Evropa má silné výzkumné zázemí, technologické know-how i úspěšné firmy. Přesto čelí rostoucímu tlaku globální konkurence. Co brání podnikům více investovat, inovovat a růst? Na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, který se uskutečnil 6. října 2026 v Brně v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu, hledali odpovědi představitelé českého a evropského byznysu. Jejich společným poselstvím byla potřeba proměnit dlouhodobé strategie v konkrétní výsledky.
Budoucnost českého průmyslu není pouze otázkou nových technologií. Stále více ji ovlivňují také podmínky, ve kterých firmy podnikají, investují a rozvíjejí své zaměstnance. Právě na tyto souvislosti upozornil letošní Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR, který otevřel diskusi o konkurenceschopnosti české i evropské ekonomiky.
Setkání představitelů průmyslu, vlády a evropských institucí ukázalo, že samotné technologické inovace k dlouhodobému úspěchu nestačí. Firmy potřebují stabilní podnikatelské prostředí, dostupné energie, kvalifikované pracovníky a především možnost plánovat svůj rozvoj bez nadměrné administrativní zátěže.
Zástupci byznysu se shodovali především v jednom: Evropa už řadu problémů pojmenovala. Nyní je podle nich potřeba přejít od strategií a prohlášení ke konkrétním krokům.
Jan Rafaj: Firmy potřebují prostředí, ve kterém má smysl investovat
Jedním z hlavních hlasů letošního Sněmu byl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj, který upozornil na rostoucí rozdíl mezi požadavky kladenými na podniky a podmínkami, které jim stát a Evropská unie vytvářejí.
„Po firmách chceme, aby rychleji inovovaly a obstály ve světové konkurenci. Současně jim ale stát i Evropská unie přidávají další regulatorní a administrativní povinnosti, drahé energie, otevřený trh, v Česku navíc dlouhodobě oslabuje financování výzkumu a vývoje,“ Jan Rafaj.
Podle něj potřebuje český byznys především konkrétní výsledky a prostředí, ve kterém se vyplatí vyvíjet nové technologie, investovat a vyrábět.
„O úspěchu nerozhodne počet přijatých strategií a opatření, ale to, zda firmy skutečně pocítí jednodušší povolování, dostupnější energie, flexibilní trh práce a lepší podmínky pro investice, výzkum a inovace.“
Právě investiční aktivita podniků je přitom jedním z důležitých ukazatelů jejich důvěry v budoucí ekonomický vývoj. Rozhodování o nových výrobních kapacitách, technologických inovacích nebo rozšiřování podnikání vyžaduje dlouhodobou perspektivu.
Firmy proto potřebují nejen předvídatelné náklady, ale také jasná pravidla a fungující infrastrukturu.
Jan Rafaj současně ocenil některé kroky vlády v oblasti energetiky, stavební legislativy, podpory startupů, digitalizace a umělé inteligence. Zdůraznil však, že rozhodující bude jejich skutečný dopad na podnikatelskou praxi.
„O úspěchu nerozhodne počet přijatých strategií a opatření, ale to, zda firmy skutečně pocítí jednodušší povolování, dostupnější energie, flexibilní trh práce a lepší podmínky pro investice, výzkum a inovace,“ připomněl.
Milena Jabůrková: Méně pravidel, více prostoru pro podnikání
Významným tématem Sněmu byla také rostoucí administrativní zátěž evropských podniků.
Firmy dnes musí reagovat na stále širší soubor požadavků v oblasti environmentálního reportingu, kybernetické bezpečnosti, práce s daty, ekodesignu nebo využívání umělé inteligence.
Jednotlivá pravidla mohou sledovat důležité cíle, jejich souběh však podle představitelů průmyslu zvyšuje náklady a komplikuje každodenní fungování podniků.
Dopady přitom nepociťují pouze velké společnosti. Prostřednictvím dodavatelských řetězců se nové povinnosti často přenášejí také na malé a střední firmy.
Na tento problém upozornila Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„Evropa nemůže jednou rukou pravidla zjednodušovat a druhou přidávat nové povinnosti. Firmy nepotřebují další balíčky opatření nazvané zjednodušování. Potřebují, aby jejich celková regulatorní zátěž skutečně klesala,“ uvedla.
Evropská komise deklarovala záměr snížit administrativní zátěž o 25 % pro všechny podniky a o 35 % pro malé a střední firmy. Pro podnikatelské prostředí však bude zásadní, zda se tato ambice promítne také do skutečného snížení nákladů a administrativních povinností.
Z pohledu firem totiž nejde pouze o čas strávený vyplňováním dokumentů. Každá další povinnost vyžaduje pracovní kapacity, odborné znalosti a často také investice do nových systémů.
Pro menší podniky mohou tyto náklady představovat významnou překážku dalšího rozvoje.
Maciej Witucki: Evropa musí najít odvahu ke změnám
Evropský rozměr diskuse přinesl Maciej Witucki, prezident BusinessEurope, organizace zastupující evropský byznys na úrovni Evropské unie.
Ve svém vystoupení upozornil, že evropské firmy čelí rostoucím ekonomickým tlakům a stále náročnějšímu globálnímu prostředí.
Podle něj má Evropa předpoklady k tomu, aby svou konkurenceschopnost posílila. Musí však přijmout rozhodnutí, která podnikům skutečně usnadní fungování.
Mezi klíčové priority zařadil snížení regulatorní zátěže, dostupnější energie, posílení jednotného evropského trhu a pokračování ambiciózní obchodní politiky.
Připomněl také zkušenost Polska, kde podle jeho slov důsledné hospodářské reformy pomohly vytvořit nové příležitosti pro růst a investice.
Jeho vystoupení otevřelo širší otázku: Dokáže Evropa využít svůj ekonomický a technologický potenciál v prostředí, kde o investice a nové technologie soupeří s dalšími světovými ekonomikami?
Právě schopnost převádět výzkum a inovace do konkrétních produktů a úspěšných podnikatelských projektů patří mezi důležité předpoklady budoucího růstu.
Lidé a vzdělávání jako základ budoucí konkurenceschopnosti
Vedle investic a legislativy se diskuse zaměřila také na oblast, bez které se žádná technologická transformace neobejde – na lidi.
Průmyslové podniky dlouhodobě upozorňují na potřebu kvalifikovaných pracovníků a lepšího propojení vzdělávacího systému s praxí.
Digitalizace, automatizace a rozvoj umělé inteligence přitom postupně mění požadavky na jednotlivé profese.
Vedle odborných technických znalostí získávají na významu schopnost učit se nové věci, pracovat s moderními technologiemi a přizpůsobovat se změnám.
Svaz průmyslu proto zdůrazňuje potřebu rozvoje polytechnického vzdělávání, užší spolupráce škol a podniků i podpory celoživotního učení.
Pro firmy bude stále důležitější nejen získávat nové talenty, ale také systematicky rozvíjet schopnosti stávajících zaměstnanců.
Investice do vzdělávání tak nejsou pouze otázkou personální politiky. Stávají se součástí dlouhodobé podnikatelské strategie.
Inovace potřebují nejen nápady, ale také investice
Dalším významným tématem letošního Sněmu byla podpora výzkumu a vývoje.
Podle údajů prezentovaných Svazem průmyslu intenzita státního financování výzkumu a vývoje v České republice dlouhodobě klesá. V období let 2020 až 2027 má tento pokles dosáhnout 28 %.
Zástupci průmyslu proto upozorňují na potřebu stabilnější podpory aplikovaného výzkumu a lepšího propojení vědeckého prostředí s podnikatelskou praxí.
Česká republika má řadu technologicky vyspělých firem i kvalitních výzkumných pracovišť. Důležitou výzvou však zůstává schopnost proměňovat nové poznatky v produkty a služby, které obstojí na mezinárodních trzích.
Právě zde se propojuje role podnikatelů, výzkumníků, investorů a veřejných institucí.
Úspěšné inovace totiž nevznikají pouze v laboratořích. Potřebují také podnikatelskou odvahu, dostatek kapitálu a schopnost dostat nové řešení k zákazníkům.
Od vizí k činům. O budoucnosti českého byznysu se rozhoduje dnes
Letošní Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR ukázal, že budoucnost českého podnikání ovlivňuje řada vzájemně propojených faktorů.
Dostupnost energií, kvalita vzdělávání, podpora inovací, administrativní zátěž i podmínky pro investice mají přímý dopad na rozhodování firem.
Podle Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, potřebuje Česká republika především konkurenceschopné ceny energií, rychlejší investiční a povolovací procesy, moderní vzdělávání, flexibilní trh práce a prostředí podporující inovace.
Z evropského pohledu pak zůstává zásadní fungující jednotný trh, skutečné snížení regulatorní zátěže a rychlejší zavádění nových technologií.
Z diskusí letošního Sněmu tak vyplynulo jedno společné poselství: Konkurenceschopnost nelze zajistit pouze novými strategiemi. Rozhodující bude, zda se podaří vytvořit prostředí, ve kterém budou firmy ochotné investovat, inovovat a dlouhodobě růst.
Pro český byznys to znamená nejen reagovat na současné výzvy, ale také hledat nové příležitosti a připravovat se na budoucnost, v níž budou stále větší roli hrát technologie, znalosti a schopnost přizpůsobovat se změnám.
Zdroj: TZ Svaz průmyslu a dopravy ČR
