Syndrom krčního žebra neboli syndrom horní hrudní apertury nebo též thoracic oulet syndrom (TOS) je útlakový syndrom, při kterém dochází k útlaku nervově cévního svazku mezi prvním žebrem a klíční kostí. Zejména při určité poloze horní končetiny, nejčastěji při předpažení, upažení či vzpažení končetiny, se objevují potíže plynoucí právě z útlaku nervů nebo cév.
„Projevy onemocnění jsou různé. V případě postižení žíly dochází k trombóze podklíčkové žíly, následnému otoku a bolestivosti horní končetiny. Při útlaku tepny může dojít k chronické nebo akutní nedokrevnosti paže, předloktí a ruky, kdy v extrémním případě může být končetina ohrožena amputací. Nejčastější jsou ovšem projevy z útlaku nervových kořenů. Končetina je slabá, nevýkonná, objevují se brnění ruky, prstů, intolerance chladu, zhoršuje se šikovnost ruky a prstů – tedy zhoršení jemné motoriky. Dále mohou být přítomny bolesti paže, ramene, šíje, podklíčkové oblasti hrudníku. Bolesti a potíže mohou být často až invalidizující,“ říká MUDr. Lubomíř Blaha, MBA, primář Centra cévní a miniinvazivní chirurgie Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.
Šíře symptomů je veliká a velmi často zůstává onemocnění bez diagnózy. Pokud je onemocnění správně diagnostikováno, pak je na místě řízená rehabilitace se zaměřením na tento syndrom. Nicméně pouze menší část pacientů má z rehabilitace patřičný benefit. „Zbytek pacientů může být indikován k chirurgickému výkonu. A tento výkon spočívá v resekci (čili vytětí) prvního žebra. Jakmile se odstraní první žebro, dojde k uvolnění útlaku nervově cévního svazku a potíže ustoupí,“ dodává MUDr. Blaha, MBA.
Klasický operační přístup je historicky nejčastější z nadklíčkové oblasti nebo přes podpažní jamku jednou větší operační ranou. Tomuto typu operace se věnuje jen několik málo pracovišť v naší zemi včetně cévního centra Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí. Jako první v ČR zde ale začali i s přístupem torakoskopickým. „Jde o obdobu laparoskopických břišních či artroskopických kloubních operací. Čili jde o operaci miniinvazivní, pouze z několika málo drobných ran do hrudníku. Rankami se zavedou porty pro kameru a pracovní nástroje. Vzhledem k tomu, že s torakoskopiemi má naše pracoviště zkušenosti, jelikož provádíme torakoskopické horní hrudní sympatektomie pro nadměrné pocení podpaží a rukou, rozhodl se náš tým provést po pečlivé přípravě právě torakoskopickou resekci prvního žebra u pacienta s TOS,“ dodává MUDr. Blaha, MBA.
Tým cévních chirurgů a anesteziologů z Vaskulárního centra Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí touto metodou úspěšně operoval mladou 41letou ženu s TOS. „Operace trvala téměř 3 hodiny, ale vzhledem k tomu, že šlo o první výkon tohoto druhu u nás, nebyla délka operace překvapením. Výkon proběhl úspěšně, nedošlo k žádné komplikaci a žebro bylo odstraněno. Rekonvalescence pacientky probíhala velmi dobře a žena byla pár dní po výkonu propuštěna
bez komplikací do domácí péče,“ uzavírá primář Centra cévní a miniinvazivní chirurgie Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.
Zdroj: TZ Nemocnici AGEL Třinec-Podlesí
