Když v roce 2023 postoupil projekt konverze historických ostravských jatek do finále prestižní mezinárodní architektonické soutěže Cena Miese van der Rohe, vyvolalo to značnou mediální pozornost. Aby ne, žádné české stavbě se dosud nic takového nepovedlo. Náměstkyně ostravského primátora pro strategický rozvoj a kulturu Lucie Baránková Vilamová tvrdí, že nejde o nahodilost. Ostrava má aktuálně zrealizováno, rozestavěno nebo naplánováno nemalé množství projektů, které její pozici na architektonické mapě Evropy potvrdí a v budoucnu ještě zvýrazní.
Ostrava se teď mění bezmála na každém kroku. Proč město věnuje takovou pozornost právě architektonickému rozvoji?
Věříme, že sázka na zajímavou, účelnou a originální architekturu patří mezi zásadní klíče k rozvoji Ostravy. Samozřejmě jsme si vědomi, že se musí jednat o stavby, které zaujmou, budou se líbit a obsáhnou v sobě jakousi nadčasovost a přidanou hodnotu. Proto pravidelně vyhlašujeme architektonické, urbanistické a další soutěže, jejichž prostřednictvím docházíme k nejlepším možným řešením. Zapojujeme nejen odborníky, jako jsou architekti, urbanisté, případně dopravní specialisté, ale také investory a nadšence z řad laické veřejnosti, které zajímá proměna míst, vedle kterých mnohdy vyrůstali.
O tom, že jdeme správnou cestou, svědčí jak různá ocenění z architektonických soutěží, tak skutečnost, že se do vypsaných soutěží hlásí skutečně zvučná
jména, ať už domácí, nebo zahraniční. Jen dva příklady za všechny – projekt koncertní haly vypracoval věhlasný newyorský architekt Steven Holl, takzvaný ostravský mrakodrap v Ostrčilově ulici pak bude rekonstruován podle návrhu neméně známé Evy Jiřičné.
Ráda bych v této souvislosti poukázala na to, že naše architektonické úsilí má široký záběr. Dotýká se jak staveb s kulturním a společenským využitím, tak bytových rezidencí, sportovních hal a stadionů, historických či jiných pamětihodností a mnoha dalších.
Jaký posun v tomto směru bude znamenat stávající rok 2025?
Už byly započaty práce na některých stavbách – z těch nejdůležitějších bych uvedla výše zmíněnou koncertní halu. Ta byla mimochodem největší architektonickou soutěží v novodobé ostravské historii. Pokračují také zásadní
architektonické soutěže.
Významný projekt představuje urbanisticko-architektonická soutěž Žofinka, který povede ke vzniku zcela nové městské čtvrti mezi historickým centrem a Novou Karolinou, jakož i Dolními Vítkovicemi, tedy rozvojovými oblastmi. To je samozřejmě běh na velmi dlouhou trať.
Z probíhajících soutěží určitě stojí za zmínku také projekt Domu městských
služeb. Připravujeme soutěž na proměnu území poblíž nádraží Ostrava-Stodolní a prodloužené komunikace Místecká. Zahrnuje to také prostranství u haly
Tatran, bývalého Bauhausu a přilehlého parkoviště. Vítěz soutěže musí přijít s řešením nové městské struktury, odpovídající významu centra Ostravy.
Momentálně asi nejsledovanější architektonickou soutěží jsou v Ostravě „Nové Bazaly“, kdy chceme zajistit návrat fotbalového Baníku tam, kde zažil největší úspěchy. Nový stadion bude splňovat nejpřísnější současné mezinárodní standardy a zároveň se stane naší další architektonickou dominantou. Velmi nás těší soutěžní účast skutečně renomovaných ateliérů.
Na chvíli odbočme k architektuře „v malém“. Ostravský veřejný prostor je prý plný nápadů samotných obyvatel města…
Máte pravdu. Už sedmým rokem u nás funguje dotační program Tvoříme prostor, a to pod značkou fajnOVA. V jeho rámci město přímo vyzývá občany, aby přicházeli s vlastními nápady, jak zkvalitnit, zkrášlit nebo jakkoliv
takzvaně vylepšit své okolí. Pokud jejich návrhy uspějí před odbornou komisí, město přispěje na vlastní realizaci částkou až do maximální výše půl milionu korun. Uznejte, že za to už se dá leccos pořídit!
My jsme nadšeni, že projekt Tvoříme prostor se ihned setkal se zájmem a odezvou místních. Za dobu jeho trvání už díky němu vyrostla spousta hřišť, parčíků, zahrádek i předzahrádek, grilovacích altánků a mnoha dalších míst, která propojují generace, obnovují sousedské vztahy a zkrátka dělají komunitu komunitou. To samé platí o úpravách domovních vnitrobloků a prostor před domy.
O dotaci mohou přitom žádat jak jednotlivé fyzické osoby, tak nepodnikající a nestátní neziskové organizace, bytová družstva i společenství vlastníků jednotek.
Závěrem trochu vizionářství… Směřují ambice vedení města tak daleko, že by se Ostrava jednou mohla stát „architektonickým salonem republiky“?
To se přece už do značné míry děje! Nenajdete jiné české město, které by bodovalo v Ceně Miese van der Rohe. Naše architektonické soutěže přitahují pozornost špičkových ateliérů, a tím pádem i zajímavých investorů. Ostrava se dnes již stává laboratoří moderní architektury, urbanismu a designu.
Neměli bychom zapomínat, že rovněž díky tomu je inspirativní a inspirující
metropolí. Nerada nadužívám velká slova, nicméně myslím si, že směřujeme k tomu, aby architektonická nápaditost, jedinečnost a neotřelost Ostravy pevně zakořenily v její identitě. Aby v budoucnosti – doufám, že blízké budoucnosti – byla architektonická přitažlivost chápána jako neodmyslitelná součást města. Podobně jako vnímáme například ten fotbalový Baník. Čímž se opět dostáváme k Novým Bazalům a kruh se nám hezky symbolicky uzavírá.
Děkuji za rozhovor.
Nenechte si ujít další zajímavé příběhy. 📖 Nové číslo POSITIV Business & Style 1/2025 si přečtěte zde.
