Obnova lesů dnes není jen otázkou přírody. Je to otázka lidí. Na Velkém Javorníku v Beskydech během dvou dnů přibylo více než 2 300 nových stromků. Jedle, modříny, borovice i buky. Na první pohled další komunitní akce. Ve skutečnosti ale mnohem víc – praktická ukázka toho, kdo bude jednou o české lesy pečovat.
Nestačí mluvit o přírodě. Musí se zažít
V pátek dorazilo do terénu 120 studentů ze středních a základních škol. V sobotu se přidala veřejnost. Společně během víkendu vysadili tisíce stromků, které mají v budoucnu obnovit krajinu oslabenou klimatickými změnami i kůrovcovou kalamitou.
„Když se mladí lidé dostanou ven a sami si něco vyzkoušejí, má to úplně jiný dopad než jakákoli teorie,“ říká radní Moravskoslezského kraje pro životní prostředí a zemědělství Pavel Staněk.
A právě to se na Javorníku potvrdilo. Sázení nebylo povinností, ale zkušeností, která vytváří vztah k místu i k přírodě.
Les jako práce, ne kulisa
Součástí akce nebyla jen samotná výsadba. Návštěvníci mohli nahlédnout i do práce lesníků – od praktických pomůcek až po vysvětlení, jak funguje lesní hospodářství a proč je obnova lesa dlouhodobý proces.
To je důležitý moment. Les dnes není samozřejmost. Je to systém, který vyžaduje plánování, péči a lidskou práci. Bez ní by se obnova krajiny výrazně zpomalila.
Dlouhodobý projekt, který dává smysl
POSITIV jako partner akce vnímá podobné iniciativy jako klíčové pro budoucnost regionů. Nejde jen o počet vysazených stromů, ale o to, že se do obnovy krajiny zapojují lidé napříč generacemi – právě takové momenty formují vztah k místu, kde žijeme. Akce Stromy pro Javorník se koná od roku 2021 a za tu dobu se podařilo vysadit už více než 20 tisíc stromků, přičemž její skutečný význam spočívá v propojování veřejnosti, škol i odborníků a ve vytváření něčeho, co se nedá nařídit – vztahu ke krajině, který bude v následujících letech rozhodovat o tom, jak budou české lesy vypadat.
Zdroj: TZ Moravskoslezského kraje
