V exkluzivním rozhovoru s generálním ředitelem Českých drah, panem Krapincem, se dozvíte o rekordním tempu modernizace vozového parku. Nové soupravy ComfortJet, inovativní technologie a klíčoví partneři – to vše přináší nové standardy v železniční dopravě. Jaké další změny můžeme očekávat, jaké technologie jsou klíčové pro budoucnost a jak se České dráhy staví k ekologickým výzvám? Přečtěte si podrobnosti v našem rozhovoru.
Chlubíte se rekordním tempem modernizace vašeho vozového parku, příkladem je nejmodernější tuzemský vlak ComfortJet, který by se měl na železnici pohybovat v období před létem, v čem je technicky výjimečný?
Soupravy ComfortJet patří do rodiny vlaků Viaggio Comfort společnosti Siemens a nyní ve spojení s lokomotivami Siemens Vectron jsou nabízeny také jako Vectrain. My jsme v podstatě první na světě, kdo toto řešení v provedení Vectrain uvádí do pravidelného provozu. Uvedené řešení spojuje určité výhody klasických souprav a vysokorychlostních vlaků. Ucelená jednotka pro přepravu cestujících je pevně spojená a vybavená tlakotěsnými mezivozovými přechody. To snižuje prašnost, hlučnost a zároveň zajišťuje v podstatě bezbariérový průchod po celé délce vlaku. Umístění pohonu do lokomotivy snižuje hlučnost a vibrace v jednotlivých vozech a v případě závady lokomotivy, která je podstatně složitější než souprava vozů a statisticky je tedy větší riziko, že ji bude třeba kvůli opravě odstavit, stačí hnací jednotku odpojit, připojit jinou a celý vlak může dál fungovat. ComfortJety jsou vybaveny i dalšími inovativními technologiemi. Zmínil bych například jedinečné řešení oken, která umožní snazší průchod signálu mobilních telefonů do soupravy, a to samozřejmě při zachování tepelně-izolačních vlastností skel. Tlakotěsnost odbourávající nepříjemné tlakové rázy při míjení vlaků nebo při jízdě tunely. Vlaky jsou konstruované pro provoz maximální rychlostí 230 km/h a mohou jezdit také na vysokorychlostních tratích. Do provozu ComfortJety nasadíme poprvé na vybrané spoje na lince Praha – Bohumín a následně Bohumín – Praha – Františkovy Lázně. Jednotky budou prozatím v dočasném řazení bez řídicího a restauračního vozu. Bez možnosti občerstvení ale cestující nebudou. Restaurační vůz bude k soupravám připojen a půjde o vůz klasické stavby ze stávajícího parku Českých drah.
Vozový park ČD se neustále inovuje, na jaké další soupravy se můžeme těšit? A co konkrétně přinesou cestujícím?
Aktuálně probíhá revoluční obnova vozidlového parku Českých drah. Na regionální linky nasazujeme nové elektrické vlaky RegioPanter a RegioFox, v dálkové dopravě to budou již zmiňované ComfortJety. Pro představu, v loňské dekádě bylo nasazeno do provozu asi 170 nových vlaků, zatímco pouze v letošním roce chystáme zprovoznit zhruba 140 elektrických, motorových a netrakčních jednotek a elektrických lokomotiv. Když všechna nová vozidla přepočteme na jednotlivé sedačky, celkem našim zákazníkům nabídneme v nových komfortních vlacích více než 22 tisíc míst. Všechny jsou bezbariérové a ve výbavě už mají standardně klimatizaci, palubní Wi-Fi síť nebo zásuvky a USB pro dobíjení mobilů nebo notebooků.
Jakým směrem se ubírá trend modernizace vlakových souprav? Jaké klíčové parametry sledujete?
Moderní, do provozu uváděná vozidla musí splňovat řadu podmínek a nejnovějších norem. Jedná se například o bezpečnost, emise, náklady na životní cyklus, komfort cestujících, přístupnost. Důležité jsou také parametry jako výkon, hmotnost a maximální rychlost, které podmiňují např. dynamiku jízdy a dosažení potřebných cestovních časů na jednotlivých linkách. Pokud mám zmínit některé ze současných trendů a vybavení vlaků, pak je to např. u elektrických vlaků rekuperace, která snižuje energetickou náročnost a uhlíkovou stopu v železničním provozu. V oblasti pasivní a aktivní bezpečnosti je to splnění evropských norem TSI v samotné konstrukci vlaku, která musí ochránit strojvedoucího a cestující při střetu s překážkou na trati do stanovené rychlosti, a vybavení vlaků evropským zabezpečovacím systémem ETCS. Pokud jde o rychlost vlaků, pak standardem pro neelektrizované tratě je dnes 120 km/h a u elektrizovaných tratí v případě regionálních a příměstských vlaků 160 km/h a v dálkové dopravě na klasické infrastruktuře 200 až 230 km/h. Z pohledu cestujících je dnes standardním vybavením klimatizace, audiovizuální informační systémy, komfortní vybavení pro cestující s handicapem, jako jsou např. haptické prvky pro nevidomé nebo nízkopodlažnost pro osoby na vozíku a další cestující s omezenou možností pohybu. Standardním vybavením vlaků je dnes palubní Wi-Fi síť nebo možnost dobíjet nejen cestovní elektroniku ale např. také invalidní vozíky nebo elektrokola. Z pohledu provozovatele je velmi důležitá také lhůta pro provádění periodických oprav. Čím jsou lhůty delší, tím efektivnější je provoz. Třeba starší typ rychlíkových vozů musí do dílen na revize po ujetí půl milionu kilometrů, zatímco moderní InterJet musí do dílen až po ujetí 1,2 milionu kilometrů.
Můžete nastínit, kdo jsou vaší klíčoví partneři v oblasti inovování vozového parku?
Všechny naše dodavatele vybíráme v otevřených mezinárodních tendrech. Díky tomu jsou nové vlaky vyráběné firmami v několika zemích. Elektrické jednotky RegioPanter dodává domácí Škoda Group. Ta se spolu se Siemens Mobility podílí také na výrobě ComfortJetu. Jednotlivé části jsou tak vyráběny např. v Grazu, ve Vídni, Mnichově a v Ostravě. V mnichovském závodě Siemens Mobility se vyrábí také lokomotivy Vectron. Motorové jednotky RegioFox pak dodává společnost Pesa z polské Bydhošti.
Které technologie považujete za zásadní pro budoucí rozvoj vaší společnosti, zejména s ohledem na plány na vybudování vysokorychlostní železnice?
V případě technologií budoucnosti je v podstatě jedno, zda jde o vysokorychlostní dopravu nebo regionální vlak. V obou případech jde v zásadě o stejné technologie a rozdíly jsou jen v určitých parametrech, které souvisejí např. s dosahovanými rychlostmi nebo kilometrickým proběhem. Budoucnost železnice je jednoznačně spojena s digitalizací, IT technologiemi a využitím AI. Týká se to např. diagnostiky závad a zabezpečení jízdy vlaku. Testují se a vyvíjí i různé typy automatických provozů až po zcela autonomní provozy. Digitální technologie ovlivňují také servis pro zákazníky, např. prodej jízdenek. Nyní prodáváme zhruba 60 % jízdních dokladů elektronicky, v některých segmentech je to ještě víc. Třeba v mezinárodní dopravě je to dokonce 80 %.
Podnikáte nějaké kroky v oblasti udržitelnosti a ekologického provozu?
To je pro nás určitě velké a důležité téma. Je to právě železnice, která je považována za nejekologičtější druh dopravy. Veřejnost určitě zaregistrovala naši aktuální marketingovou kampaň, která je zaměřená právě na ekologické cestování vlakem. Vymysleli ji mladí lidé, kteří se účastnili národního kola soutěže Creative Express. Kampaň s nosným heslem „Myslete na sebe, na planetu za vás myslíme my“ je výsledkem cesty vítězného týmu ve vlaku mezi Prahou a Bratislavou. Železnice je nejudržitelnější způsob hromadné dopravy, a to nejen při přepravě lidí, ale i nákladů. V příštích letech proto chceme pokračovat v podstatném snižování emisí skleníkových plynů. To je možné díky nasazování nových moderních a úsporných vlaků, pořízení bateriových jednotek nebo vlaků s možností rekuperace elektrické energie. Například v loňském roce vyrobily naše vlaky při brzdění nebo při jízdě po spádu přes 40 000 MWh elektřiny, které vrátily zpět do elektrické sítě pro další spotřebu. První bateriové vlaky začnou jezdit už na konci letošního roku v Moravskoslezském kraji. U dieselových vlaků je pak řešením využití nejnovější verze ekologických paliv HVO. Ve hře jsou také vodíkové vlaky, uvidíme, jak bude jejich vývoj pokračovat v příštích letech a zda se objeví i na tratích u nás.
Jaké výzvy přináší implementace nových technologií ve velké organizaci, jako jsou České dráhy?
Nové technologie mohou významně zvýšit efektivitu společnosti, snížit náklady a přilákat nové zákazníky díky zlepšení služeb. Řadě lidí ulehčí práci. Proto je velmi důležité všechny zaměstnance bez ohledu na věk, profesi a vzdělání motivovat k využívání nových technologií v jejich oborech. V případě Českých drah je to náročnější, protože zde máme nejen směnný provoz, ale působíme na celém území republiky od Aše po Mosty u Jablunkova. Nemáme jednu továrnu, kde můžeme zaměstnance snadno zaškolit a vést na jediném místě.
Máte nějaké další inovační projekty, na kterých v současnosti pracujete?
Jak už jsem uvedl, oblastí, ve kterých působí naši zaměstnanci, je celá řada, a proto máme množství různě rozsáhlých inovací a moderních technologií v mnoha oborech. Týkají se kolejových vozidel, jejich údržby a oprav, IT technologií, zákaznického servisu. Už několik let např. využíváme 3D tisk, a to konkrétně při údržbě železničních vozidel, kdy si sami tiskneme menší plastové díly. Ušetříme tím nejen čas, ale i peníze. To platí i pro pilotní projekt digitalizace procesu údržby kolejových vozidel, který jsme spustili letos. Je založený na sledování a řízení údržby a servisu vozidel prostřednictvím technologie QR kódů. Výrazně usnadní práci našim technikům a celkově zrychlí proces údržby vozidel.
Představíte nám vaše dlouhodobé cíle v oblasti inovací a kroky, které vedou k jejich dosažení?
Budeme dál rozvíjet všechny již nastartované projekty, zároveň ale budeme pracovat i na nových výzvách. Nejnovější technologie, inovace a zavádění digitalizace chceme využívat ve všech oblastech naší činnosti. Ve výsledku je pak hlavním cílem, aby nás zákazníci vnímali jako moderního a spolehlivého dopravce.
Zdroj: časopis T+T technika a trh
