Světoznámého architekta Stevena Holla teď možná uvidíme na severu Moravy častěji. Nejen kvůli stavbě nového koncertního sálu, k němuž přináší také zajímavé nápady na jeho pozdější plné využití. Uvažuje i o výstavě svých akvarelů v Příboře.
První návštěvu České republiky a následnou architektonickou epizodu spojenou s Centrem Franze Kafky v Praze popisujeme v česko-anglické knize Steven Holl: Making Architecture. Můžete ale popsat svou první návštěvu, své první dojmy z Ostravy a Brna?
Při své první návštěvě Ostravy jsem zažil krásný okamžik, když jsem mohl hovořit k lidem shromážděným v hledišti kina Domu kultury. A po besedě jsme měli nádherné přijetí v kanceláři Jana Žemly, ředitele Janáčkovy filharmonie. Překvapením byla možnost vidět shora obrysy plánovaného rozšíření objektu vyznačené na terénu. Následující den mě bývalý primátor Tomáš Macura a jeho zaměstnanci vzali na prohlídku inspirativních prostor opětovného využití pozoruhodných ocelových průmyslových konstrukcí v DOV. A měli jsme skvělá setkání u obědů a večeří! Takže moje první dojmy z Ostravy byly velmi radostné.
Když jsme jeli do Brna, měl jsem dobrý dojem z krajiny mezi Ostravou a Brnem. Zastavili jsme se v úžasném muzeu starých automobilů, které je plné sochařských forem českých vozidel z let 1915, 1925 a 30. let.
V Brně jsme navštívili dům Leoše Janáčka, obklopený krásnou zahradou, kde v letech 1910 až 1928 žil a tvořil. Průvodce mě dokonce nechal sedět u Janáčkova klavíru! Poté jsme navštívili restaurovanou vilu Tugendhat, kterou v roce 1929 realizoval Mies van der Rohe. Chovali se tam k nám úžasně, protože speciálně pro nás spustili a znovu zvedli obrovskou skleněnou okenní tabuli. Prostorový vztah zahrady a začlenění vily v úseku mezi městskou ulicí a svahem zahrady činí tuto jednu z prvotin moderní architektury ještě důležitější než je Le Corbusierova Vila Savoye z roku 1931 (objektová stavba). Vždy jsem tušil, že vila Tugendhatových je ještě důležitější než Savoye, a moje první cesta do Brna to potvrdila.
Nejen Ostravané, ale celá Česká republika bedlivě sledují dění kolem nového Koncertního sálu. Obecně se všichni těší na váš jedinečný projekt, který, jak známo, jednohlasně doporučila k realizaci mezinárodní porota. Před pár dny jsme se dozvěděli, že na tento projekt byl už dokonce vybrán zhotovitel. Jak jste tuto informaci přijal?
Okamžitě jsme tuto dobrou zprávu zaslanou emailem zaznamenali a já se netrpělivě těším na to, až budu zpátky v Ostravě na této přelomové akci.
Váš ostravský projekt je naší veřejnosti již poměrně dobře znám díky vašim výstavám a přednáškám v České republice a také díky již zmíněné knize. Málokdo ale ví, že zde připravujete další dva zajímavé projekty. Jak k tomu došlo?
Klient liberecké Inner Light Villa telefonoval do naší kanceláře, zda bychom mu mohli navrhnout speciální dům. Když s ním hovořila má žena Dimitra Tsachrelia, také architektka, uvědomil jsem si, že spolu nemluví anglicky, ale řecky. Takže naše prezentace pro něj se konaly v Řecku, kam se každý rok vracíme, abychom tam navštívili rodinu Dimitry. Naší spolupracující architektkou v českém prostoru je Marcela Steinbachová, se kterou jsem v roce 2008 spolupracoval na kancelářském zázemí a knihovně pro Společnost Franze Kafky. Opětovně jsme navázali spolupráci v roce 2022, kdy jsme se přihlásili do soutěže pořádané Muzeem ghetta v Terezíně a získali zde první místo. Tento projekt je ve vývoji a prochází fází, jak vyhovět mnoha náročným lokálním požadavkům. Pro naši putovní výstavu Making Architecture, která byla zahájena v Praze v říjnu 2023, jsme připravili pěkný model našeho návrhu s názvem „Space of Light“.
V poslední době i od celkem úspěšných architektů slýchám, že architektura je v první řadě řemeslo, a když už umění, tak pouze takové, které nepřekračuje představy investora. Vím, že jste na tuto otázku odpovídal již nesčetněkrát, ale zkuste prosím znovu vysvětlit, čím je pro vás architektura, co je v ní nejdůležitější a jaké jsou vaše zdroje inspirace?
Winston Churchill řekl: „Nejdříve formujeme naše budovy, pak ony formují nás. Dnes, s mnohem hlubšími znalostmi neurovědy a vnímání mozku, je toto tvrzení z roku 1944 ještě pravdivější. Umění je darem pro duši a ducha lidstva. Ze všech umění je možná nejobtížněji dosažitelná realizace veřejné budovy, ale zároveň má největší potenciál, jak tu něco zanechat budoucím generacím. Architektura vyžaduje specializovanou spolupráci. Nejprve v samém projektování, modelech a konstrukčních výkresech, a nakonec ve spolupráci se staviteli, kteří své řemeslo ovládají.
Vaše unikátní metoda tvořit brzy ráno akvarely je již všeobecně známá. Nedaleko Ostravy leží městečko Příbor, kde se narodil Sigmund Freud – nedávno zde jeho pravnučka založila komorní galerii, která se zaměřuje i na roli podvědomí v umění. Souhlasil byste s výstavou vašich akvarelů v galerii Jane McAdam Freud v Příboře?
Určitě bych souhlasil s výstavou akvarelů ve městě Příbor. Každý den za svítání pracuji hodinu na akvarelech. Jsou způsobem, jak se dostat do podvědomí na přelomu dne, kdy je mysl svěží. Ve skutečnosti tato otázka, co je vědomí, činí myšlenku výstavy ve městě, kde se narodil Sigmund Freud, hluboce zajímavou. Možná bychom mohli koordinovat zahájení výstavy v Příboře i s ostravskou akcí… těšíme se.
Jste nepochybně velmi vytížený člověk, přesto bych se chtěl zeptat, zda jste zaznamenal v oblasti architektury v našem Moravskoslezském kraji něco zajímavého či pozoruhodného?
Ano, Galeria PLATO v Ostravě od Roberta Koniecznyho a KWK Promes mě docela zaujala, a tak jsme ji v květnovém čísle časopisu Domus z roku 2023 publikovali, když jsem byl hostujícím redaktorem. Doufám, že při svých budoucích návštěvách uvidím v regionu nová díla. Vím, že je mnoho mladých, talentovaných architektů, kteří v současnosti realizují svá první díla, a to je vždy důležitý moment.
Při diskuzi o využití možností nového Koncertního sálu v Ostravě je zřejmé, že pouze filharmonický program nebude schopen financovat provoz takového kulturního zařízení. Možná jsem to dobře nepochopil, ale když jste byl naposledy v Ostravě, lehce jste zmínil, že rád pomůžete, když bude potřeba, a že oslovíte i své jazzové přátele. Kdo by to byl?
Moje dobrá kamarádka Laurie Anderson, která spojuje všechny druhy hudby se svým výtvarným uměním, by byla skvělou koncertní událostí v nové ostravské koncertní síni. Hudba mého přítele Steva Reicha může být také skvělou událostí. Dnes je tu nová generace moderního jazzu, která znovu vynalézá to, čemu se říká „nu jazz“. Z Londýna by to mohli být třeba Steam Down nebo Nubya Garcia, Ezra Collective, Moses Boyd a Kamaal Williams – nová hala by mohla mít jazzové akce.
Jak jste již zmínil, se svou pracovní náplní musíte být velmi vytížený člověk. Jak relaxujete?
Od pandemie v roce 2020 žije moje rodina v Rhinebecku a pracuji tam v našem archivu, který je pět minut chůze od domova (v kanceláři v New Yorku jsem dva dny v týdnu). Proto mám mnohem více času být se svou ženou Dimitrou a našimi dětmi Io Helene (osm let) a Thevosem Myronem (tři a půl roku). Je to velká radost být starším otcem! Teď ve druhé třídě už moje dcera Io napsala knihu o tom, jak se stát architektem.
Rozhovor se Stevenem Hollem pro magazín POSITIV Business & Style připravil
Tadeáš Goryczka | Kabinet architektury
Článek včetně anglického překladu je dostupný v magazínu POSITIV Business & Style 1/2024 ZDE.
The article, including an English translation, is available in POSITIV Business & Style magazine 1/2024 HERE.
Foto: archiv Stevena Holla
