Pondělí, 28 listopadu, 2022

Radegast dohlíží nad Beskydami přes 90 let

Slavný sochař Albín Polášek odhalil na beskydském hřebeni svoji sochu Radegasta v roce 1931. Kvůli přírodním vlivům je od roku 1998 na místě kopie sochy, kterou nechal zhotovit Pivovar Radegast, věnoval ji celému regionu a všem, kteří k jednomu z největších symbolů Moravskoslezského kraje zavítají. 

Strůjce svého osudu

Světově uznávaný sochař Albín Polášek se narodil ve Frenštátu pod Radhoštěm v roce 1879. Do Spojených států amerických odjel ve svých 22 letech a v roce 1907 uchvátil umělecký svět sochou „Strůjce svého osudu“. Díky tomuto úspěchu mohl cestovat a nabírat inspiraci po celé Evropě. Jeho rodný kraj, do kterého se rád vracel, pak byl hlavní inspirací pro vznik sochy boha Radegasta.

Radegastové jsou dva

Postava muže v nadživotní velikosti s masivní lví hlavou, výraznou přilbicí s býčími rohy a rohem hojnosti v pravé ruce. Takovou podobu vytesal Albín Polášek svému bohu Radegastovi, jehož socha byla slavnostně odhalena veřejnosti 5. července 1931. Málo se ví, že Albín Polášek vytvořil dva originály Radegasta. Ten beskydský se přestěhoval na radnici ve Frenštátu pod Radhoštěm. Ten druhý zůstal v Praze a je dodnes k vidění v tamější zoologické zahradě.

Kopie byla nutností

Kvůli trvale působícím přírodním živlům, které originální sochu poškozovaly, byla v letech 1996 až 1998 vytvořena Radegastova kopie. Za žulovou replikou stojí akademický sochař Miroslav Machala a kameníci Jan Sobek a Miroslav Zubíček. Do nové sochy byly ukryty materiály o autorech, vzniku originálu nebo Radegastově mýtu. Náklady na zhotovení uhradil Pivovar Radegast.

Jak se dostal Radegast do názvu pivovaru?

Socha Radegasta už byla na konci 60. let minulého století tak známá a populární, že lidé po něm chtěli pojmenovat dokonce nově vznikající pivovar v Nošovicích. A to se nakonec opravdu podařilo. Název pivovaru a značky Radegast totiž vzešel z otevřené soutěže pro veřejnost vyhlášené v březnu 1969. Do soutěže přišlo asi 3 500 návrhů. Mezi nápady byly například Beskyd, Nošovjan, Ogar, Jantar nebo Pinoš. Nakonec ale vyhrál název, který odkazoval ke slovanské mytologii a k bohu pohostinnosti, hojnosti a úrody. Název Radegast se v soutěži objevil 44krát. Vítěz byl určen losem a odnesl si 1 000 Kč.

Celý článek si můžete přečíst v magazínu POSITIV Business & Style ZDE.

Zdroj: Plzeňský Prazdroj, a.s.

RELATED ARTICLES