Autor: Jan Horák, redakční úpravy: Jan Dittrich, Martina Prejdová
Rozhovor vznikl redakční úpravou strukturovaného rozhovoru, který slouží jako podklad pro analytickou část strategického plánu města Ostravy pod značkou fajnOVA.
Jan Žemla je od září 2012 ředitelem Janáčkovy filharmonie. Žije s rodinou v malé vesnici na okraji Drahanské vrchoviny kousek od Brna, už přes 10 let ale převážnou část týdne tráví v Ostravě. Do města ho přivedla pracovní příležitost, která pro něj byla výzvou. Nyní říká, že by Ostravu už jen tak neopustil.
Váš profesní život je spojen zejména s kulturou. Najde se v této oblasti, ale i v jiných oblastech Vašeho života něco, co Vám v Ostravě udělalo radost?
V poslední době mě nejvíce potěšilo otevření Městské galerie PLATO v prostorách bývalých jatek. Podle mě to je první zásadní krok, který naplňuje nastavenou strategii města – alespoň v oblasti kultury. Povedlo se zrekonstruovat památku a dát jí význam. Fandím Markovi Pokornému i celému jeho týmu – dělají svoji práci výborně. V kultuře mi dělá radost i Ostravské centrum nové hudby. Pozitivní změnu ale vnímám i v běžném společenském životě. Je tady o dost více služeb a míst, které by město takového formátu mělo mít. Například přibylo mnoho kaváren a podniků, které oživují veřejný prostor – ať už Pavilon na Černé louce nebo klub Dock u řeky. Za posledních pět let se v Ostravě udělalo strašně moc práce.
Dokážete říct, čím to je?
Lidé tady chtějí opravdu žít. Taky si myslím, že městu v jeho rozvoji zásadně pomáhají osobnosti, které ve svých ve svých aktivitách prokázaly kreativitu a odvahu, a to jak v politické, tak i kulturní branži.
Vidíte nějaké další příležitosti, které by bylo dobré v budoucnu využít?
Nejhorší jsou promarněné šance. Ostravě se v posledních letech dařilo tyto šance velmi dobře využívat. Jednou z takových je i kompletní rekonstrukce Domu kultury města Ostravy a přístavba koncertního sálu. K projektu mám přirozeně velmi blízko. Je to „vlna“, na které v posledních letech jedu. Projekt je pro mě důležitý i z uměleckého pohledu. Ale nově vzniklý komplex nebude jen o hudbě a Janáčkově filharmonii. Nabídne multifunkční využití pro každého Ostravana nebo turistu. Jako další příležitost vnímám brownfieldy, které město má. To je pro Ostravu vlastně paradoxně výhoda. V jiných městech vznikaly v minulosti budovy, které už nezboříte. V Ostravě teprve vznikat mohou. Ostrava se tak stala městem mnoha příležitostí.
Kde si myslíte, že má Ostrava naopak slabé stránky?
Ostrava je velmi rozhlehlá a někdy mám pocit, že si každá čtvrť žije sama pro sebe. Nedávno jsem na sociální síti jedné z městských částí viděl příspěvek, ve kterém se psalo: „Do naší vísky zavítal primátor.“ To samé se pak ukazuje i v běžném životě, kdy si tady každý žije tak trochu sám pro sebe. Chybí mi tady intenzivnější městský život. Přál bych si, aby více ožilo například centrum kolem Masarykova náměstí.
Čím Vás vlastně Ostrava zlákala a čím si Vás drží?
Pozice ředitele Janáčkovy filharmonie pro mě byla výzvou a tato výzva stále přetrvává. Moje aktuální mise je koncertní sál a rád bych tuto misi také dokončil. Cítím zde velkou uměleckou a pracovní svobodu. Nelákají mě ani nabídky, o kterých jsem si před pěti lety myslel, že mohou být moje budoucnost. Na rozdíl od jiných měst zde máme nastavenou strategii a spolupráce s vedením města je historicky dobrá. Zdejší primátoři kultuře a vzdělanosti dlouhodobě fandili. Nemuseli jsme jim vysvětlovat, k čemu je kultura dobrá a místo toho jsme mohli energii věnovat konstruktivním věcem.
Zůstaňme ještě na chvíli u Vaší mise, tedy koncertního sálu. Čím je pro Vás a taky pro Ostravu důležitý?
Pro mě, jako ředitele filharmonie, je rekonstrukce domu kultury a přístavba sálu nejen důležitá, ale nezbytná. Orchestr a také jeho posluchači potřebují kvalitní akustické podmínky a také adekvátní zázemí. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný – bývalé kino Vesmír, kde nyní JFO působí, je příliš malé a poptávku musíme uspokojovat reprízami, které generují větší náklady. Aula Gong je akusticky pro symfonické koncerty nevyhovující a pronájem velmi drahý. A tak bych mohl pokračovat dále. Nový koncertní sál nabídne akustiku, která nemá v Ostravě obdoby – postará se o ni renomovaná japonská společnost Nagata Acoustics v čele s Yasuhisu Toyotou. Když tohle někomu řeknete, tak to je jako kdybyste v automobilovém průmyslu řekli Pagani nebo Porsche. Je to naprostá jistota toho, že to bude dokonalé. Jména autora projektu, newyorského architekta Stevena Holla spolu s Y. Toyotou z Nagata Acoustics dostala Ostravu na kulturní mapu Evropy. Koncertní sál přitáhne do Ostravy světové hvězdy. Ty sice mohou hrát kdekoli, ale ve chvíli, kdy máte takový prostor, deklarujete tím, že je pro vás kultura priorita. Hvězda si řekne: „Je to sice malé město, ale když postavili tohle, myslí to vážně.“ Mnozí světoví umělci už mi kvůli sálu posílali dopisy a deklarovali zájem vystoupit. Věřím, že když se sál postaví, nastane tzv. Bilbao efekt (efekt zřízení kulturní instituce na rozvoj města Bilbao a region Baskicka, pozn. red.). Praha, která taky plánuje koncertní sál, kvůli němu musí přeložit metro i křižovatku. Nám to stačí „jen zrekonstruovat a postavit“ a získáme tím infrastrukturu pro velké evropské nebo americké orchestry. Klíčový je však význam pro samotnou Ostravu a její občany. Základ budoucí využitelnosti nově vzniklého komplexu vychází také z předchozího provozu Domu kultury města Ostravy – ten poskytuje kulturní a vzdělávací zázemí přes 60 let. Z důvodů zahájení přípravných prací byl před rokem DKMO uzavřen a dočasná ztráta prostor je citelná – pro kulturní a vzdělávací instituce, ale i pro širokou veřejnost. A právě ta si po dokončení rekonstrukce a stavby koncertního sálu přijde na své. Komplex svými prostory i obsahem bude přístupný opravdu všem.
Kdybyste byl na místě primátora dnes Vy, na čem byste stavěl budoucí prosperitu města?
Pro mě je zásadní kontinuální podpora kultury a vzdělání. Byl bych rád, aby tato podpora fungovala jako doposud či lépe a aby přetrvávala otevřenost města. Pro rozvoj vzdělání a kultury je také potřeba infrastruktura a s tím souvisí urbanistický rozvoj města, na to bych tedy kladl důraz.
