Data a AI pomáhají městům lépe se připravit na povodně

Jak mohou data, digitální modely a umělá inteligence pomoci městům lépe čelit povodním a dalším extrémům počasí? Právě tomuto tématu se věnoval kulatý stůl společnosti Veolia v rámci Climate Week Prague, který propojil odborníky z akademické, veřejné i soukromé sféry. Diskuse se zaměřila na využívání dat v Praze, digitální dvojčata a AI v zahraničí i na řešení, která už prošla praktickou zkouškou v Česku. Patří mezi ně Protipovodňový informační systém vyvinutý pro Středočeské vodárny, který se osvědčil během povodní v roce 2024. Získané zkušenosti nyní otevírají možnost jeho využití také v dalších městech a obcích při ochraně obyvatel, veřejných budov a infrastruktury.

Povodně v letech 1997, 2002 a 2024 ukázaly, že rozsah škod nezávisí jen na síle samotného přírodního živlu. Důležitou roli hrají také kvalita předpovědí, množství dostupných dat a rychlost následné reakce. Na význam stále přesnějších modelů upozornil meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák: „Úspěšná předpověď povodní v roce 2024 nebyla náhoda. Byla výsledkem dlouhodobého výzkumu, přesnějších modelů, většího množství dat a práce meteorologů.“

„Virtuální model využívá při hospodaření s vodou a odpady, plánování dopravy i posuzování nové výstavby. Při povodních může například ukázat, které ulice se zaplaví nebo zda kanalizace očekávaný objem vody zvládne,“

Protipovodňový systém převádí data do konkrétních kroků

Ani kvalitní předpověď sama o sobě nestačí. Důležité je dostupné informace rychle vyhodnotit a převést je do konkrétních opatření. Právě v tomto směru se při povodních v roce 2024 osvědčil Protipovodňový informační systém (PIS), který Veolia vytvořila pro Středočeské vodárny. V jejich provozu pomohl chránit spravovaný majetek a současně zajistit bezpečný průběh zásahů.

„PIS propojuje údaje o očekávaném vývoji hladiny, ohrožených objektech, dostupném vybavení a potřebných opatřeních. Dispečer tak rychle zjistí, kterým místům hrozí zaplavení, která zařízení lze včas demontovat a zachránit i jaké konkrétní kroky je nutné provést. Připravené postupy lze navíc vytisknout, takže podle nich mohou pracovníci postupovat i při výpadku elektřiny nebo informačních systémů,“ uvedl Bohdan Soukup, technický ředitel Středočeských vodáren a zástupce technického ředitele skupiny Veolia.

Veolia nyní tento systém zavádí také ve své energetické divizi v Moravskoslezském kraji. Dosavadní zkušenosti zároveň ukazují možnosti jeho širšího využití ve spolupráci s městy a obcemi.

„Ve veřejném sektoru by PIS mohl vedle technické infrastruktury zahrnovat také školy, úřady nebo domovy seniorů, pomáhat by mohl s řešením priorit, se zohledněním potřeb zvlášť zranitelných obyvatel. Rádi bychom proto spustili pilotní projekt s některou ze samospráv a systém společně nastavili podle potřeb konkrétního území. Úspěšný pilot by se pak mohl stát referencí pro další města a obce,“ uvedl Soukup.

Praha rozvíjí vlastní datové nástroje

Debata se následně zaměřila také na způsob, jakým s daty při ochraně před povodněmi a přívalovými dešti pracuje Praha. Opatření hlavního města a připravované projekty představila Tereza Líbová, vedoucí oddělení environmentálních projektů Magistrátu hlavního města Prahy.

Po ničivé povodni v roce 2002 vybudovala Praha systém mobilních protipovodňových bariér a začala využívat digitální nástroje pro koordinaci jejich instalace. Město má zároveň k dispozici rozsáhlé množství dat a digitální model terénu.

V současnosti Praha připravuje studii proveditelnosti, jejímž úkolem je určit prioritní území pro srážkoodtokové modely. Ty mohou ukázat, kde se při přívalových deštích bude voda hromadit, kudy poteče ulicemi a na kterých místech ji lze odvést nebo zadržet. Současně město investuje do modrozelené infrastruktury. Během posledních pěti let podpořilo související projekty městských částí částkou 605 milionů korun.

Do budoucna metropole uvažuje rovněž o vytvoření digitálního dvojčete, které by dokázalo propojit dostupná data a umožnilo testovat různé scénáře. Mohlo by tak pomáhat předcházet negativním dopadům klimatických změn nebo je zmírňovat, ale také sloužit při plánování infrastruktury či nové výstavby. Zatímco Praha je zatím ve fázi prvních úvah, v některých zahraničních městech už podobné modely fungují v praxi.

Singapur modeluje celé město, Google předpovídá záplavy

Mezi nejpokročilejší příklady patří Singapur, který vytvořil digitální dvojče celého městského státu. „Virtuální model využívá při hospodaření s vodou a odpady, plánování dopravy i posuzování nové výstavby. Při povodních může například ukázat, které ulice se zaplaví nebo zda kanalizace očekávaný objem vody zvládne,“ uvedl Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence.

Další možnosti využití moderních technologií ukazuje společnost Google, která v některých částech Spojených států dokáže předpovídat záplavy až se sedmidenním předstihem. Pomocí satelitních dat a umělé inteligence zároveň odhaluje vznikající požáry.

Potenciálu umělé inteligence se během setkání věnoval také zahraniční host Philippe Aghion, nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2025. Podle něj může AI přispět k úsporám energie, efektivnějšímu řízení zdrojů a usnadnit firmám přechod k čistším technologiím. Její možnosti proto hodnotí optimisticky, zároveň ale upozorňuje, že jejich skutečné využití bude vyžadovat aktivní úsilí.

Soňa Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky, doplnila technologický pohled o význam přírodních procesů, které technologie samy nahradit nedokážou. Pozornost je podle ní potřeba dál věnovat obnově přirozených funkcí přírody, například schopnosti půdy zadržovat vodu. Umělá inteligence a další modely přitom mohou být jedním z nástrojů, které v tomto úsilí pomohou.

Zdroj: TZ skupiny VEOLIA