Jaké jsou nejčastější poruchy dýchání ve spánku a kdy je nutné navštívit lékaře? Jak člověk pozná, že jsou jeho problémy závažné? Na všechny tyto otázky nově odpoví pacientům ve spánkové poradně Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.
Pokud se mluví o problémech dýchaní ve spánku, nejčastěji se odborníci setkávají s obstrukční spánkovou apnoe /OSA/, pod kterou rozumíme opakované útlumy dechu během spánku v důsledku ztížení průchodnosti horních dýchacích cest. „Jako spánkovou apnoe označujeme stav, kdy dojde opakovaně během spánku k úplné zástavě dechu na 10 a více vteřin. Méně intenzívním projevem spánkové apnoe je hypopnoe, kdy dochází pouze k částečnému omezení proudu vzduchu v dýchacích cestách. Sporadické zástavy a omezení dechu ve spánku má každý z nás, problémem je, když se nahromadí. Třicet a víc apnoických a hypopnoických pauz za hodinu označujeme již jako syndrom těžké spánkové apnoe,“ říká kardioložka a vedoucí lékařka spánkové poradny Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí, MUDr. Katarína Kubišová.
Opakující se zástavy dechu ve spánku vedou k poruše okysličení organismu a k četným mikroprobuzením (trvají pár vteřin a pacient si je vůbec nemusí uvědomovat), avšak tato mikroprobuzení narušují architekturu spánku a jeho relaxační funkci. Pacienti s obstrukční spánkovou apnoe mohou pocítit zvýšenou denní spavost, únavu, nervozitu, a to hlavně po ránu. Také se u nich projevuje častější nucení na močení v nočních hodinách.
„Pacienti s OSA jsou často obézní a častěji mají tento problém muži, avšak výjimkou nejsou ani ženy. Postiženy mohou být všechny věkové kategorie včetně dětské populace. Muži jsou postiženi 2-3x častěji než ženy. V České republice se výskyt OSA u dospělých odhaduje u 34% mužů a 17% žen. Onemocnění je úzce spojené s centrálním typem obezity, kdy se tuk zvýšeně ukládá v horní polovině těla především na břiše, hrudníku a taky v oblasti krku,“ říká MUDr. Kubišová.
„Ne každý, kdo chrápe, musí mít spánkovou apnoe a naopak jsou i lidé, kteří hodně chrápou a spánkovou apnoe nemají. Samotná apnoe , ale také již uvedené chrápání, se zhoršuje po vyšším přísunu alkoholických nápojů (včetně piva), zejména v pozdních večerních hodinách. Alkohol totiž způsobuje přechodný kolaps horních cest dýchacích. Také některé léky mohou spánkovou apnoe zhoršovat,“ upřesňuje lékařka. Dlouhodobě neléčená těžká spánková apnoe může způsobovat nebo zhoršovat různé druhy srdečních arytmií, zhoršovat vysoký krevní tlak, může také zhoršovat chronické respirační onemocnění a v extrémních případech vede k hromadění kysličníku uhličitého v organismu až k riziku život ohrožujícího respiračního selhání.
Diagnostika spánkové apnoe probíhá tak, že pacient použije přístroj tzv. polygraf, který si doma před spaním na sebe napojí a jednu noc absolvuje domácí měření. „Jedinou účinnou léčbou obstrukční spánkové apnoe je léčba pomocí přetlakového přístroje, se kterým pacient téměř každou noc spí. Tento přístroj vhání vzduch do dýchacích cest pod určitým tlakem a tak vytváří v horních dýchacích cestách pneumatickou dlahu, která umožňuje pacientovi celou noc kontinuálně dýchat. Přístroj si u nás pacient může vyzkoušet. Sestra ve spánkové ambulanci tráví s pacientem asi 30-40 minut, během kterých nastavuje přístroj a dává pacientovi vyzkoušet různé druhy obličejových masek. Pacientovi půjčujeme přístroj domů na týden, někdy i déle, abychom zjistili, jaké výsledky má zavedená léčba a jak se pacient s přístrojem „sžil“. Pacient si dostatečně spánek s přístrojem vyzkouší, aby následně zjistil, zda mu tato forma léčby vyhovuje. Výsledky léčby kontrolujeme telemetricky na dálku. Pokud je po týdnu s léčbou pacient spokojen a dobře se vyspal, pak vypisujeme žádanku na pojišťovnu a na svůj vlastní přístroj čeká pacient zhruba dva měsíce,“ říká lékařka.
A jaké bývají výsledky léčby?
„Zejména pacienti s velmi pokročilou formou obstrukční spánkové apnoe již krátce po započetí léčby pozorují výraznou pozitivní změnu ve svém životě. Často jsou to lidé v produktivním věku, kteří mají najednou zvýšené množství energie, po mnohých letech se cítí konečně odpočatí, vyspalí, v práci stoupne jejich výkon a k nám chodí tito lidé na kontroly doslova jakoby „rozkvetli“. Změnu nepozorují jenom samotní pacienti, ale i jejich okolí. Málokdy vidíme u pacientů v ambulantní sféře tak promptní zlepšení kvality života jako u pacientů po zahájení léčby OSA,“ uzavírá s úsměvem kardioložka a vedoucí lékařka spánkové poradny Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí, MUDr. Katarína Kubišová.
Jakým způsobem je možné se objednat do spánkové poradny?
Pacienti se mohou objednat k vyšetření na telefonním čísle: 724 905 906.
Pacienty je možné vyšetřit i na našem detašovaném pracovišti cestou kardiologické ambulance v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice. Objednání probíhá na stejném telefonním čísle.
Zdroj: TZ AGEL
