S Hanou Tichánkovou si povídáme online. Je to naše druhé setkání od rána. Dopoledne jsme se viděli v její kanceláři náměstkyně primátora na Nové radnici. Rozhovor nejen o strategických ambicích a konkrétních projektech Ostravy jsme nestihli dokončit, a tak jsme v podvečer využili naše notebooky. O plánech města mluví pragmaticky jako o zásadních investičních záměrech za miliony korun i za mnohem nižší částky, ale jedno je jisté – pro tuto oblast je nadšená a věří v úspěch příležitostí i tomu, že se podaří vytvořit městský svět jinak a s novou energií.
Jak by měla pod vás vypadat budoucí Ostrava?
Měla by být modernější, měla by rozhodně víc pamatovat na přírodu i zdraví svých obyvatel, hlavně by měla nabízet multifunkční prostory, hlavně pak takové možnosti k životu, aby se z ní nikomu nechtělo odcházet. Musíme to ale udělat tak, aby veškeré zamýšlené, možná i pro některé až příliš sebevědomé stavby Ostravany žádným způsobem nesvazovaly. Před časem jsem četla velmi zajímavý rozhovor s architektem Pleskotem, v němž říká, že když se člověk pohybuje volným, téměř tanečním krokem, když nemusí dělat trhavé pohyby a vyhýbat se věcem, tak mu to hodně sluší.
V městském prostoru by to šlo?
Proč ne? Samozřejmě záleží, jaké má Ostrava možnosti, co se týká rozpočtu i lidí. Mnozí mají tendenci říkat, že je to u nás hrozné, že jedinými dominantami našeho města jsou tak akorát Nová radnice a Dolní oblast Vítkovice. Ale to není pravda. V posledních letech se toho podařilo revitalizovat, rekonstruovat i postavit dost.
Ale také se toho hodně neudělalo…
Souhlasím. Nechci mluvit o vnějších nepříznivých podmínkách a podobně, ale myslím si, že v Ostravě naprostá většina toho, co k životu potřebujeme, už stojí.
Otázkou je, v jaké kvalitě, jestli jsou například objekty efektivně využívané a udržované, jestli mají parametry 21. století a podobně.
Co je základem současného městského rozvoje?
Systematicky pokračovat a nezastavovat. Co je už naplánováno, musí běžet dál. Jde o projekty na dlouhou dobu. Velké téma je určitě koncertní hala, v nejbližší době musíme rozhodnout o její dostavbě. Od toho se budou samozřejmě odvíjet další investiční akce, protože tato stavba významně zatíží městský rozpočet. Objem financí někde kolem čtyř miliard rozhodně není málo. Pokračovat budeme s modernizací městské nemocnice a podpoříme také jednotlivé obvody, aby mohly městem svěřený majetek udržovat k co největší spokojenosti Ostravanů. Nemyslím tím jen bydlení a naše stále vyšší nároky. Dnes už dobře víme, že kromě investičních nákladů jsou důležité i ty provozní. Je třeba se víc zaměřit na městskou infrastrukturu i ostatní projekty zvyšující kvalitu života. Velkou roli v tom hraje také veřejný prostor. I ten může být zajímavý, zejména pokud jde o nabídku volnočasových společenských aktivit.
Město nebude tuto činnost zastavovat, pokud bude mít dostatek financí a investorů. Má je?
Má a hledá stále nové zdroje a kontakty. Na mnichovský investiční veletrh Expo Real v říjnu letošního roku jedeme navázat nové kontakty, ale především představit několik zajímavých rozvojových projektů. Představit chceme pozemek na ulici Plzeňská o velikosti 10 000 m² určený pro bytovou zástavbu a občanskou vybavenost. Dále pak objekt T6, tedy území Vědecko-technologického parku Ostrava, kde budeme hledat zájemce, který vybuduje nové komerční prostory pro výzkumnou a inovační činnost. Znovu se pokusíme nabídnout budovu na Ostrčilově ulici k její rekonstrukci. Ale pozemků, které město může nabídnout, je mnohem více. Jde například o pozemky v centru města na Českobratrské ulici a Černé louce. Ve stálé nabídce je pak i větší pozemek pro celou novou obytnou čtvrť mezi Porubou a Svinovem na ulicích Polská a Mongolská. Nechybí ani pozemky pro podnikání, například na ulici Českobratrská, v průmyslové zóně Mošnov, ale i v části naproti letiště, kde jsou pozemky pro vybudování obchodně-administrativního centra.
Jedna věc je každopádně nepřehlédnutelná – Ostrava už dávno není černá. Její návštěvníci se podivují, jak se v tomto směru proměnila k lepšímu.
Ano, přírodě, parkům a zeleni věnujeme značnou pozornost. Roční objem financí z našeho rozpočtu určený na zeleň není zanedbatelný.
Například v roce 2023 je v kapitálovém rozpočtu města alokováno na péči o vzhled a veřejnou zeleň téměř 97 milionů korun.
Několik zahraničních studií potvrdilo, že rostliny v blízkosti člověka vedou k jeho veselejší náladě a pomáhají snižovat stres. Zeleň je i energeticky maximálně výkonná. Po dobu deseti hodin denně chladí výkonem až sedm kW, čímž významně pomáhá regulovat mikroklima a snižovat efekt městského tepelného ostrova. Osobně bych v Ostravě ráda viděla více vodních prvků. Inspirací nám může být Vídeň s populárními mlhovišti. Se zelení a multifunkčními prostory se dají dělat opravdové divy. Stále častěji se potvrzuje, že věnovat se rozvojovým a investičním projektům má pořád smysl.
I takovým, jejichž autory jsou obyvatelé města?
Spolupráce s nimi je neuvěřitelná. Když jsem v roce 2016 jako tehdejší místostarostka Ostravy-Jihu přišla s myšlenkou uvést v život participativní rozpočet, vůbec jsem netušila, kolik dobrých nápadů lidé mají, jak chtějí tvořit, spolupracovat, vylepšovat a co všechno chtějí řešit. V současnosti nejlidnatější obvod rozděluje na realizaci těchto projektů 12 milionů korun. Celoměstský program nazvaný Tvoříme prostor má letos k dispozici 4 miliony korun na realizaci vybraných projektů. Participativní rozpočet je hodně otevřený a vstřícný. Výsledky jsou vidět – stejně jako silný vztah Ostravanů, který mají ke svému městu. Naslouchat lidem se vždy vyplatí.
Paní Tichánková, děkujeme Vám za rozhovor.
Text: redakce
Foto: Jiří Zerzoň
Rozhovor včetně anglického překladu naleznete v magazínu POSITIV Business & Style 3/2023 ZDE.
