Profesor Abass Alavi, mezinárodně uznávaný odborník na nukleární medicínu, zavítal koncem června do FN Ostrava. Tento zakladatel pozitronové emisní tomografie, tedy zobrazovací metody známé pod zkratkou PET, zde pro zdravotníky připravil přednášku o její historii.
Profesor Alavi je významný vědec íránského původu, který v roce 1966 emigroval do Spojených států amerických. Celý svůj život zasvětil nukleární medicíně a patřil ke skupině, která jako první na světě použila 18F-fluorodeoxyglukózu k zobrazení metabolismu u člověka. Výzkumem v oblasti PET významně ovlivnil diagnózu řady onemocnění. Na Pensylvánské univerzitě se stal průkopníkem klinického využití této metody.
I když je mu více než osmdesát let, stále srší energií a elánem. „Je důležité komunikovat s mladými lidmi a přivádět je k nukleární medicíně. Myslím si, že PET je zobrazovací metodou číslo jedna. Budoucnost vidím v PET/CT a PET/MRI (magnetická rezonance), ne v osamocené modalitě CT, MRI nebo PET,“ řekl profesor Alavi a dodal: „Mladí lidé v medicíně by se měli zajímat o molekulární zobrazení. A je i na nás, kteří si už určitou cestou ve vědě prošli, aby jim to ukázali. Cílem by mělo být hledat nemoc v počátku, kdy je změna ještě na molekulární úrovni a jde ji tak efektivně léčit.“
Profesora dle jeho slov nasměrovala k medicíně matka: „Když mi byly čtyři roky, zemřel mi otec na komplikace gangrény dolní končetiny. A i když jsem byl dobrý v matematice a mohl jsem studovat technickou školu, matka ze mě chtěla mít lékaře, abych mohl pomáhat lidem.“ Proto v Íránu začal studovat medicínu. Zajímala ho fyzika, chemie, matematika a chtěl léčit zápal plic nebo Alzheimerovu nemoc, chyběla mu ale věda. Proto se rozhodl přestěhovat do USA. „Byl jsem první, kdo provedl zobrazení metabolismu cukru v organismu, a tím dal základ nejdůležitější zobrazovací metodě – PET. Jsme teď schopni označit řadu molekul v těle, máme přes dva tisíce sloučenin, díky kterým můžeme zobrazit Alzheimerovu nemoc, aterosklerózu, nádory nebo záněty,“ vysvětlil profesor Alavi a na závěr dodal: „Díky molekulárnímu zobrazení můžeme vidět řadu stavů dříve, než je tomu u jiných zobrazovacích metod. Považuji to za revoluci, podobně jako tomu bylo u objevu rentgenových paprsků. Nemám z toho radost jen já. Vím, že v nebi to potěšilo i duši mého otce. Matka si myslela, že jako lékař budu denně řešit obtíže desítek lidí. Mé objevy ale ve výsledku ročně po celém světě pomáhají milionům pacientů.“
Zdroj: fno.cz
