Řemeslníci nemají v Česku o práci nouzi a v následujících letech po nich poptávka ještě stoupne. Přesto absolventi středních odborných škol vystudovaný obor někdy opouštějí. Nejčastějším důvodem je nižší nástupní plat, většina z nich odchází k dopravcům. Z hlediska finanční perspektivy ale dělají chybu.
Proč absolventi odcházejí od řemesla?
Absolventi „učňáků“ běžně zahajují praxi ve svém oboru, po několika letech z ní ale někteří odcházejí. Důvodem k odchodu od řemesla je zpravidla nižší nástupní plat. „Po ukončení školy se svému řemeslu věnuje velká většina absolventů. Bohužel časem určitá část od svého řemesla odchází. Největším důvodem bývají finance. Firmy čerstvým absolventům, kteří mají sice výuční list, ale chybí jim dostatečná praxe, platí minimum.
Čerstvý absolvent firmě „nevydělá“ tolik jako zkušený řemeslník, většinou musí pracovat pod dohledem jiného pracovníka, nedostává tak složité úkoly, nese minimální zodpovědnost a podobně. Pokud čerstvý absolvent dostane pracovní nabídku například od dopravce, kde dostane o 10 i 15 tisíc vyšší plat, často neodolá,“ řekl Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Právě práce pro dopravce je oblast, kam mladí řemeslníci „utíkají“ nejčastěji. Podle ředitele jedné z největších odborných škol v Česku to ale není šťastné rozhodnutí. „Dnes už má téměř každá malá vesnice v Česku výdejnu balíků, které tam pochopitelně musí někdo dopravit. V posledních letech je nábor dopravců nových řidičů tak masivní, že kdo chce jít pracovat okamžitě, nejčastěji míří tam, a právě u nich končí část našich absolventů, kteří se rozhodnou v řemesle nepokračovat. Neuvědomí si, že za volantem budou mít po celý život prakticky stejné finanční ohodnocení, zatímco s přibývající řemeslnou praxí bude jeho finanční ohodnocení stále stoupat. Odejdou-li ale mladí lidé od řemesla, zpravidla už se k němu nikdy nevrátí, “ upozornil Miloslav Janeček.
Nespokojenost s nástupním platem vede k častějším změnám zaměstnání a hledání vhodné pozice. „Data ukazují, že mezi mladšími zaměstnanci je fluktuace obecně vyšší. To může být způsobeno řadou faktorů, včetně snahy najít práci, která lépe odpovídá jejich kariérním cílům, hledání lepších pracovních podmínek či vyšších mezd. Průměrná doba setrvání v první pozici se může lišit, ale často se jedná o jeden až tři roky. I kvůli častějším změnám místa nechtějí zaměstnavatelé nabízet příliš vysoké nástupní platy. Jednoduše nechtějí investovat do někoho, u koho je vysoká šance, že jejich firmu opustí,“ uvedla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Pokud ale řemeslník u oboru nějakou dobu vydrží, jeho měsíční výdělek může dosáhnout i výše platů vrcholových manažerů. Se zvyšující se poptávkou po řemeslnících totiž roste i jejich finanční ohodnocení. Nejen zaměstnavatelé, ale i zákazníci si tak musejí sahat čím dál hlouběji do kapsy. „Průměrné měsíční finanční ohodnocení řemeslníků se samozřejmě liší podle oboru. Obecně řemeslník, který je zaměstnán u firmy, si v průměru vydělá 40 až 50 tisíc. Řemeslník pracující jako OSVČ si může vydělat až 80 tisíc měsíčně. A řemeslník, který zároveň dělá své řemeslo, ale navíc je ochoten a schopen nést zodpovědnost za další dva nebo tři řemeslníky, které zaměstnává, si vydělá ještě daleko více. Vzhledem k dlouhodobému nedostatku řemeslníků na trhu práce, který se v následujících letech bude ještě prohlubovat, lze očekávat, že platy schopných řemeslníků dál porostou,“ řekl Miloslav Janeček.
Jak podpořit mladé řemeslníky?
Mladí, kteří u řemesla vydrží, nemají o pracovní nabídky nouzi. Většina je dostává už během studia. „Uplatnění absolventů naší školy na trhu práce, ať již se jedná o maturitní obory, ale především učební obory, je obrovské. Někteří absolventi našich oborů najdou skvělé uplatnění i s pouze dílčími dovednostmi, které se u nás naučili. Je zcela běžné, že naši školu týdně kontaktuje několik firem, které mají zájem nejen o absolventy daných oborů, ale i o možnost přijmout žáky vyšších ročníků na odborný výcvik. Zvláště absolventi učebních oborů už na konci studia vědí, kam půjdou pracovat. Žáci v průběhu svého studia chodí na praxe a na části odborného výcviku do firem, a právě ty se s nimi už během praxe domluví na další spolupráci,“ popsal Miloslav Janeček.
Kvůli stále intenzivnější automatizaci a robotizaci některé profese zanikají. Řemeslníci se ale o uplatnění na pracovním trhu nemusejí strachovat ani v budoucnu. „Automatizace, robotizace a umělá inteligence pravděpodobně nahradí řadu pracovních míst, která jsou primárně rutinní, patří sem například práce na montážních linkách, povolání, která jsou málo kvalifikovaná. Naopak kvalifikované instalatérské, elektrikářské či tesařské práce budou potřebné i v budoucnu,“ vyjmenovala Olga Hyklová.
Její slova potvrzuje i ředitel jedné z největších odborných škol v Česku. „Moderní technologie samozřejmě pronikají i do řemeslných oborů, aktuálně spíš ale jako pomocníci, kteří některé, zvláště ty fyzicky náročné procesy usnadňují. Aktuálně si neumím představit jediné stavební řemeslo, které by dokázaly nahradit zcela,“ uzavřel Miloslav Janeček.
TZ: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA JAROV
