Náměstek primátora pro životní prostředí, vodní hospodářství a zemědělství Aleš Boháč se ujal svého rezortu loni na jaře. Jeho energický styl odpovídá bohatým zkušenostem z komunální politiky, včetně vykonávání funkce starosty obvodu Radvanice a Bartovice. Na magistrát přišel vizionář, který se nebojí ambiciózních koncepcí a smělých plánů. Posuďte sami…
Musím začít oním klišé, kterému sice naštěstí věří čím dál tím méně lidí, ale přesto stále přežívá – „černá Ostrava“. Mohl byste uvést hlavní důvody, proč se už dnes jedná o nepravdivou nálepku? Jaká je Ostrava dnes?
Je úplně odlišná od této dávno překonané představy. Ostrava se už řadu let může pochlubit značným množstvím zeleně, která na první pohled vynikne i v takto rozlehlém velkoměstě. Navíc se jedná o zeleň pravidelně kultivovanou. Málo známý je třeba fakt, že 10 % tohoto zeleného porostu tvoří městské lesy. To vůbec není málo. Někteří lidé mimo region si také neuvědomují, že těžba uhlí v Ostravě skončila už v první polovině 90. let minulého století. To se – spolu s celkovou restrukturalizací průmyslu – rovněž podepsalo na životním prostředí. Včetně ovzduší, které se u nás dlouhodobě zlepšuje. Velký vliv mají masivní investice do lokálních topenišť a ekologizace dopravy.
Myslím, že v současné době moderních technologií je možné vytvořit „zelenomodré“ přívětivé město s kvalitním životním prostředím, v němž bude zároveň fungovat udržitelný a „čistý průmysl“. Cestu vidím v inovaci a uvážlivých proměnách průmyslové základny, ne v jejím ukvapeném ničení. Vyrábět je přece mnohem hospodárnější a k ekologii šetrnější než všechno odevšad dovézt.
„Ostrava se už řadu let může pochlubit značným množstvím zeleně.“
Jaké jste si coby náměstek primátora pro životní prostředí nastavil priority?
Především je nutné mít konkrétní vizi Ostravy jako přírodě přátelského města a poté nastavit praktické mechanismy, jak toho dosáhnout. Rozhodl jsem se intenzivně spolupracovat se starosty jednotlivých městských obvodů, protože oni znají své prostředí nejlépe. Aktuálně už sami upozorňují na „zapomenuté“ pozemky, které se dají revitalizovat, proměnit v zelené zóny, parky nebo místa k odpočinku. Zároveň jako město dbáme na změnu vnímání veřejného prostoru. Aby zkrátka nedocházelo k „pouhému“ zlepšení vzhledu, ale abychom řešili rovněž zadržování vody v krajině, snižování klimatických dopadů, pokud jde o teploty, a další environmentální souvislosti.
Nad tím vším je ale celkový plán, jak dokončit významné projekty, o nichž se sice asi dvacet let mluví, ale v nejlepším případě jsou teprve rozpracovány. Hovořím o velkých územích jako Černá louka, halda Ema, Benátky nebo Bělský les. Ta by mohla a měla vypadat lépe. Jednou bych je rád viděl jako ucelený zelený pás uprostřed Ostravy.
V případě Bělského lesa už bylo několik projektů úspěšně dokončeno a plánujeme další. Černou louku bychom měli protáhnout až do Slezské Ostravy, ke krásným přírodním scenériím u soutoku Lučiny a Ostravice. Tím rozšíříme oblast zeleného srdce Ostravy a můžeme ji navázat právě až k Emě. Na haldě samotné je pak třeba provést úpravy, aby její okolí působilo úhledným a prosvíceným dojmem.
Jsem realistou a vím, že něco takového je velmi dlouhodobý projekt. Já ho nicméně plánuji připravit tak, aby jej můj nástupce mohl komfortně dokončit.
Odpady a recyklace. Velké téma, zejména v souvislosti s udržitelností. Tady se Ostrava může pochlubit výrazným úspěchem…
V prestižní soutěži „O keramickou popelnici“ jsme zvítězili v kategorii Skokan roku. Hlavní zásluhu na této ceně má zcela unikátní projekt automatizované třídicí linky, který mění pohled na třídění komunálního odpadu. Tato linka na směsný komunální odpad nemá v České republice obdoby. Umožňuje totiž většinu materiálu energeticky nebo materiálově znovu využít, takže na skládce ho skončí zhruba jen 20 %.
Lidé by pochopitelně měli třídit dále, protože tím šetří přírodu i vlastní kapsu. Když se odpad netřídí, tak je pro druhotné využití částečně znehodnocen a musí být skládkován. Připomínám, že vlády na celostátní úrovni postupně zvyšují sazbu za skládkování. Od roku 2030 v České republice začne platit zákaz skládkování směsného komunálního odpadu. My jsme připraveni již teď. V tomto směru plánujeme také další kroky.
Nedávno vzbudila pozornost zpráva o včelích úlech na věži ostravské Nové radnice. Co vedlo k tomuto kroku?
Stačilo naslouchat zaměstnancům. Máme totiž na radnici několik zájmových včelařů, kteří s tímto nápadem přišli. Nám ve vedení se ta myšlenka zalíbila a výsledkem je přes 40 000 včel ve 4 úlech na nejvyšší radniční věži v České republice. Je to dobrá zpráva pro biodiverzitu v okolí. Konec konců, proč by Ostrava nemohla stáčet vlastní med?
Celý rozhovor včetně anglického překladu naleznete v magazínu POSITIV Business & Style ZDE.
Here is the full interview in POSITIV Business & Style magazine HERE.
Zdroj: Statutární město Ostrava
Foto: Jiří Zerzoň
