě silnic a chodníků používá buď v pevném stavu, nebo jako solankový roztok. Obecně platí, že čím menší jsou částečky soli, tím déle sůl na povrchu silnice vydrží a účinkuje. Z hlediska ochrany půdy sůl nelze používat například na silnicích v blízkosti zdrojů pitné vody nebo v chráněných krajinných oblastech.
Písek a štěrk: často využívaný posypový materiál, který se často používá na místech, kde nelze použít posypovou sůl. Jedná se nejčastěji o písek a štěrk se zrnitostí od 2 do 5 mm. Jde o směs písku a drti, která lépe zabraňuje podkluzování vozidel. Tyto inertní materiály však sníh ani led nerozpouští, a navíc zůstávají na vozovce nebo v jejím okolí. S tím je spojena nutnost zametení silnic v jarních měsících. Samostatným problémem s tím spojeným může být též zanášení kanalizací.
Škvára a struska: v neposlední řadě se kromě písku využívá i škvára a struska. Vzhledem k tomu, že jde o hrubozrnné materiály, jsou jejich zdrsňující vlastnosti lepší než u písku. Nejsou však příliš šetrné k automobilům.
Zdroj: ASPEN.PR s.r.o.
