Sportovní byznys byl pro ni původně náhodou. Dnes v něm našla prostor, kde může spojit sport a vášeň pro obchod s budováním vztahů. „Není to produkt, který lidé nutně potřebují, ale něco, co si přejí zažít. A v takovém prostředí se vztahy navazují mnohem přirozeněji než třeba při schůzce ve firmě,“ říká Aneta Čecháčková, která svou profesní dráhu začala u fotbalového Baníku a dnes buduje obchodní zázemí hokejového klubu HC VÍTKOVICE RIDERA. V rozhovoru mluví o trpělivosti, profesní loajalitě i o tom, proč je důležité neustále růst.
Od studií až k řízení VIP prostoru Baníku Ostrava
Jak jste se dostala k pozici pro klíčové klienty u FC Baník Ostrava
Ačkoli jsem vystudovala sociální práci, už během studia jsem cítila, že mě víc láká obchod a podnikání. Vždycky mě bavila práce s lidmi – hlavně budování vztahů a spolupráce. Rodina mě vždy vedla tímto směrem.
Během studií jsem si prošla různými brigádami – od administrativy přes personalistiku až po práci hostesky. Od svých dvanácti let jsem chodila pravidelně na brigády.
K Baníku jsem se dostala náhodou – známá mě oslovila, jestli nevezmu jednu směnu jako hosteska na zápase. Nechtělo se mi, měla jsem toho hodně a blížily se státnice. Nakonec jsem souhlasila – říkala jsem si, že VIP prostor může být zajímavá příležitost k navázání kontaktů.
Z jedné zápasové brigády se stala dlouhodobá externí spolupráce. Postupně jsem se vypracovala na supervizora hostesek a jednoho VIP prostoru, což byl vlastně poloviční úvazek. Netušila jsem, že z toho může být ještě něco víc. Ale tehdejší obchodní ředitel Martin Rak mi nabídl plný úvazek na pozici obchodního manažera. Ocenil, že jsem byla samostatná a schopná spoustu věcí vyřešit při utkání za něj. Při atraktivním utkání jsme se starali ve VIP prostorách až o 700 hostů.
Z fotbalového prostředí do hokeje: cesta, která dávala smysl
Vaše kariéra začala ve fotbalovém prostředí. Co vás přivedlo k hokeji?Martin Rak dostal nabídku výkonného ředitele STES, a.s., marketingové společnosti Fotbalové asociace a mě doporučil místo sebe. Vedla jsem celý obchodní úsek – s přímou odpovědností jen vůči výkonnému řediteli a majiteli klubu. Byla to velká zkušenost, ale chyběl mi profesní partner, vedle kterého bych mohla profesně růst. V pětadvaceti letech jsem ještě neměla ty zkušenosti a kontakty.
Proto, když se tvořilo nové obchodní a eventové oddělení STES, a.s., přesunula jsem se do Prahy.
Po skončení této pražské etapy jsem se vrátila zpět – tentokrát do hokeje. V HC VÍTKOVICE RIDERA se tvořil nový obchodní tým – pro mne to bylo známé ostravské prostředí.
Jak obstát jako žena v prostředí sportovního byznysu
Setkala jste se někdy s předsudky jako žena ve sportovním prostředí?Hlavně na začátku. Muži nejsou zvyklí jednat o byznysu se ženami, obzvlášť ve sportu. Dostat se do pozice, kdy mě vnímají jako respektovanou manažerku, nebylo jednoduché. Bylo potřeba mít sebevědomí a jít s vlastní vizí i mezi zkušené podnikatele.
Fotbalové, a dnes i hokejové prostředí pro mne byly nové. Vnímám sport jako cestu k byznysu. Snažím se partnerům ukázat, proč do něj investovat.
Nejtěžší období? Změna, tlak a hledání rovnováhy
Bylo pro vás něco vyloženě nejtěžší? Nějaké krizové období?Nejnáročnější pro mne byla asi změna spojená s přesunem do Prahy. Přišlo toho moc najednou – nové prostředí, nová práce, velká zodpovědnost, a chybělo mi zázemí. Projekty jako Český dům v rámci Mistrovství Evropy v Německu, ženská reprezentace či liga žen, byly obrovskou zkušeností pod velkým tlakem. Reprezentační prostředí funguje jinak než klub, a orientovat se rychle nebylo snadné. Jsem perfekcionistka, a věděla jsem, že s větším množstvím času bych některé věci zvládla lépe.
Zároveň jsem se učila, že v obchodě je klíčová trpělivost. Každý partner je jiný, každé jednání má jiný vývoj. Já jsem člověk, který chce mít výsledky hned – ale díky těmto zkušenostem jsem pochopila, že všechno má svůj čas.
Vytrvat a nenechat se odradit: rada ženám, které chtějí prorazit
A co byste poradila ženám, které chtějí vstoupit do sportovního byznysu nebo jiné manažerské pozice?
Hlavně to nevzdat. Začátky nejsou snadné – sama jsem si prošla slzami, pochybnostmi. Lidé komentují, když jste žena v mužském prostředí. Já jsem si to brala k srdci, ale naučila jsem se, že když vytrváte, dostaví se výsledky, které přesvědčí okolí.
Hokejový klub jako rodina a vize, které posouvají tým dál
Jak náročné bylo adaptovat se na hokejové prostředí po zkušenosti s fotbalem a reprezentací?
Upřímně? Tak velký rozdíl to nebyl. Klubové prostředí v hokeji je velmi podobné tomu fotbalovému. Mnohem větší kontrast jsem vnímala až u reprezentace – tam nejde o jeden tým, ale o celou škálu projektů: mužský i ženský fotbal, MOL cup, mládežnické turnaje, liga žen, futsal, beach soccer nebo třeba projekty jako Náš fotbal živě či Chci pískat. Je to komplexnější a náročnější na koordinaci.
V klubu je to přehlednější – víte, kdo jsou vaši partneři, pracujete s nimi dlouhodobě, během celé sezony budujete vztahy. A navíc – tady v HC VÍTKOVICE RIDERA je to rodinné prostředí. Jsme malý tým, víme, co kdo dělá, máme k sobě blízko. Právě tohle jsem v reprezentaci postrádala.
Hokejový klub jako rodina a vize, které posouvají tým dál
Máte nějaké vize – ať už v rámci klubu, nebo osobní? Kam byste se chtěla dál posunout?
Nemám přesně definovaný cíl, ale chci zůstat v oboru a dál se zlepšovat – jak v obchodě, tak v marketingu. Jsem na sebe přísná, takže se neustále snažím posouvat. Chci rozšířit své portfolio partnerů, navázat nové kontakty, získat širší rozhled.
Co se týče hokejového klubu HC VÍTKOVICE RIDERA, přála bych si, aby náš klub dál rostl. Chceme rozšiřovat síť partnerů, být víc vidět a přilákat nové fanoušky – hlavně rodiny. Aby návštěva hokeje nebyla jen o výsledku, ale o tom, že si řeknete: „Půjdeme s rodinou na hokej.“ Stejně přirozeně, jako když si řeknete, že dnes půjdete do zoo.
Ráda bych postupně nastavila i nové marketingové prvky – třeba vlastní kolekci oblečení, merchandising, podobně jako jsme to dělali v minulosti. Věřím, že máme potenciál a chuť to posunout dál.
Odpočinek neznám, dobíjím se během pohybu
Máte vůbec prostor pro odpočinek? Kde dobíjíte baterky?
Odpočívat neumím, to mi rodina často připomíná. Jsem pořád na telefonu, práci si nosím i domů. Hokej je časově náročný, někdy hrajete tři domácí utkání v týdnu. Ale šla jsem do toho vědomě – baví mě to.
Když už potřebuji vypnout, jdu si zaběhat. To je chvíle, kdy si opravdu vyčistím hlavu. Jinak mi i na dovolené běží v hlavě, co zlepšit. Mám profesní deformaci – i na loga a reklamy se dívám jinýma očima.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor je součástí magazínu POSITIV Woman 2025.
Mgr. Aneta Čecháčková pochází z Ostravy, kde také vystudovala sociální práci na Ostravské univerzitě. Už během studií ji to však táhlo k obchodu a podnikání. Svou profesní dráhu začala ve sportovním prostředí u FC Baník Ostrava, přes fotbalovou reprezentaci a další projekty u FAČR se dostala zpět domů, kde působí jako obchodní manažer hokejového klubu HC VÍTKOVICE RIDERA.
